Každý z nás jistě někdy vstoupil do katedrály sv. Víta. To, zda známe jednotlivé prvky bohaté výzdoby chrámu, je však jiná otázka. První chrám naší země totiž přímo překypuje předměty vysoké historické a umělecké hodnoty. Není divu, když se na něm víc než 600 let podílely duchovní a tvůrčí schopnosti mnoha našich významných předků. Některé památky však zůstávají očím běžných návštěvníků skryté.
Nejnepřístupnějším místem katedrály i celého Pražského hradu je bezesporu Korunní komora, ve které jsou uloženy české korunovační klenoty. Z důvodů bezpečnosti ale i památkové ochrany není pro veřejnost přístupné ani tzv. triforium, což je ochoz lemující vysoký chór po vnitřním obvodu katedrály ve výšce 14 metrů. Na triforiu založil druhý stavitel chrámu Petr Parléř (1333 - 1399) čestnou galerii 21 osobností, které se zasloužily o vybudování chrámu. Nejvýznačnější umístění v bezprostřední blízkosti hlavní osy chrámu přitom Parléř vyhradil bustám císaře Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské.
Sochař zobrazil římského císaře a českého krále v částečně stylizované nadčasové podobě, která však nepostrádá individuální fyziognomické rysy shodné s jinými dobovými podobiznami vladaře. Po stranách busty jsou erby s českým lvem a říšskou orlicí. V této nejstarší části triforia jsou umístěny i busty předchozích tří manželek Karla IV., jeho rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a prvních tří arcibiskupů katedrály Arnošta z Pardubic, Jana Očka z Vlašimi a Jana z Jenštejna. Do pískovce vytesány jsou zde také podobizny dvou hlavních stavitelů chrámu - Matyáše z Arrasu a Petra Parléře i pěti kanovníků a ředitelů stavby až do roku 1385.
V započaté tradici pak pokračovali i novodobí stavitelé chrámu. Od busty Karla IV se otevírá jedinečný pohled podélnou osou katedrály až k jejímu západnímu průčelí s velkým kruhovým oknem podle návrhu Františka Kysely z let 1925 - 27. Na kruchtě pod touto růžicí budou brzy stát nové katedrální varhany. Již hotový nástroj, který vyrobil světoznámý stavitel varhan Gerhard Grenzing, čeká v jeho dílně v Barceloně na provedení potřebných stavebních úprav na zpevnění podloží kruchty. Po instalaci nových varhan se pohled do katedrály zase trochu pozmění. Ale na změny si katedrála sv. Víta už dávno musela zvyknout.
Unusual view of the Prague Metropolitan Cathedral of St. Vitus, St. Wenceslas and St. Adalbert can be seen on a spherical image taken from the triforium of the Cathedral. For reasons of security and monument protection, the triforium, i.e a high gallery surrounding the high choir of the cathedral, is not accessible to the public. The second builder of the church, Petr Parler (1333 - 1399), created an honorary gallery dedicated to 21 personalities who contributed to the construction of the church, among them the most significant place, close to the main axis of the church, has been reserved to the busts of the Emperor Charles IV and his fourth wife. In this oldest part of the triforium there are also busts of other members of the royal family, the first three archbishops of the cathedral as well as of the two main builders of the church - Matthias of Arras and Petr Parler.
