V souvislosti s kauzou Arcibiskupské sklepy bylo napsáno v Magazínu ChristNet.eu v dlouhém časovém rozptylu již několik článků. Nemálo informací jsme se mohli v minulých týdnech dovědět i ze stránek celostátních deníků, které podrobně informovali o soudním sporu. Milan Badal (v rubrice K zamyšlení) shrnuje optimisticky celou situaci slovy: „Spravedlnost byla nalezena a potvrzena.“ Souhlasím. Tíží mě ale mnohem závažnější skutečnost. Přístup katolické církve, olomouckého arcibiskupství a církevních hodnostářů k takto nalezené spravedlnosti. Katolická církev je totiž i moje církev, tudíž mi záleží na jejich postojích. Bohužel s nimi nemohu souhlasit. Jsem odhodlán hledat pravdu a označovat věci pravými jmény. Katolická církev to v této kauze nedělá.
Základním atributem celé kauzy je neinformovanost a naivita věřících, kněží, biskupů, a mám někdy pocit, že i samotného olomouckého arcibiskupství. Úmyslně se zde spojují interní církevní záležitosti se světskými podnikatelskými aktivitami arcibiskupství a arcibiskupa, světské právo a soudy s církevní morálkou a kdo ví co ještě. S tím nemohu souhlasit. Arcibiskup je sice církevní představitel, ale může podnikat jako jakákoli jiná fyzická osoba. Arcibiskupství je sice církevní institucí, ale je také právnickou osobou, která může na základě patřičných oprávnění vyvíjet podnikatelskou činnost. V případě Arcibiskupství se tak stalo a pochopitelně na tom není nic špatného. Špatný je způsob jeho podnikání.
Věřili byste tomu, že může podnikající subjekt konkurovat sám sobě, být podílníkem ve dvou firmách téměř stejného názvu a zcela stejného předmětu činnosti? Je to v pořádku? Stačí se podívat do obchodního rejstříku a zjistíme, že Arcibiskupství olomoucké (zastoupené Janem Graubnerem) podniká od roku 1994 ve firmě Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž a od roku 2001 také ve firmě Arcibiskupské sklepy Kroměříž (od 14.8.2002 se firma z rozhodnutí soudu musela přejmenovat a nazývá se dnes Arcibiskupské zámecké sklepy Kroměříž).
Ruku na srdce. Dalším problémem je, jednoduše řečeno, přídavné jméno arcibiskupské. Že to zní hloupě? Není to tak jednoduché. Slovo arcibiskupství označuje onu olomouckou církevní instituci, která má na starosti církevní správu určité oblasti. Ovšem označuje také právnickou osobu a aby to nebylo jednoduché, je adjektivum arcibiskupské také obchodní značkou Arcibiskupských sklepů. A to hlavní? V každé z těchto souvislostí jde o něco jiného. Světský soud nezajímá, že olomoucké arcibiskupství je církevní instituce. Zajímá ho, že je právnická instituce, která podniká.
Z tohoto hlediska také není podstatné, že např. Proč se tedy opět v církevních kruzích objevují argumenty, že na užívání značky nemá právo nějaký podnikatel Grmolec, ale jen a pouze arcibiskupství? Copak na adjektivum zlínská má právo jen např. Zlínská záložna a ne Zlínská hospoda či zlínský magistrát? Zní to tedy paradoxně, ale Olomoucké arcibiskupství jednalo protiprávně, když v roce 2001 založilo firmu Arcibiskupské sklepy. A to proto, že už tehdy existovala jiná firma stejného názvu, která vyvíjela stejnou činnost, a tedy mohlo dojít ze strany odběratelů k záměně.
To bylo z hlediska světských zákonů shledáno protiprávním. (Některá fakta zůstávají předmětem debat; například naivní a scestné jsou argumenty Graubnerových přívrženců, kteří tvrdí, že na církevního hodnostáře není správné sahat. Nesouhlasím s tím. Není mi to sice příjemné říkat, ale Graubner se zachoval špatně a jednoznačně podvedl podílníky v původní firmě.)
