Názvy jednotlivých dní možná vylovíte z paměti, ale víte, co se který den přesně má dělat?
Nebo odkud získal den svůj název?
Pro velikonoční týden se vžil název pašijový, což odkazuje na biblická vyprávění tzv. pašije, která sepsali Ježíšovi apoštolové.
Velikonoce patří mezi největší křesťanské svátky, během kterých se připomínají poslední dny Krista na Zemi, jeho smrt a následné vzkříšení.
Pašijový týden a jeho dny
Pašijovému týdnu se říká také Svatý týden a začíná Květnou nedělí.
Poté následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Týden zakončuje Velikonoční neděle, znát ji můžete také pod názvem Boží hod velikonoční.
Pašijový týden se pojí také s barvami, které mají symbolický význam.
Modrá a fialová odkazují na rozjímání a půst, žlutá na světlo a duchovní očistu, zelená na nový život a naději, červená na oběť a krev Krista a bílá na čistotu a vzkříšení.
Věřící si v tento den připomínají příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a v kostele se při této příležitosti čtou pašije, dneska bychom tomu zřejmě říkali zpráva o umučení Krista.
Květná neděle byla v tradiční kuchyni spíše střídmá, ale slavnostní.
Na stole se objevovalo pečivo a pokrmy z obilovin a luštěnin často doplněné vejci.
Symbolicky se pracovalo se surovinami, které představovaly nový život - semínky, ořechy a moukou.
Jeho název má poměrně zajímavé pozadí.
Vše napovídá tomu, že jeho kořeny pramení z německého slova „blau”, což v překladu kromě modré znamená také podnapilý.
A nejspíš právě proto si tohle poslední masopustní pondělí svůj název vysloužilo.
Modré pondělí bylo dnem vhodným pro jednoduché jídlo a odpočinek, nevařila se složitá jídla a často se využívaly zbytky ze zásob.
V některých pramenech se můžete setkat také s názvem Žluté úterý.
Pojmenování tentokrát vychází z křesťanské symboliky, podle které žlutá barva symbolizuje vznešenost, boží světlo či věčnost.
Hospodyně a hospodáři by tento den měli zasvětit úklidu, zejména vymetání pavučin a prachu.
Protože bylo Šedivé úterý spojeno s úklidem, vařilo se z trvanlivých surovin, které byly po ruce.
Využívalo se sušené ovoce, ořechy, mouka nebo zásoby luštěnin.
Pokud byste se podívali do historie, zjistili byste, že právě v tento den došlo ke zradě Ježíše.
Za 30 stříbrných se tohoto škaredého skutku dopustil Jidáš Iškariotský.
Název pro den bychom tedy měli.
Někdy se mu ovšem přezdívá sazometná středa podle toho, že bylo zvykem vymetat komíny a obecně se věnovat důkladnému úklidu domácnosti, aby se vyhnali zlí duchové.
Jídla na Škaredou středu měla být prostá a nenápadná, bez okázalého pečení.
Připravovaly se polévky, kaše nebo luštěninové pokrmy.
V křesťanské světě tento den slouží hlavně jako připomínka poslední večeře Páně.
Všichni bez ohledu na víru by v tento den určitě měli mít na talíři něco zeleného - třeba špenát, zelí, čočku nebo hrách.
Stále oblíbenější velikonoční tradicí je v poslední době také setkání u zeleného piva.
Pokud ale raději místo hospody sedíte mezi záhony, tak nezapomeňte na Zelený čtvrtek něco pěkného zasadit.
Naši předkové věřili, že takto zasazené rostliny neohrozí žádní škůdci.
Zelený čtvrtek byl jedním z mála dnů pašijového týdne, kdy se výrazně pracovalo s barvou jídla.
Zelené pokrmy symbolizovaly obnovu a nový začátek.
Kromě špenátu, hrachu a čočky se používaly také bylinky a mladé výhonky.
Věděli jste, že na Zelený čtvrtek naposledy zvoní kostelní zvony?
Pak se podle pověry vydají do Říma a jejich „službu” na Velký pátek převezmou různé řehtačky a klapačky.
Na Velký pátek byste měli dodržovat velmi přísný půst jakožto připomínku Ježíšova odsouzení, ukřižování a následného pohřbení.
Nemělo by se například vůbec hýbat s půdou a neměli byste si nic půjčovat, protože by to mohlo přinést do domu smůlu.
Na Velký pátek se také podle pověstí otvírají hory a vydávají své poklady, takže se klidně můžete vydat na obhlídku svého okolí, třeba na vás někde nějaký poklad čeká.
Když už budete na výletě v přírodě, nezapomeňte si vyhledat nejbližší studánku, abyste si mohli omýt alespoň obličej.
