Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic.
Dobrá Voda se nachází 5 km východně od Českých Budějovic, někdejší vyhledávané poutní místo, lázně i horní město, kde se těžilo zlato.
Nejvýznamnější památkou je barokní poutní kostel Panny Marie Bolestné z 18. století.
Stavba budovy byla zahájena v roce 1733 a dokončena v roce 1735.
Práce na velmi bohaté vnitřní výzdobě a příslušenství, varhany a kazatelna, trvaly až do roku 1761.
Hlavním tvůrcem vnitřní výzdoby byl Václav Vavřinec Reiner.
Na jeho freskách převládají biblické motivy.
Hlavní oltář od G. B. Allia je pozdně barokní, s malbami od Bartoloměje Čurny z konce 19. století.
Pokud budete chtít vidět kostel zevnitř, musíte přijít v době, kdy se zde koná bohoslužba, jinak můžete do kostela nahlédnout pouze přes mříže.
Ke kostelu se každoročně o Velikonocích konají poutě.
Okolo kostela vede křížová cesta s Božím hrobem, která byla zřízena v letech 1837 až 1839.
Zcela zničené původní obrazy v kaplích byly v roce 1996 nahrazeny novými od akad. nejvýznamnější památkou (poznámka: text obsahuje překryv, ale zachovávám sémantiku).
Hlavní prostor kryje mohutná kopulová klenba na pendantivech o rozponu 14,5 m, dosedající v horizontální rovině po celém obvodu na zdivo; mělké výklenky jsou klenuty valeně, v presbytáři a předsíni je užito české placky.
Autorem freskové výzdoby je Dienzenhoferův přítel a častý spolupracovník Václav Vavřinec Reiner (1689-1743).
Během července a srpna 1735 vytvořil se svými pomocníky na klenbě lodi prostorově velkorysý výjev Oslavení srdce Bolestné Panny Marie, ilustrující místní legendu o zázračně zachráněném havíři zbloudilém v opuštěné dobrovodské štole.
Zvolené téma umožnilo Reinerovi v tomto díle plně využít krajinářské zkušenosti a vytvořit dílo jedinečného koloristického a světelného účinku.
Pro klenbu kněžiště zvolil Reiner zobrazení Vypuzené Hagar s Ismaelem, nad kruchtu umístil starozákonní výjev Oslazování vody Mara a pendantivy doplnil figurami 4 apoštolů.
Malířský program doplnily medailony pašijových scén (Kristus na hoře Olivetské, Kristus nesoucí kříž) a Veraikon se symboly Kristova umučení v podkuchtí.
Štuková výzdoba interiéru je dílem Giovanniho Battisty Allia, který na náklad Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho ženy Eleonory Amálie pokračoval do 1739 na výzdobě oltářů.
V témže roce dodal J. Dietrich na fasádu kostela plastickou skupinu Panny Marie a dvojici andělů s nástroji Kristova umučení.
Dekorativní luisézní vázy jsou dílem kameníka Zachariáše Horna a Jakuba Slavíka.
Kostel v Dobré Vodě u Českých Budějovic je jedinou zakázkou nejslavnějšího architekta českého baroka pro městskou radu.
Její výjimečnost asi souvisí s návštěvou císaře Karla VI. v Českých Budějovicích 1732 a Dienzenhoferovou činností ve službách císařského dvora.
V kontextu doby představuje cenné dílo, které i s ohledem na kvalitní malířskou a štukatérskou výzdobu patří k vrcholným příkladům baroka v jižních Čechách.
Unique, beautiful, well-maintained and lively place in a gorgeous corner of the Czech Republic!
Amazing location! I was here in 1980. I saw a dilapidated church and a neglected, almost forgotten, yet very strong and majestic place.
Thanks to the change of regime, it survived for future generations.
Abundant spring of exquisite water, allegedly medicinal.
View far into Bohemia and Austria. Church accessible. Free parking. Public WC under the parking lot.
Beautiful after reconstruction. Highly recommend. Beautiful place.
Nejvýznamnějším poutním místem Novohradska je dobrovodský chrám Panny Marie. Tato barokní perla zdobí již více jak 300 let úbočí Kraví hory a je z dálky viditelnou dominantou severovýchodních svahů Novohradských hor.
Pramen s léčivou vodou, v jehož blízkosti byl na základě zjevení postaven poutní chrám, je sveden do dvou kašen pod chrámovým schodištěm.
Pro množství uzdravení a útěchy poutníků, je zde uctívána Panna Marie Těšitelka.
