Na mírném návrší jižně od Rychnova nad Malší a u Dolního Dvořiště stojí poutní kostel zasvěcený Panně Marii Sněžné na Svatém Kameni, kolem nějž se vine bohatá legenda o zjevení a zázracích vody studánky. Cesta z Rychnova, dlouhá 1,5 km, je vroubena šesti barokními poutními kapličkami, renovovanými v roce 1993, a místu dodává zvláštní atmosféru klidu a rozjímání.
Historie poutního místa Svatý Kámen sahá do první poloviny 16. století. Podle legendy se kolem roku 1500 zjevila malým pasáčkům Panna Marie Sněžná, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly; ti prý rozdělili kámen na dvě části, které se od sebe vzdalují. Pověsti o podivuhodném kamenu a zjevení Panny Marie vedly v 17. století k založení poutního místa a jeho postupnému rozvoji.
Abatyše Kristina Pöperlová nechala roku 1653 postavit nad posvátným balvanem jednoduchou kapli, která se brzy stala nepostačující pro příval poutníků, a tak vznikl velký barokní kostel zasvěcený Panně Marii Sněžné. Barokní kostel je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem a hranolovitou věží nad západním průčelím; k východní straně presbytáře je přičleněna sakristie s čtvercovým půdorysem a na severní straně lodi je původní trojboká kaple s posvátným kamenem, na kterém stojí dřevěná socha Panny Marie s Ježíškem v náručí a s doprovodem andělů.
Interiér chrámu je sklenut falešnou valenou klenbou s výsečemi a dochovaly se zbytky původní malířské a štukatérské výzdoby. Poutní místa a kaple se postupně doplňovaly o další prvky: šestiboká kaple z roku 1706 nad pramenem s léčivou vodou stojí nedaleko západní strany kostela; interiér kaple je vybaven původní kamenickou výzdobou ze světlé žuly. Originály vstupních mříží nebyly zachovány (rozkradeny v sedmdesátých letech 20. století).
Skvělé období poutí v Kájově, které je spojeno s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a s kaplí Zesnutí Panny Marie, má své zázemí v raně gotické a pozdně gotické architektuře. Nejstarší stavbou komplexu je raně gotický kostelík Zesnutí Panny Marie z druhé poloviny 13. století, hlavní budovou pak poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který vznikl a byl zásadně přestavěn v 14. století a následně barokně upravován v 17. století. Kájovský poutní kostel se stal vrcholně pozdně gotickou a barokní perlou jihozápadních Čech a byl do značné míry ovlivněn činností cisterciáků ze Zlaté Koruny.
Podnět k rozvoji poutního místa daly především bohaté dary věřících i šlechtických rodin; v časech největší slávy přišlo na pouť až 40 tisíc lidí ročně a byl vystavěn honosný systém kaplí a chodb, jimiž poutníci kráčeli od Českého Krumlova ke Kájovu. Sloupy s obrazy růžencových tajemství lemovaly cestu, která vedla od zámku v Krumlově až pod kostel; v roce 1667 bylo vybudováno 15 žulových sloupů s obrazy růžencových tajemství a kaple se studnou, která svedla pramen léčivé vody k hlavnímu oltáři.
Historie poutního místa byla ovlivněna reformami císaře Josefa II., které vedly k zrušení klášterů a uzavření chrámů; v roce 1782 byl zrušen klášter Zlatá Koruna a Svatý Kámen přišel pod Schwarzenberky a později pod světští kněží. Kostel byl finančně poškozen různými zákazy poutí a konfiskacemi cenností, ale poutě se postupně obnovily, i když již nebyly tak okázalé jako dříve. Od roku 1924 do roku 1949 spravovali poutní místo redemptoristé; po roce 1949 bylo místo opuštěno a postupně zpustlo, nezničeno zcela, ale vyžadovalo rozsáhlé opravy.
V roce 1989 došlo k otevření hranic a následnému vzkříšení poutního místa. Obnova areálu začala po sametové revoluci a stála kolem 10 milionů Kč, z nichž část přispěli poutníci z Rakouska a Německa. V roce 1996 začala regularizovaná činnost milosrdných sester, které se postaraly o obnovu sociální i architektonickou části fary a přilehlého areálu. V roce 1995 bylo poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Kájově díky vysoké umělecké hodnotě pozdně gotického chrámu uděleno zařazení mezi národní kulturní památky.
Hlavní poutní mše v Svatém Kameni se slouží vždy v neděli po 5. srpnu od 11:30 hodin a probíhá v německém jazyce s českými částmi; areál je otevřen denně od 9 do 18 hodin a kostel i kaple jsou součástí farnosti Dolní Dvořiště. Kájov a Svatý Kámen jsou propojeny nejen historií a legendami, ale i současnými aktivitami, které přitahují nejen věřící, ale i milovníky historie a přírody.
V blízkosti poutních míst lze nalézt další zajímavosti: Čertova stěna nedaleko Vyššího Brodu nabízí výhledy na Vltavu, Tichou a další známé lokality jako Tichá tvrz, Rožmberk nad Vltavou, Český Krumlov, hrad Velešín a vodní nádrž Římov. Celý region je tedy nejen duchovně významný, ale i bohatý na historické a přírodní památky.
Návštěva a praktické informace
- Poutní kostel Svatý Kámen se nachází asi 3 km východně od Dolního Dvořiště, nad tokem říčky Tichá, a je snadno dostupný autem i hromadnou dopravou.
- Parkování stojí přímo u areálu a z Dolního Dvořiště lze dojet vlakem, autobusem nebo spojem z Českých Budějovic.
- Nearbyní turistické cíle zahrnují Tichou tvrz, Rožmberk nad Vltavou a Český Krumlov, díky nimž lze spojit duchovní poutě s poznávacími výlety.
- Pro potřeby poutního místa Kájov je farnost spravována z Českého Krumlova; na faře působí milosrdné sestry řádu sv. Vincence z Pauly a později sestry Milosrdných sester sv. Kříže.
- Na Svatém Kameni je šest kapliček, které lemují cestu k poutnímu kostelu a kapli nad pramenem s léčivou vodou.
- Historie Kájova zahrnuje raně gotický kaplí Zesnutí Panny Marie a hlavní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, s významnou gotickou a barokní přestavbou.
- Klášter Klarisek v Českém Krumlově a pozdější rekatolizace významně ovlivnily duchovní správu a rozvoj poutního místa.
- Současná rekonstrukce a zachování hodnot poutních míst probíhají díky mezinárodní spolupráci věřících a podpory institucí z Rakouska a Německa.
