Katolický kněz Jan Sládek, působící v Lomnici nad Popelkou a okolí, vyšel před kameru TV ParlamentníListy.cz s jasně vyhraněným postojem: “Duchovní, který bez obalu říká, co si myslí, a to bez politické korektnosti.”
V debatě s Tomášem Halíkem Sládek tvrdě kritizoval to, že podle Halíka nemá kněžskou praxi - mši, návštěvy nemocných či výuku náboženství - a tím pádem není schopen řešit běžné povinnosti při správě farnosti, jako např. následky živelních pohrom, kdy vichřice sebere střechu na kostele.
„A do toho má pravidelný režim mší, návštěv nemocných, výuku náboženství,“ uvedl Sládek a dodal, že dle jeho názoru by každý kněz měl projít praktickou farní zkušeností.
Sládek se narodil v Netolicích, gymnázium studoval v Prachaticích a po roce osmdesát devět absolvoval studia v Itálii, v Římě. V současné době působí v Lomnici nad Popelkou a okolí. Také tam se narodila jeho záliba k motorkám, jelikož na Vitějovickou křižovatku přijel na motocyklu značky Moto Guzzi.
Jízda Nočních vlků, jak to popsal Sládek, je podle něj výraz svobodného pohybu lidí. „Ta šaškárna, která kolem toho je, mi přijde hodně zbytečná, vždyť oni přece nejedou poprvé. Ale pravda je, že poprvé je to s takovými emocemi,“ zhodnotil pro Prachatický deník jízdu Nočních vlků.
Setkání s ruskými motorkáři pro něj bylo včera první; Tíhne k Itálii a v Itálii má kamarády v italských klubech, kde se domluví. „Vždycky se na takovou akci napojí lidé, kteří chtějí sbírat politické body,“ dodal k hodnocení akce jako politicky motivované a obecně spekulativní.
Podle Sládka je motorkářská komunita rozmanitá a většina jejích členů sdílí názor na svobodný pohyb. „Ale i od motorkářů, kteří rádi jezdí po Evropě a světě, jsem slyšel, že tihle motorkáři by tady neměli být, a to je podle mého názoru smutné,“ uvedl Farář.
Sládek vzpomíná na časy ve škole, kdy se vyučovalo osvobozování Čech: „Kromě toho, že nám tvrdili, že ani Plzeň neosvobodila americká armáda, ale byli to Rusové. Říkali, že americké uniformy měli, protože neměli dostatek čistých ruských,“ směje se a dodává, že maminka se tomu smála a že se mu na to vzpomíná.
V kontextu doby a historie Sládek připomíná, že listopad vede kroky k hřbitovům a že hřbitovní rallye, kdy rodiny objíždějí hroby s věnci a kahány, má připomenout úsilí o získání plnomocných odpustků. Podle něj je to věc, kterou kněží lidem připomínají a sdílejí v tento čas.
Ve druhé polovině října Sládek připomíná dva blahoslavené, s nimiž jsou spojeny české země: Jakub Kern, rakouský kněz a premonstrát, který utrpěl ve válkách a přinesl utrpení do civilu jako smírnou oběť; a záznam o jeho životě, včetně operace bez narkózy, je připomenut 20. října. Tímto kontextem se otevírá téma vzácného spojení víry, zkoušek a odpuštění.
Další aktuality zahrnují změny farářů v pražské farnosti Čakovice - dosavadní duchovní správce má být vystřídán, a obavy části farníků z dopadů nové osoby na důvěryhodnost společenství. Tímto se otevírá otázka důvěry v kněze a vnitřní dynamiky farnosti v době změn.
Podle nové zprávy izraelské organizace RFDC se počet útoků proti křesťanům v Izraeli mezi dubnem a červnem 2026 téměř zdvojnásobil na 83 útoků, zatímco v prvních třech měsících bylo 44. Open Doors uvádí, že v roce 2025 čelilo pronásledování nebo diskriminaci kvůli víře 388 milionů křesťanů, což odpovídá zhruba každému sedmému křesťanovi na světě.
„Politiku sleduji do míry takové, že nelze nesledovat. Ovlivňuje naše životy, naše každodenní bytí. Tvoří prostředí, v kterém žijeme,“ uvedl Sládek na úvod rozhovoru. „Dana Hermana znám léta, studovali jsme spolu první dva roky. Osobně řeknu, nechci se vyjádřit škodolibě - beru to čistě ze svého povolání a z hlediska kněžství. Osobně mu to přeji, protože myslím, že pro něj je to možnost rekapitulovat svá dosavadní rozhodnutí, a proč to neříct: Modlím se, aby se vrátil zpátky ke kněžství.“
„Každý kněz vám řekne, že nelze sloužiti lidem víc než jako kněz,“ dodal závěrem Sládek a vyjádřil postoj k odpovědnosti kněze a vlivy světského prostředí na duchovní službu.
Klíčové momenty a souvislosti
Jan Sládek vyjadřuje názor, že veřejný obraz kněze se často potýká s očekáváním konkrétního praktického rámce služby, který zahrnuje jak duchovní, tak sociální a administrativní prvky farnosti.
Názory na svobodu pohybu a roli motorkářů v evropském prostoru tvoří součást jeho kanonické reflexe o tom, jak vnímat komunitu i mimo chrám.
Historické reminiscence o osvobození Čech a role Rusů ve školních vyprávěních ukazují způsob, jakým Sládek vnímá paměť a učebnicové narativy, a jak tyto vzpomínky formují jeho pohled na aktuální společenské procesy.
Diskuze o hřbitovních odpustcích a duchovní praxi ukazuje, že pro Sládka je důležité spojovat liturgii s ideou odpuštění a praktické snahy o zlepšení prožívání víry v každodenním životě věřících.
Naprosto klíčové je i jeho hodnocení současných poměrů v izraelské společnosti a vymezení následujících kroků církevního vedení tváří v tvář útokům na křesťany, a to v kontextu širšího světového pronásledování vyznání.
Celkově lze říci, že Evermod Jan Sládek reprezentuje styl kněze, který otevřeně sdílí své názory na duchovní praxi, sociální dynamiku a politické vlivy, a zároveň vyzývá ke zvážení osobních rozhodnutí a zodpovědností vůči komunitě, kterou slouží.
| Událost | Miesto | Rok | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Noční vlci v Vitějovicích | Vitějovice | 2026 | Setkání a doprovodná policie |
| Zmĕna faráře v Čakovicíh | Praha | 2026 | Diskuse o důvěře farníků |
| Osvobození Čech - vyprávění | Historické vyučování | 20. století | Reflexe paměti a mýtů |