První poutě k Panně Marii Těšitelce se datují již od roku 1701 a z milodarů uzdravených i darů dobrodinců mohl hrabě Karel Albert Buquoy roku 1706 začít se stavbou chrámu.
Stavba byla dokončena v roce 1715 a o tři roky později byl pozlacen hlavní oltář.
Díky mnoha uzdravením na duchu i na těle a nespočetnému vyslyšení mnoha proseb si kostel záhy vysloužil pojmenování „jihočeské Lurdy“.
Roku 1495 sem Petr IV. k rozvoji Dobré Vody na Novohradsku došlo počátkem 18. století, kdy zde vytryskl pramen léčivé vody a následně byl postaven poutní kostel Panny Marie Těšitelky.
Tento kostel je typickým příkladem barokní architektury.
Hora, na jejímž úpatí se nachází poutní kostel Panny Marie Těšitelky, se dnes nazývá Kraví hora.
Dříve však nesla jméno Vilémova hora podle Viléma z Rožmberka, který zde v 16. století založil Vilémovy lázně.
Této lázně se nacházely v místě zvaném Hojná Voda, kde byl objeven pramen s hojivými účinky.
Název Hojná Voda pochází právě od slova „hojivá“.
Místo bylo ve své době významným lázeňským střediskem, kde se léčily různé nemoci.
Kostel v Dobré Vodě je výjimečný nejen svou příčně oválnou lodí a dvěma vysokými věžemi zakončenými cibulovými báněmi, ale také unikátní lucernou na hřebeni střechy.
Tato lucerna je nízkou věží s okny, která během dne propouští světlo do barokního interiéru kostela, zatímco večer a v noci září do okolí.
Tento efekt vytváří magickou atmosféru, zejména při bohoslužbách.
Výhled z úbočí Novohradských hor, kde se kostel nachází, je opravdu úchvatný.
Poutníci a návštěvníci si mohou užít pohled na malebnou krajinu.
Pokud chcete vidět ještě dál, můžete vystoupit na Hojnou Vodu nebo na rozhlednu na Kraví hoře.
Hojnou Vodu v minulosti navštěvovala řada významných osobností.
Mezi nejznámější patří Petr Vok z Rožmberka, který zde v roce 1577 podstoupil léčbu.
Podle historických záznamů šlo o „mírnou kúru“ zahrnující nejen pití léčivé vody, ale i omývání.
Rovněž Vilém z Rožmberka byl významným mecenášem a podílel se na založení osady Hojná Voda.
Dobrá Voda a Hojná Voda byly známé svými léčivými prameny, které měly široké využití zejména v lázeňství.
V Hojné Vodě, kde byl pramen objeven již v roce 1564, se voda používala k léčbě různých onemocnění, především poranění a kožních nemocí.
Zázračné účinky vody byly spojovány se zjevením svaté Anny, která údajně doporučila omývání ran touto vodou.
Toto místo bylo tedy oblíbené mezi poutníky a pacienty trpícími dlouhodobými zdravotními problémy.
Dobrá Voda v Novohradských horách, známá také díky mírně radioaktivnímu prameni, byla pro svou vodu vyhledávána od 18. století.
Voda z pramene se považovala za léčivou pro zažívací a revmatické potíže a působila blahodárně na různé kožní nemoci.
Období baroka se na našem území nesmazatelně zapsalo do dějin.
30. 4. 6.30. 3. 1. 6.30. 13. 17. 5. V neděli 5.7. nebude mše sv. Dobré Vodě ani v Hodějovicích, budeme slavit slavnost s. Páně, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 7. 6.
Pozor!!! Nedělní mše sv. 7.6. 22.3. 29.3. Neděle 28.12 . 25.12. mše sv. Možnost zpovědi v sobotu 20.12.
Po mši sv. Slavnost Těla a Krve Páně, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 22.
Pátek 23.5. Suchém Vrbném 25.3. 14.5. 17:30 Mše sv.
V neděli 6.4. sestry "Služebnice domova Matky" (vlevo).
22.3.2024 17:30 poutní mši celebrovali P. Zdeněk Mareš a P. So 13.1.
Mimořádná mše sv. 1.1. Středa 3.1. mše sv.
Sobota 6.1. sv.7.1. 2.12. na nové!!! čtvrtek 2.11. Mše sv. celebroval R. D. Mgr.
1. 18. 4. 11. Sobota 17.00 sv.
12. 15. 3. 16. 12. Sobota 17. 00 - 17. 20. 12. Pátek 31.3. v 17h mše sv.
V neděli 2.4. začátek mše sv. Modlitbu Matek (3.3. Roráty 22.12.
Přijmout sv. probíhá obálková sbírka na Misie.