Katedrála sv. Víta, sv. Václava a sv. Vojtěcha. closeinfo DENÍK/ Martin Divíšek Katedrála sv. Víta closeinfo CC0 1.0: Packare; Wikimedia Busta Jana Lucemburského v triforiu katedrály sv. Víta v Praze close Katedrála Svatého Víta v Praze close Svatovítský poklad, chlouba české historie, je vystaven na Pražském hradě. closeinfo DENÍK/Pavel Grünwald Katedrála svatého Víta close Katedrála svatého Víta na Pražském hradě. close Katedrála svatého Víta na Pražském hradě. closeinfo Deník - Martin Divíšek Základní kámen ke katedrále svatého Víta byl položen 21. listopadu 1344 closeinfo DENÍK/ Martin Divíšek Katedrála svatého Víta. closeinfo DENÍK/ Martin Divíšek Katedrála svatého Víta. close Katedrála svatého Víta. close Katedrála svatého Víta close Katedrála sv. Víta. close Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Ilustrační foto. closeinfo Charles Édouard Delort; Wikimedia Smrt Jana Lucemburského, obraz Charlese Édouarda Delorta closeinfo Deník / Martin Divíšek Druhým dnem vyvrcholilo v sobotu Znojemské historické vínobraní. . Diváky přitahovala mimo jiné tradiční historický průvod s českým králem Janem Lucemburským. closeinfo Deník / Martin Divíšek Druhým dnem vyvrcholilo v sobotu Znojemské historické vínobraní. Diváky přitahovala mimo jiné tradiční historický průvod s českým králem Janem Lucemburským. closeinfo Archiv VČD Pardubice Petr Hübner jako arcibiskup Arnošt z Pardubic s Radkem Brzobohatým v Noci na Karlštejně close Karel IV. closeinfo Deník/Martin Divíšek Karel IV. na nové známce closeinfo Deník/Martin Divíšek Karel IV. na nové známce close Karel IV. v komiksu close Karel IV. Ilustrační foto. close průvod Karel IV. closeinfo Denik / Zbyněk Pecák Ve svatovítské katedrále se konala zádušní mše za Karla Gotta, kam mohou jen pozvaní hosté. Fanoušci čekali na třetím nádvoří Pražského hradu. closeinfo Deník / Šťastný Vladimír Převezení ostatků kardinála Josefa Berana do Chrámu svatého Víta. closeinfo Deník / Šťastný Vladimír Převezení ostatků kardinála Josefa Berana do Chrámu svatého Víta. closeinfo Deník/Martin Divíšek Restaurátor Norbert Riegel prováděl 29. listopadu v kapli sv. Kříže na Pražském hradě každoroční kontrolu Svatovítského pokladu, který je zde vystaven. Na snímku kontroluje relikviářovou desku z bývalého kláštera sv. Martina v Trevíru. closeinfo DENÍK/Vladimír Šťastný . Profesor František Kadlec (první zleva) na začátku další prohlídky. Na pozvání regionálního Deníku přijela z Mladé Boleslavi za Svatovítským pokladem rodina Hladíkova. closeinfo Deník/Martin Divíšek Restaurátor Norbert Riegel prováděl 29. listopadu v kapli sv. Kříže na Pražském hradě každoroční kontrolu Svatovítského pokladu, který je zde vystaven. Na snímku kontroluje relikviářovou desku z bývalého kláštera sv. Martina v Trevíru. closeinfo Deník/Martin Divíšek Restaurátor Norbert Riegel prováděl 29. listopadu v kapli sv. Kříže na Pražském hradě každoroční kontrolu Svatovítského pokladu, který je zde vystaven. Na snímku kontroluje relikviářovou desku z bývalého kláštera sv. Martina v Trevíru.
Restaurátor Norbert Riegel prováděl každoroční kontrolu Svatovítského pokladu, který je v kapli sv. Kříže. Na snímku kontroluje relikviářovou desku z bývalého kláštera sv. Martina v Trevíru. Zlatá brána katedrály svatého Víta náleží na první a druhý svátek vánoční již tradičně Živému Betlému Divadla Apropo. Živý betlém v podání divadelního souboru Apropo ve Zlaté bráně Katedrály svatého Víta na Pražském Hradě.
V historických pramenech a popisech je shrnuta role portrétních galerií v triforiu: Základní dílo, které vzniklo na počátku stavby chrámu, připomíná 21 osobností, jejichž busty tvoří důležitou kapitolu skrytých ság chrámu. K jeho dataci a autenticite sloužily výzkumy a odborné poznámky z řady archivních prací a literatury, které dohledávaly a potvrdily dobu vzniku soch.
Metropolitní chrám svatého Víta tedy není jen architektonickou rezidencí majestátních prostor, ale i skvostem portrétních děl, která zůstávají často mimo dosah běžných návštěvníků. Jejich umístění, výtvarný jazyk a historický kontext odrážejí proměny české a římské monarchie i rané církevní struktury, a přispívají k hlubšímu chápání komplexnosti chrámového díla.
