Přehledný obraz Palerma, hlavního města Sicílie, vyzdvihuje nejen památky zlaté éry arabské a normanské nadvlády, ale i renesanční a barokní stavby, pouliční trhy a živé symbiózy kultur, které utvářely město od antických počátků až po současnost.
Historické kořeny a zlatý věk Palerma
Palermo bylo založeno Féničany v úrodném údolí Conca d´Oro na místě vhodného přírodního přístavu. Později ho ovládli Řekové a pojmenovali Panormos, v překladu „všepřístav“; dlouhá řada dobyvatelů, jejichž zájem souvisel se strategickou polohou Sicílie ve Středomoří, pokračovala po vpádu Arabů (831), kteří byli v 11. století vystřídáni Normany. Arabská a normanská vláda byla pro Palermo zlatým věkem; S 300 000 obyvateli bylo město druhým největším městem Evropy po Córdobě. Křesťané se na Sicílii vrátili pod vedením Rogera I. v roce 1072 a tomuto normanskému království existujícímu do 12. století se také velmi dařilo.
Palacio dei Normanni a kaple Cappella Palatina
Palermo patřilo k nejbohatším, největším a nejvzdělanějším městům tehdejší Evropy. K významným stavbám té doby patří Palazzo dei Normanni a katedrála. Jádrem paláce je kaple Cappella Palatina, postavená na příkaz Rogera II. a vysvěcena kolem roku 1140; je to doslova „perla“ arabsko-normanského umění. V kapli se mísí bohaté mozaiky se světskými mozaikami a arabskými prvky; zvláštností je muqarnas, stropní výzdoba připomínající stalaktity, která je v křesťanském objektu naprosto ojedinělá.
Další historické památky a významné kapitoly palermské éry
Nedaleko kaple Cappella Palatina se nachází katedrála, jejíž stavba začala koncem 12. století ve stylu normanské architektury; uvnitř najdeme hrobky významných vládních postav Sicílie, včetně Rogera II. the Norman a Fridricha II. z rodu Štaufů. K významným stavbám té doby patří i mosazně zbarvený přístup ke královským komnatám a Sala di Ruggero II.; král Roger II. a jeho vláda zanechali v Palermu řadu architektonických a uměleckých děl. Kaplice a palác se postupně rozšířily a doplnily další iniciativy, které utvářely městský život v následujících stoletích.
Středověk a raně novověká změna města
Po smrti Viléma II. v roce 1189 nastal úpadek normanské vlády, následně město ovládaly různé dynastie včetně Štaufů, Anjou, Aragonské, Savojské, Habsburků a Bourbonů. V roce 1860 vstoupil do Palerma Giuseppe Garibaldi a v roce 1861 se město stalo součástí Italského království. Z této doby vyčnívá nová secesní výstavba a významné přeměny městského prostoru.
Moderní palermo: války, mafie a obnova
Za druhé světové války bylo město těžce zasaženo bombardováním při invazi na Sicílii v roce 1943. Poválečná obnova byla brzděna kriminalitou mafie, neschopností a korupcí v nejvyšších patrech správy. V osmdesátých letech Palermo prožívalo období násilných vražd, často namířených proti vyšetřovatelům a soudcům bojujícím proti mafii; teprve od devadesátých let pokračuje boj s mafií a situace se zlepšuje. Dnes jsou hlavními trhy Mercato Ballarò a Mercato della Vucciria, které pokračují v tradici živé komerce a společenského života města.
Památné čtvrti, brány a náměstí
Quattro Canti, rušná křižovatka bulvárů Vittorio Emanuele a Via Maqueda, leží na rozhraní čtvrtí Albergheria, Capo, Vucciria a La Kalsa, kde se nacházejí hlavní památky Palerma. V sousedství stojí Piazza Pretoria a Fontana Pretoria s radnicí Palazzo Pretorio (Palazzo Senatorio); Porta Nuova a Porta Felice - dvě brány z 16. století, ohraničující staré město. Palazzo dei Normanni (Palazzo Reale) představuje sídlo sicilského parlamentu autonomní oblasti; v jeho královských komnatách zaujmou zejména ložnice Sala di Ruggero II a další mozaikami zdobené prostory.
Klášter Cappuccini a další výrazné stavby
Convento dei Cappuccini s rozsáhlými katakombami ukrývá kolem 8 000 mumifikovaných těl mnichů a obyvatel; proslulá je i kapucínská klášterní architektura na západě města. Dále stojí za zmínku kostel San Giovanni degli Eremiti s výraznou červenou maurskou kopulí a zahradou, naznačující vliv islámské kultury, který se v Palermu promítá do mnoha stavebních detailů.
Kostely a baziliky jako součást palermského kulturního dědictví
Kostel Gesù, postavený koncem 16. století Jezuity, patří k prvním příkladům sicilského baroka. Katedrála, budovaná od konce 12. století do barokních úprav, zůstala centrální církevní stavbou a v jejích prostorách se nacházejí hrobky významných panovníků. Barokní kostel San Giuseppe dei Teatini a Santa Caterina ze 16. století dodávají městu zvláštní estetickou vrstevnatost a projektovatelské inovace po staletí.
Muzea a tržiště jako okno do minulosti a každodenního života
Museum archeologico regionale představuje nejvýznamnější muzeum města s etruskými, kartaginskými, římskými a řeckými artefakty, které ilustrují dlouhou a bohatou historii Palerma. Mercato Ballarò a Mercato della Vucciria nabízejí autentický obraz každodenního života a obchodování v historické čtvrti, kde se proplétají vůně a zvuky starého města.
Palazzo dei Normanni a Cappella Palatina jako největší turistické lákadlo
Jádro paláce tvoří Cappella Palatina, která je považována za „perlu“ arabsko-normanského umění; mozaiky zobrazení Starého a Nového zákona, spolu s arabskými prvky a dřevěným stropem, vytvářejí unikátní vizuální a historický dojem. Uvnitř paláce lze navštívit Sala di Ruggero II. a další sídla, která svědčí o bohatství a kultuře normanského dvora. K atrakcím patří i královské a císařské hrobky v pravé lodi katedrály, kde jsou pohřbeni Fridrich II. Štaufský, Jindřich VI. a Roger II.
Geografické a kulinářské zajímavosti
Palermo nabízí návštěvníkům i krásné okolí: Monte Pellegrino, pouhý náznak horského ráje pro odpočinek, a letovisko Mondello s písečnými plážemi. Frutta di Martorana, mandlová hmota ve tvaru ovoce, je tradiční sladkostí spojenou s kostelem Santa Maria dell'Ammiraglio (La Martorana) a odkazuje na historii města a jeho cukrářského bohatství.
