Kostel sv. Štěpána na Chlumku vznikal s podporou hraběte Štěpána Illesházyho, jehož jméno bývá často uváděno v souvislosti se stavbou jakožto hlavního stavitele. Kostel byl započat v roce 1786 a vysvěcen byl v roce 1787. Podle tehdejšího fundusu jde o jedinečné moravské dědictví zasvěcené sv. Štěpánovi Uherskému, prvnímu uherskému králi. Oltářní obraz v interiéru byl namalován profesorem Frydrychem z Valašského Meziříčí a během rekonstrukce varhan v roce 2003 byl nalezen, restaurován, vložen do nového rámu a původně umístěn zpět do chrámu na boční sloup; později byl přesunut do fary.
Interiér kostela zaujme souborem osmi velkých obrazů s biblickými motivy od mistra Rudolfa Paulíka, na nichž jsou zobrazeny kající postavy: sv. Petr, Marie Magdaléna, kající se král David a marnotratný syn. Dále je zde zobrazen Getsemane a Dolorosa; u kněžiště jsou nejblíže výjevy Vánoc a Velikonoc - jesličky a poslední večeře. Lípy před kostelem, podle obecní kroniky, byly zasazeny mezi léty 1840 a 1844. Areál kostela včetně krucifixu z roku 1815 byl prohlášen kulturní památkou.
Farnost Francova Lhota v roce 2015 otevřela muzeum slavného rodáka, kardinála Štěpána Trochty, vybudované v jeho rodném domě. Štěpán Trochta byl za druhé světové války pronásledován gestapem a vězněn v koncentračních táborech; v roce 1947 ho papež jmenoval biskupem. Na začátku padesátých let dvacátého století byl komunisty odsouzen na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž pro Vatikán. Odseděl více než sedm let a po amnestii v roce 1960 se vrátil na svobodu. V roce 1968 mu byl umožněn návrat k úřadu biskupa a o rok později jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Po období normalizace jej komunisté opět pronásledovali. Po návštěvě takzvaného opilého církevního tajemníka v dubnu 1974 zemřel v nemocnici na mrtvici; při pohřbu v Litoměřicích ho nazval mučedníkem Karol Wojtyla, pozdější papež sv. Jan Pavel II. Prezident Václav Havel mu v in memoriam propůjčil Řád T. G. Masaryka II.
Okolí obce nabízí ideální podmínky pro turistiku, například v nedalekých Pulčínských skalách, největším pískovcovém skalním městě Javorníků. Na Čubově kopci, ve výšce 720 metrů nad mořem, se rozkládají chráněná zákoutí a výhledy, které doplňují obraz bohaté historie regionu. Aktualizace informací probíhají pravidelně, naposledy uvedena byla ke konferenci v čtvrtek 21. dne aktuálního měsíce.
Tehdejší architektonická a kulturní hodnota kostela a noblesa rodinného dědictví se propojuje s bohatým ikonografickým programem interiéru a s činností místní farnosti, která sdružuje minulost s přítomností a otevírá dveře dalším generacím pro poznání regionální kultury a duchovní tradice.
Historie a kunsthistorické souvislosti
Stavba kostela byla zahájena v roce 1786 a slavnostně vysvěcena v roce 1787; jedná se o výjimečné moravské dědictví zasvěcené sv. Štěpánovi Uherskému. Oltářní obraz zhotovil Frydrych z Valašského Meziříčí a po rekonstrukci varhan v roce 2003 byl obnoven a navrácen do chrámu, později však přesunut do budovy fary. Osm velkých obrazů s biblickými motivy od Rudolfa Paulíka tvoří hlavní vizuální doménu interiéru a zobrazuje kající postavy a významné biblické scény.
Okolí kostela a samotný areál s krucifixem z roku 1815 jsou dnes kulturní památkou. Lípy před kostelem byly vysazeny v období mezi lety 1840 a 1844. Důležitým svědectvím o regionální historii je i muzeum kardinála Štěpána Trochty, otevřené v roce 2015 v rodném domě významného teologa a církevního představitele. Trochta prošel během dramatických let 20. století perzekucemi, rehabilitací a získáním vysokých církevních hodností, až po titul kardinála. Jeho osudy a vyznění zůstávají symbolickým průřezem moderní historie českého a moravského církevního života.
Pro návštěvníky regionu představuje okolí Chlumku a Pulčínských skal atraktivní turistickou destinaci s hlubokým historickým a duchovním kontextem a s pevnou vazbou na místní kulturní paměti.
Klíčové události a osobnosti
- Stavba kostela podpořená hrabětem Štěpánem Illesházym, považovaná za hlavního stavitele.
- Vysvěcení kostela a obrazů v 18. století; ohlasy na jedinečné zasvěcení sv. Štěpánu Uherskému.
- Restaurování oltářního obrazu Frydrychem a jeho opětovné umístění do chrámu.
- Oci ve výtvarném programu interiéru od Rudolfa Paulíka a jejich biblické motivy.
- Muzeum kardinála Štěpána Trochty a jeho životní příběh, formující regionální a církevní identitu.
- Turistické možnosti v blízkém okolí a význam místních přírodních lokalit.
Obrazová výzdoba a její význam
V interiéru dominují obrazy s biblickými motivy od mistra Rudolfa Paulíka, zobrazující kající postavy a klíčové scény, které doplňují atmosféru chrámu a umožňují věřícím i návštěvníkům vizuální kontemplaci významných duchovních témat.