Velkopáteční voda má totiž léčivé účinky a zbaví vás třeba bolestí hlavy, horečky nebo očních problémů.
Velký pátek byl tradičně nejpřísnějším postním dnem.
Jídlo mělo být co nejjednodušší, bez masa a často jen jednou denně.
V kuchyni se objevovaly luštěniny, chléb, voda nebo jednoduché kaše.
Bílá sobota a Velikonoce
O Bílé sobotě bývá většinou v domácnostech napilno.
Hodí se každá ruka, která umí přiložit ruku k dílu, aby bylo na následující Boží hod velikonoční všechno připravené.
Ve velkém se smaží, peče a vaří.
Pletou se pomlázky, případně se barví a zdobí velikonoční vajíčka.
Kostely jsou o Bílé sobotě tiché, až do večera se nekonají žádné bohoslužby a věřící navštěvují ve ztichlých chrámech Boží hroby.
Svátek získal název podle barvy roucha novokřtěnců, kteří byli kdysi právě v předvečer Kristova zmrtvýchvstání přijímání do společenství věřících.
Z gastronomického pohledu byla Bílá sobota nejrušnějším dnem celého týdne.
Pekly se obřadní moučníky, používala se vejce, mouka, ořechy, sušené ovoce i med.
Jedná se o nejvýznamnější den z celých svátků, kdy si věřící po celém světě připomínají vzkříšení Ježíše Krista.
Pokud se rozhodnete zúčastnit některé z bohoslužeb, určitě s sebou nezapomeňte vzít beránka nebo mazanec a nechte si tyto velikonoční dobroty posvětit.
Podle tradice pak každý, kdo v tento den přijde k vám na návštěvu, z nich dostane kousek ochutnat.
V minulosti v některých krajích dokonce lidé svěcené jídlo jedli rovnou v kostele.
Velikonoce samotné
Velikonoční neděle byla dnem slavnostního hodování.
Jídlo mělo symbolizovat hojnost, radost a nový život.
Nejznámější velikonoční tradice probíhají na Velikonoční pondělí.
S tradiční pomlázkou a koledováním se v našich končinách setkáváme zhruba od 14. století.
Muži a chlapci se vydávají na pouť od domu k domu, koledují a šlehají děvčata a ženy proutky, které jim mají předat zdraví, mládí, sílu a krásu.
Za tento „výprask“ dostávají od žen koledu v podobě kraslic, barevných mašlí na pomlázku či kapku něčeho ostřejšího.
Pro menší koledníky se vyplatí mít po ruce pár sladkostí nebo třeba velikonoční box, ze kterého si mohou nabídnout čokoládu, želé či sušené ovoce, nebo share box, který byste neměli jíst sami.
Šlehání však není jediná tradice.
V některých krajích dokonce muži ženy polévají vodou, odpoledne si pak role mohou vyměnit.
Kdybyste měli zájem o poněkud klidnější aktivity, vydejte se do lesů, kde v tento den podle pověstí můžete načerpat sílu ze stromů.
A ještě vám dlužíme vysvětlení, proč se pondělí přezdívá červené - odkazuje to na barvu krve, kterou prolil Kristus.
Velikonoční pondělí se neslo ve znamení výslužky a sdílení jídla.
Tradičně se rozdávala vejce, koláče, sladkosti a drobné dobroty.
O Velikonocích a prázdninách
Pašijový týden je poslední týden před Velikonocemi.
Pašijový týden je spojen s půstem, úklidem, symbolickými barvami, omezením jídla i slavnostním pečením.
Velikonoční prázdniny v České republice platí pro děti a studenty; ty standardně začínají na Zelený čtvrtek a končí na Velikonoční pondělí.
Otevírací doba obchodů o Velikonocích se liší, Velký pátek bývá otevřen podle běžné otevírací doby, ale na Velikonoční pondělí musí mít obchody s prodejní plochou nad 200 m2 zavřeno.
Velikonoce mají pohyblivé datum: vždy připadnou na první neděli po prvním jarním úplňku po 21. březnu.
Pokud je úplněk v neděli, Velikonoce začínají následující neděli.
Poslední týden před Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním označujeme jako pašijový týden.
Poznámky a praktické tipy
Na Modré pondělí muži odpočívali a ženy připravovaly velký jarní úklid.
Na Zelený čtvrtek naposled zvoní zvony, poté odlétají do Říma.
Voda na Velký pátek má podle pověry léčivou a ochrannou moc.
Na Bílou sobotu se světí oheň, jehož žhoucí uhlíky a popel jsou považovány za očistné a ochranné.
Chlapci chodí ráno vyšlehat dívky pomlázkou, což symbolizuje zdraví a krásu.
Dívky je mohou odpoledne polít vodou.
