Přestože všichni křesťané věří v Ježíše Krista a řídí své životy podle Bible, nemusejí patřit ke stejné církvi. Betlémskou kapli si postavili evangelíi, jejichž stavby bývají většinou prostší než katolické. Kaple je ukrytá ve dvoře mezi domy a původně neměla ani věž. Na jejím průčelí však najdeme geometrické ozdoby, které svými tvary a ostrými hranami připomínají broušené diamanty. Hlásí se tak, i když trochu plaše, ke kubismu - stylu, který trval velmi krátce a v architektuře se objevil jen u nás.
Historie a vznik Kaple
Jedinečná kubistická stavba vznikla v Prokopově ulici na Žižkově, kde řadový dům v té době koupila evangelická komunita na začátku 20. století. Betlémskou kapli stavěla firma Blecha pouhý jeden rok, a to mezi léty 1913 a 1914. Kubistický skvost projektoval architekt Emil Králíček. Tehdy výstavba stála 46 tisíc korun rakouských. Ta stavba byla tehdy v metropoli ojedinělá a jediná Betlémská kaple v Praze. Její známější jmenovkyně, v níž kázal Jan Hus, byla zbořena pro svůj špatný stav v 18. století a obnovili ji až komunisté v 50. letech.
Nadchází den, kdy v den sarajevského atentátu - 28. 6. 1914 - byla kaple slavnostně otevřena. V dalších desetiletích došlo k mnoha úpravám: v roce 1928 byly dostavěny kanceláře, o deset let později byla podle projektu architekta Bohumíra Kozáka přistavěna zákristie a zvonice, do které byl umístěn zvon - dar evangelíků ze švýcarské obce Balgach. Zákristie byla na jejich počest nazvána Švýcarskou síní.
Interiér a kubistické prvky
Kaple se pyšní kubistickým tvaroslovím i uvnitř: prostor modlitebny je strohý a jednoduchý, kolem triumfálního oblouku kubizující dekorativní motivy. V mělké nice presbytáře je umístěno dřevěné lektorium opět v kubizujících formách s motivem diamantování. Na JZ vestavěna do prostoru uzavřená prosklená kruchta s ornamentálně řešenou předprsní, ovlivněno kubistickým tvaroslovím.
Stavba má i zvláštní historický význam: zmiňované interiérové prvky jsou považovány za jeden z mála dochovaných původních kubistických interiérů v Praze. Barevné zdi pak v 90. letech doplnili studenti umělecké školy. Výrazné lustry měly původně patřit vyšehradské kapitule.
Součástí života Žižkova a ochrana památky
Betlémská kaple se nachází „skryta“ ve vnitrobloku pavlačového domu. Původně se sousedé snažili kapli zrušit kvůli stavebnímu zatížení a špatnému vyhlídkovému umístění, ale nepodařilo se to. Kaple byla zachráněna díky tehdejším snahám faráře Františka Potměšila, který prosadil prohlášení stavby za kulturní památku v roce 1975 a tím zabránil jejímu zbourání.
Kaple dnes slouží nejen bohoslužbám, ale i kulturním akcím. „Za rok tu bývá na deset koncertů, které nepořádá církev. Mnohokrát ročně přicházejí ohlášené skupiny na prohlídku kaple, usadí se a poslouchají o historii kaple i Žižkova,“ vysvětlil farář Českobratrské církve evangelické Pavel Kalus.
Legendy a skutečnosti
Ke kapitole patří i legenda, že kaple sloužila jako zkušebna pro undergroundovou skupinu The Plastic People of the Universe. Tato pověst však není zcela pravdivá; jeden z členů skupiny, bubeník Jiří Šula, sice kapli navštívil, ale “zkušebna” byla spíše prostor navazující na kapli, kde mladí dodnes příležitostně cvičí.
Většinu zbytku history tvoří fakt, že Betlémská kaple byla stavěna v roce 1912-1914 a zasloužila si řadu rozšíření: kanceláře, zákristie a zvonice, a to všechno v návaznosti na kubistické tvary. Graficky ostré detaily fasády vrcholí hlavicí s kubistickými prvky a reliéfem Božího beránka nad nadpražím.
Současnost a dostupnost
Skrytá stavba v žižkovském vnitrobloku je v posledních letech čím dál známější. Ve středu dnešního starého Žižkova už nebyla k mání volná stavební parcela, a tak sbor zakoupil dům v Prokopově ulici, nazývaný „U Generála Zacha“, který v roce 1870 nechal postavit podnikatel František Horn. Na místě nově zakoupené parcely zela jáma po těžbě písku, jež byla navíc zavezena sutinami z asanace Starého Města. To nebyl ideální povrch pro stavbu jakékoliv budovy, a tak byl ještě před stavbou ze statických důvodů podložen betonovou deskou.
Prohlídky kaple a její kulturní význam pokračují i v dnešní době: Betlémská kaple na Žižkově je zhledem k dochovanému interiéru a kubistickým tvarům považována za unikát, který stojí za návštěvu.
Fakta a technické detaily
Architekt kaple není zcela jistý, i když nejpravděpodobněji byl Emil Králíček, který v té době pracoval u firmy Matěje Blechy. Stavbu realizovala firma Blecha v letech 1913-1914. Králíčkovy kubistické tvary při kapli zůstaly světově unikátní. Při výstavbě byla vybudována betonová deska kvůli podloží, které bylo po těžbě písku a následně zaneseno sutinami z asanace Starého Města.
- Kaple vznikla 1913-1914 v Prokopově ulici 216 na Žižkově.
- Architekt: nejpravděpodobněji Emil Králíček; realizovala ji firma Blecha.
- Rozpočet tehdy činil 46 tisíc rakouských korun.
- Dodatečné úpravy: kanceláře (1928), zákristie a zvonice (1938 podle Kozáka).
- Vstupní blok uvnitř členěn na předsíň, dvě kanceláře a schodiště na kruchtu.
