Dne 7. října 1571 v Jónském moři u Lepanta se střetlo loďstvo Svaté ligy pod velením Dona Juana de Austria s osmanským, které bylo tehdy turecké. Turecké loďstvo bylo v bitvě rozdrceno. Vítězství u Lepanta bylo považováno za zázrak a připisovalo se přímluvě Panny Marie, vyprošované modlitbami růžence. Papež Pius V. na památku vítězství ustanovil svátek Panny Marie Růžencové.
Podobně ve válečných momentech a obléháních hrála přímluva Panny Marie významnou roli i v dalších historických událostech. V roce 1565 proběhlo velké obléhání Malty, při němž nepřátelská turecká vojska čítala kolem 30 000 mužů. Nepočetná skupina maltézských rytířů a maltských ozbrojenců vedená velmistrem Jeanem Parisotem de La Valette na přímluvu Panny Marie dokázala odolat a Maltské souostroví drželi dalších 233 let.
O mariánské přímluvě svědčí i oltářní obraz Karla Škréty v kostele řádu maltézských rytířů Panny Marie pod Řetězem v Praze, kde v popředí oltáře klečí velmistr a rytíři a jejich pohled míří k nebesům. Andělské bytosti nad nimi ukazují Pannu Marii jako prostřednici, která prosazuje ochranu před nepřáteli.
Také při obléhání Vídně Turky v roce 1683 sehrála Panna Marie významnou roli. Před milostným obrazem Bohorodičky Čenstochovské se modlil polský král Jan III. Sobieský, který se připomínal zázračné odražení Švédů od Jasné hory. Dne 12. září 1683 porazily vojska Katolické ligy turecká vojska obléhající Vídeň a Sobieský velel polské kavalerii. Vítězství bylo připisováno pomoci Panny Marie. Papež Inocenc XI. se na památku rozhodující bitvy o rozšíření osvícení titulu svátku Jména Panny Marie do celého světa.
V této souvislosti se zmiňuje i císař Leopold I., jenž se modlil v Pasově před obrazem Panny Marie Pomocné. Tento obraz, který byl zhotoven podle innsbruckého originálu kolem roku 1620, byl uctíván v poutním kostele a byl zároveň spojován s obranou proti Turkům a moru. Pasovský obraz se stal významnou kulturní památkou a byl přenášen a utvářen v různých chrámových prostorách.
V jednotlivých drobnostech a detailech se také uvádí, jak se obraz Panny Marie Pomocné dostával do Vídně a jak byl uctíván v různých nástěnných kaplích a dómech. Na Strahově byla Panna Marie Pomocná uctívána ve zvláštní kapli, a dokonce i v Praze se objevují instance tohoto obra, např. v kostele Panny Marie Sněžné.
V kontextu baroka a protireformy se objevily i další přímluvy a zázraky. V bývalých zemích habsburské monarchie a v Čechách se objevují zvláštní kaple a poutní místa zasvěcená Panně Marii Pomocné. Zdejší obraz se v průběhu 17. století stal široce rozšířeným a byl vyjádřen jak ve Vídni, tak v Čechách a na Moravě.
České země měly v této oblasti bohaté záznamy a následně se v nich uctívání Panny Marie Pomocné rozšířilo. Frekvence výskytu obrazu se zvyšuje v letech 1680-1700, kdy bylo ohrožení říše Turky a mor. Při různých poutních lokalitách, jako jsou Skočice, Křešice, Skoky (Maria Stock), Teplice nad Metují, Sopoty a další, byly tyto obrazy vysoce populární.
V souvislosti s průběhem historických událostí zmiňuje autor i Kaple Panny Marie Pomocné na Chlumku u Luže, kterou nechala vybudovat hraběnka Marie Maxmiliána Hýzerlová a která byla zasvěcena Panně Marii Pomocné. Tato poutní kaple a její rozšíření byly součástí širšího trendu posvátných míst, která posilovala morální a duchovní odolnost obyvatel v časech nejistot.
Ve středních a západních Čechách se v průběhu času objevují i další historické souvislosti s Pannou Marií Pomocnou. Z pohledu literárních a historických zdrojů se ukázalo, že linty a popisy těchto míst dokazují rozsah a význam jejich kultu. Zvláště zajímavé jsou zmínky o Praze, Pasově a Vídni, které ilustrují široké rozložení uctívání v rámci evropského katolického světa.
Vztah ke krvavým dějinám bývá doprovázen i restaurátorskými a uměleckými aktivitami. Například Oltář Panny Marie Růžencové v Hlučíně byl v roce 2024 restaurován s cílem zachovat jeho původní charakter a doplnit chybějící části. Při restaurování byly identifikovány kritické detaily, jako úbytky dřevní hmoty a nutnost použití tmelu. Nové dvířka oltáře byla vyrobena a barevné vrstvy byly citlivě sjednoceny.
V kontextu významu Panny Marie Pomocné a Mariánské úcty lze uvést i další příklady uměleckých děl, která byla restaurována či zrestaurovaná. Například v Praze se shodně objevují oltáře a sochy s protitureckým motivem, které svědčí o historické potřebě ochrany a přímluvy.
V závěru lze říci, že mariánská úcta, zázraky a přímluvy byly historicky integrální součástí obrany a duchovní posily různých evropských zemí. Oltářní architektury a obrazy, jejichž motivy odrážejí tyto historické události, se staly důležitými kulturními a náboženskými záznamy, které poukazují na spojení víry a veřejného života v době krize.
