Františkáni jsou členové katolických církevních řádů hlásící se k odkazu sv. Františka z Assisi. Společenství v roce 1209 dostalo od papeže souhlas s veřejným působením. Františkánské řády se dělí na tři základní skupiny: mužské řády, ženské řády a kongregace a třetí řád neboli terciáři (civilní).
Naprosto klíčové je chápat, že počet členů se v jednotlivých obdobích a proudech mění podle kontextu a aktuálních registrů. Záznamy často uvádějí rozličné formy zapojení, včetně dočasného a stálého členství, a různou délku zplnomocnění či působení. Počet členů je tedy v praxi dynamický a závisí na konkrétních komunitách, lokálních podmínkách a konkrétních programových cyklech.
Řehole ve svém článku popisuje Sekulární františkánský řád jako „sdružení všech katolických bratrských společenství, rozptýlených po celém světě a otevřených pro všechny věřící“. SFŘ má více než 400 000 členů a je přítomno v nejméně 95 zemích šesti světadílů. Společenství SFŘ žijí své charisma mnoha způsoby a budují církev rozmanitými službami a činnostmi. Latinská Amerika je díky svému optimistickému pohledu do budoucnosti často nazývána „světadílem naděje“ a Francie a Kanada hrají významnou roli ve formaci a podpoře regionálních společenství. Dlouhý proces regionalizace byl ukončen a ukázal se být milostí pro všechna společenství; proces organického slučování společenství duchovně vedených různými větvemi františkánské řeholní rodiny tuto společenství sjednotil a naplnil novým duchem.
Františkáni v Mexiku tvoří druhé největší společenství na světě (k 1. lednu 1999), s 33 000 členy; Mexiko bylo hostitelem generální kapituly SFŘ v roce 1993, která schválila stanovy mezinárodního společenství a jednala o sekularitě a práci se sekulární františkánskou mládeží. Latinská Amerika tedy hraje klíčovou roli v rozšíření františkánského života po světě. Tváří v tvář současným problémům SFŘ nadále rozvíjí formaci a podporu prostřednictvím regionálních a mezinárodních struktur.
V Evropě, a zejména v Česku, sice počet profesních členů v některých západních zemích postupně klesá vlivem stárnutí a menšího přílivu nových kandidátů, ale regiony na východě a ve střední Evropě prožívají oživování a dynamický růst, díky čemuž SFŘ v těchto oblastech roste především díky mladým zájemcům hledajícím duchovní cestu a smysl života ve společenství.
V českých zemích existuje řada historických i současných klášterů, které souvisejí s františkány. Mezi nejstarší patří Františkánský klášter na Novém Městě v Praze, založený ve 14. století při kostele Panny Marie Sněžné. V různých městech České republiky jsou další kláštery a kostely, jako např. klášter v Liberci-Ruprechticích, Moravská Třebová, Brno a Plzeň. Františkáni se také podíleli na významných poutních místech, například klášter v Hejnicích s barokní bazilikou Navštívení Panny Marie, který byl v minulosti svědkem zázraků a historických událostí; Hejnice prošly významnými epochami včetně obnovení po sametové revoluci. Zvláštní pozornost zasluhuje Porciunkule, svátek Panny Marie Andělské, který pochází z františkánské tradice a je slavený v mnoha františkánských chrámech po Evropě včetně ČR.
K pražskému klášteru a kostelu Panny Marie Sněžné se váží dramatické události spojené s útoky a masakry v 17.-18. století, které vyvrcholily 15. února 1611 obléháním a po čase vraždami; památka mrtvých františkánů byla vzpomínána po staletí a v roce 2012 bylo 14 pražských mučedníků blahořeno. Dnesní františkánské kláštery v ČR kombinují modlitební život s kulturními a vzdělávacími funkcemi, a to jak pro řeholní, tak laické členy společenství.
Svět Františkánů v ČR zároveň zahrnuje i další regionální památky a instituce, jako jsou kláštery a muzea v Českém Krumlově, Kadani a Kadani‑Svatováclavská vinice, anebo historické spolky spojené s Františkem z Assisi a s Porciunkulí. Všechny tyto lokální příběhy ukazují, jak hluboce je františkánská tradice zakořeněna v české kultuře a historii a jak významně zasáhla do městských i venkovských prostředí.
V Mezinárodním kontextu a ve světě SFŘ se uvádí, že po světě existuje celkový počet profesních členů a jejich rozdělení podle kontinentů, počtu diecézních i řeholních kněží, řádů a podporujících organizací. V roce 2021 podle údajů Fides.org činil počet katolíků 1 375 852 000 a celkový počet kněží 407 872; regionální rozdíly ukazují pokles v Evropě a Americe a nárůst v Africe a Asii. Přesto se totalita a válka v minulosti odrážely na životech jednotlivců a komunit, a právě františkáni často připomínají odkaz chudoby, služby bližním a míru.
Porcinkule a faře Františkánů zůstávají důležitými místy pro poutě a duchovní vzpomínky. V českém kontextu žije řád spolu s věrnými ve více městech a slouží jako prostředník kultury, vzdělání a náboženské identity. Františkáni v Česku, spolu s klariskami, hlásí k odkazu sv. Františka z Assisi a nesou misii chudoby, čistoty a poslušnosti; jejich členové mohou být kněží i laici, každý podle osobního povolání a posláním.
Františkánský řád je tedy dynamický a rozmanitý nejen z hlediska počtu členů, ale i z hlediska regionálních tradic, jazykových a kulturních rozdílů, a to vše v kontextu světového společenství, které se stále vyvíjí.
tags: #pocet #frantiskanu #ve #svete