Výstava děl Maxe Švabinského v břeclavské synagoze představuje průřez dílem slavného malíře z let 1895 až 1954, a postupně seznamuje i různými technikami, které autor používal - akvarel, barevná křída, tuš, tužka, běloba, uhel, litografie, heliogravura, dřevoryt, suchájehla či mezzotina. Městské muzeum a galerie Břeclav srdečně zve na výstavu Max Švabinský - výběr z díla. Vystavené obrazy pochází ze soukromé sbírky Zdeňka Třímala.
Nejstarším vystaveným dílem je nádherná heliogravura Splynutí duší reprezentující secesní symbolismus, který vrcholí aktem „V lese“. Ranou tvorbu dále představuje např. akvarel „Teta Máry“ z původní sbírky českého podnikatele a mecenáše Jindřicha Waldese. Hlavní část výstavy prezentuje období meziválečné, zastoupené především dřevoryty.
Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkendové zážitky, avšak výstava Maxe Švabinskéh se svým propracovaným grafickým dědictvím poněkud odlišuje od běžných cestovatelských průvodců. Kromě toho autorská redukce a volba technik ukazují, jak Švabinský rozvíjel grafické umění a čím se stal nositelem české moderní grafiky.
Nejvýznamnější momenty v životě a tvorbě Maxe Švabinského ilustrují jeho portréty a rozsáhlá grafická tvorba. Pověst zručného portrétisty si vysloužil už během studií na akademii. Mezi českými velikány není mnoho těch, které by Švabinský neportrétoval, od T. G. Masaryka přes F. X. Šaldu až po Julia Fučíka. Po rozvodu s Elou (1930) si Švabinský našel byt v Bubenči, který mu byl posledním domovem. V hlavním městě po sobě zanechal několik monumentálních děl.
Ve 30. letech se v domácí kultuře kladl důraz na díla oživující bohatou minulost národa. Švabinský na popud vlády navrhl předlohu pro mozaiku v Síni padlých legionářů uvnitř památníku na Vítkově. Práce byla dokončena jen měsíc před nacistickou okupací. Souběžně realizoval barevná okna v křestní kapli sv. Ludmily a nad jižním vchodem svatovítské katedrály.
Po smrti druhé manželky Anny v roce 1942 až do svého skonu zůstal přes léto u rodiny Havlíčků na kraji Chodova, kde si oblíbil altán a výhledy na Prahu i do kraje. Prostředí, v němž během své poslední životní etapy tvořil, zachytil na několika obrazech; čas strávený v domě přátel věnoval také litografiím květin a motýlů či návrhům poštovních známek.
Švabinského dílo je často spojováno s nádhernými portréty a výraznými technikami, které ilustrují jeho rozsáhlý záběr od akvarelů po tiskové techniky. Jeho význam pro českou moderní grafiku je dodnes považován za klíčový pilíř, který ovlivnil nejen generace grafiků, ale i obecný pohled na grafické umění.
„Moje umělecké krédo je udělat krásný grafický list, který má za úkol krásu grafického umění rozšiřovat po celém světě.“ Tímto výrokem vyjadřuje Švabinský svůj přesah do mezinárodního kontextu grafiky a jejího historického vývoje. Zvláštní kapitolou Švabinského tvorby jsou portréty; jeho dílo zahrnuje portréty významných osobností od Masaryka po Fučíka, a to v různých polohách a technikách.
V posledních desetiletích života se však pozornost soustředila i na jiné prvky jeho díla; portréty nebyly opomenuty, ale novější části svědčí o jeho zapojení do společenské a politické diskuse. Tato skutečnost dodává jeho tvorbě komplexnost a ukazuje, jak se autor vyrovnával s dobou, kterou prožíval.
Na výstavě je kladen důraz na postupné představení rozličných technik - od akvarelu a suché jehly po litografii a mezzotinu - čímž se návštěvník seznamuje s celým spektrem Švabinského grafického a výtvarného jazyka. Důležité je také poznání, že rané práce spolu s pozdějšími ukazují vývoj autora a jeho postupné rozšíření tvůrčího záběru.
Techniky a období v létech Švabinského života
- Heliogravura Splynutí duší jako nejstarší vystavené dílo a reprezentace secesního symbolismu
- Akvarel „Teta Máry“ z původní sbírky Jindřicha Waldese
- Meziválečné období s důrazem na dřevoryty
- Portréty významných osobností a jejich zobrazení
- Mozaiky, vitráže a litografie ve významných pražských pamětihodnostech
Celý soubor výstavy odráží široký záběr Švabinského tvorby a její vliv na českou moderní grafiku. Výstava přináší nejen pohled na jednotlivá díla, ale i na kontext jejich vzniku a technické postupy, které autor s obdivuhodnou zručností kombinoval.