13) poutníků uskutečnilo 2 denní pěší pouť z Č.B.
V neděli 27.9., největší, budou umístěny do věže kostela, na místo původních, zabavených za 2. sv.
Starší stavba poutního kostela z 1630-1632 byla vybudována a provozována budějovickou městskou radou z daru a nadace městského notáře a pozdějšího purkmistra Jana Karmenského z Ebenfeldu.
Kromě "zázraků" prostřednictvím léčivé vody byl dobrovodský poutní kostel spojován i s příběhy záchran horníků.
V místě sídlil poustevník a od 1677 zde byl městem provozován lázeňský dům.
Okolo 1700 byla ke kostelu přistavěna protějšková kaple svatého Linharta pro kopii vídeňského mariánského obrazu pocházejícího z Máriapócs.
Při příležitosti 100. výročí existence kostela rozhodla budějovická městská rada o vybudování nového chrámu ve vlastní režii města.
Již v červnu 1732 bylo jednáno s Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem a v dubnu 1733 byla stavba zahájena.
Základní kámen byl položen 12. 7. téhož roku.
Stavitelem byl Dienzenhoferův spolupracovník a pokračovatel Anselmo Martino Lurago, polírem Ferdinand Schneider, oba z Prahy.
Stavba se řadí do architektonické skupiny tzv. hloubkového oválu.
Geneze tohoto půdorysu v tvorbě mladšího Dienzenhofera sahá až do období jeho rané tvorby a nejbližší analogie jsou patrně v návrhu č. IV pro kostel v Karlových Varech a v kostele svaté Kateřiny u Počátek.
V Dobré Vodě je kompozice obohacena o příčně orientované prostory předsíně a chóru, založené na půdorysu obdélníka s konvexně proláklými stranami, doplněné v partii vstupu o menší elipsovité prostory.
Nejde o průnik stereometrických útvarů, ale o posloupnost prostorových jednotek, které se vzájemně doplňují.
Charakteristické dienzenhoferovské úsilí propojit centrálu s podélnou dispozicí podtrhuje dramatická polarita oblých úseků konvexně zakřivených zdí a ostrých rohů říms a pilastrů.
Příznačná je typologická bohatost klenebních systémů.
Hlavní prostor kryje mohutná kopulová klenba na pendantivech o rozponu 14,5 m, dosedající v horizontální rovině po celém obvodu na zdivo; mělké výklenky jsou klenuty valeně, v presbytáři a předsíni je užito české placky.
Autorem freskové výzdoby je Dienzenhoferův přítel a častý spolupracovník Václav Vavřinec Reiner (1689-1743).
Během července a srpna 1735 vytvořil se svými pomocníky za honorář 750 zlatých na klenbě lodi prostorově velkorysý výjev Oslavení srdce Bolestné Panny Marie, ilustrující místní legendu o zázračně zachráněném havíři zbloudilém v opuštěné dobrovodské štole.
Zvolené téma umožnilo Reinerovi v tomto díle plně využít krajinářské zkušenosti a vytvořit dílo jedinečného koloristického a světelného účinku.
Pro klenbu kněžiště zvolil Reiner zobrazení Vypuzené Hagar s Ismaelem, nad kruchtu umístil starozákonní výjev Oslazování vody Mara a pendantivy doplnil figurami 4 apoštolů.
Malířský program doplnily medailony pašijových scén a Veraikon se symboly Kristova umučení v podkruchtí.
Štuková výzdoba interiéru je dílem Giovanniho Battisty Allia, který na náklad Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho ženy Eleonory Amálie pokračoval do 1739 na výzdobě oltářů.
V témže roce dodal J. Dietrich na fasádu kostela plastickou skupinu Panny Marie a dvojici andělů s nástroji Kristova umučení.
Dekorativní luisézní vázy jsou dílem kameníka Zachariáše Horna a Jakuba Slavíka.
Kostel v Dobré Vodě u Českých Budějovic je jedinou zakázkou nejslavnějšího architekta českého baroka pro městskou radu.
Její výjimečnost asi souvisí s návštěvou císaře Karla VI. v Českých Budějovicích 1732 a Dienzenhoferovou činností ve službách císařského dvora.
V kontextu doby představuje cenné dílo, které i s ohledem na kvalitní malířskou a štukatérskou výzdobu patří k vrcholným příkladům baroka v jižních Čechách.
Hora, na jejímž úpatí se nachází poutní kostel Panny Marie Těšitelky, se dnes nazývá Kraví hora.
Název Hojná Voda pochází právě od slova „hojivá“.
Místo bylo ve své době významným lázeňským střediskem, kde se léčily různé nemoci.