Já (jsem řadový katolík) také mohu podnikat. Pokud bych udělal to, co udělalo arcibiskupství, byl bych právem potrestán a musel bych za to nést plnou zodpovědnost. A nikoho by nezajímlo, že jsem katolík (světské soudy obzvlášť ne). Stejně tak nesoudím Graubnera jako otce arcibiskupa, ale jako pana Jana Graubnera, který zastupuje v podnikatelských aktivitách arcibiskupství olomoucké. Graubner a arcibiskupství udělali určité chyby a měli by je čestně přiznat a nést za ně právní a například i finanční zodpovědnost.
Posledním problémem je nekomunikace ze strany arcibiskupství. ČTK odpověděl Graubner v souvislosti se soudem jednou větou, že se jedná o nenávistné invektivy, na které nebude reagovat. Nevím, co tím myslel. Rozhodnutí soudu je nenávistný útok? Pikantní je citát z Lidových novin ze dne 3.9.2003: „Vyjádření šéfa České biskupské konference Jana Graubnera se včera LN nepodařilo získat.“
Celá kauza provází tisíce dalších „maličkostí“, které ale nebyly předmětem zmíněného soudu o značku firmy. Jsou to intriky, pomluvy, uražené výroky, mystifikace apod. Ale úmyslně nebudu do této problematiky zacházet. Výše proto byla uvedena jen zcela exaktní a naprosto zjevná fakta, která si může každý ověřit a udělat si o nich úsudek.
Publikace Mns. Jana Graubnera zachycuje postup příprav na přijetí svátosti biřmování, která se odvíjí přípravou ve farnosti a poté O. biskup píše dopis biřmovancům, a také jejich kmotrům. Tento svazek přináší první dva traktáty o jednotlivých svátostech - o křtu a biřmování. Traktát o křtu je rozdělen na dvě hlavní části, na pojednání o samotném křtu a o přípravách na křest.
V první části Tomáš probírá skladbu svátostného znamení a důležitost přípravy podle evangelia a přijímání spoluzodpovědnosti v církvi. Tato kniha zdůrazňuje, že svátosti vyžadují spolupráci farníků, katechetů a rodin. Důležitou součástí je zapojení rodičů a kmotrů a možnost zapojovat se do služby ve farnostech.
Publikace také klade důraz na praktické kroky: modlitba s Písmem, lectio divina, a organizaci setkání podle věku biřmovaného. Cíl přípravy je poskytnout vyváženou kombinaci intelektuální a duchovní stránky a nabídnout pastorační službu.
V závěru lze shrnout, že podněty k přípravě biřmovanců vycházejí z koncepce, která usiluje o zapojení rodičů, kmotrů, rodinného prostředí a farností do formace víry, a to tak, aby příprava nebyla pouze teoretická, ale především pastoralně užitečná a transparentní pro celé společenství.
Podrobnosti z praktické přípravy a synodální zapojení
Texty týkající se synodálních otázek a zapojení do diskuzí jsou uvedeny ve farnostech. Na nástěnce pod věží kostela je zveřejněno všech 10 synodálních otázek i s jednotlivými podotázkami. Ti, kdo by chtěli do synodální diskuze přispět vlastním nápadem, postřehem či poznámkou, mohou je zapsat na papír a vložit do zvláštní schránky v zadní části kostela. Službu mají tento týden p. Mahlová a p. 12. - 19. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. Mgr. Dnešní neděle je druhá adventní.
Přípravy na biřmování zahrnují také materiály: „Publikace Mns. Jana Graubnera zachycuje postup příprav na přijetí svátosti biřmování“ a „traktát o křtu“ s důrazem na vyváženou, pastorační službu a aktivní účast rodičů a kmotrů. Tato setkání se konají dodnes jednou ročně a směřují k hlubšímu pochopení a praxi svátostí.
Co očekávat na biřmovací mši
V rámci farnosti jsou v prezenční i online formě sdíleny informace o programech a aktivitách, které mají podporovat komunitní život a zapojení věřících do liturgie, modlitby a dobrovolnické činnosti. Důraz je kladen na transparentnost a spolupráci mezi ranou farností a arcibiskupstvím, s cílem důvěryhodné prezentace všech kroků přípravy biřmovanců.