Naší první zastávkou byla portugalská Fatima, kde se před 100 lety zjevila Panna Maria třem pasáčkům - Lucii, Jacintě a Františkovi. Fatima je místem ticha. Nesmí se zde křičet, jezdit na kolečkových bruslích, běhat, vlastně se můžete jen procházet, modlit se, adorovat a vstřebávat atmosféru poutního místa. Srdcem samotné Fatimy je náměstí ohraničené bazilikou Panny Marie Růžencové a Křížovou cestou na jedné straně, Kaplí zjevení uprostřed a na druhá straně je nedávno postavená bazilika zasvěcená Nejsvětější Trojici. Celé prostranství má velikost asi 150 000 m2 a pojme až milion lidí a právem je nazýváno největším sanktuáriem na světě. V bazilice Panny Marie Růžencové jsou hroby tří fátimských vizionářů. Zvonkohra je tvořena 62 zvonky a každou hodinu hraje Fatimskou hymnu. Moderní bazilika Nejsvětější Trojice pojme až 9 000 sedících poutníků. Přestože je obrovská, nepůsobí megalomansky, je útulná, milá, se skvělou akustikou a ze všech sedadel výborně vidíte na zlatý oltář. Ten má na šířku neuvěřitelných 50 m a znázorňuje Trojjedinost Boha a zástupy svatých. Nejposvátnějším místem je Kaple Zjevení s milostnou soškou Panny Marie. Od moderní baziliky ke Kapli zjevení se vine chodník. Je z kamenných desek, přesto je vyleštěný koleny poutníků jako sklo. Je to chodník bolesti, víry a naděje, chval a díkuvzdání, klanění i proseb. Lidé po něm postupují pomalu, po kolenou. Někdy kráčí celá rodina, jindy jen jedinec, kterému ostatní dodávají sílu. Po tváři jí stékaly slzy, protože její maminka byla očividně nemocná. Před Kaplí Zjevení je na vysokém sloupu umístěná socha Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše. Jsem moc ráda, že jsme se dostali právě na toto místo, kde duchovno zvítězilo nad komercí.
Santiago de Compostela je především třetí největší poutní místo na světě (hned po Římě a Svaté zemi). Toto univerzitní město se nachází v blízkosti severozápadního pobřeží Atlantského oceánu a dominuje mu obrovská katedrála sv. Jakuba Staršího apoštola. Trojlodní bazilika byla postavena už v 11. - 13. století a její konečná podoba je převážně v barokním stylu. První pohled se nám naskytl z hlavního náměstí Praza do Obradoiro - brána, jež vede do katedrály je ale většinu času uzavřená. Otevírá se pouze v letech Milosrdenství jako Svatá brána. My jsme se do katedrály dostali skrz Zlatou bránu v další lodi. Bohužel velká část katedrály byla pod lešením a pod plachtami kvůli nutné rekonstrukci. Takže jsme pořádně neviděli ani bránu, která minulý rok sloužila jako Svatá, ale také ani hlavní oltář.
Kam jsme se ale naštěstí měli možnost dostat, byl hrob sv. Jakuba a samotný Camino de Santiago. Existuje 12 hlavních cest, různě dlouhých, jejichž společný cíl je právě u hrobu sv. Jakuba. Na pouť se každoročně vydávají tisíce poutníků, aby se mohli modlit za své blízké, sami za sebe, případně cestu obětovat za cokoli jiného. Každý si může podle svých sil vybrat trasu, kterou chce jít. Jsou dlouhé od několika desítek kilometrů až po tisíce. Ty nejznámější jsou poutnickými ubytovnami, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 25 kilometrů, kde mají poutníci zázemí. Poutník může po cestě sbírat razítka do poutnického pasu a pokud ujde alespoň 100 kilometrů, v cíli na něj čeká certifikát o absolvování.
Na zpáteční cestě k autobusu jsme narazili na malou horskou vesničku na severu Španělska, kde se v letech 1961-1965 zjevila asi 2000× Panna Maria čtyřem dívkám. Zázračné zjevení se odehrálo na serpentýnách u „devíti borovic“ (dnes už jen osmi). Místo zjevení připomíná obraz Panny Marie, socha Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše a socha archanděla Michaela. Poutní cesta vede k cíli u Atlantského oceánu, k místu zvanému Konec světa. Hned vedle stojí katedrála v Santiagu a její posvátné relikvie.
Ostatní evropská poutní místa v Čechách a okolí se uvádějí v nabídce podobných destinací. V Lurdech stojí trojbazilikální komplex, který zahrnuje horní baziliku Neposkvrněného početí, Kryptu a dolní baziliku Růžencovou, propojené rampami a schodišti. Podzemní Bazilika Pia X. pojme až 35 000 sedících lidí a je osvětlená třemi velkolepými vitrážemi. Hlavní motivy zjevení doplňuje řada svěcení oltářů a kaplí.
Některým poutníkům vyhovuje současný trend „poutní turistiky“, který je motivován nejen náboženskou pecí, ale i kulturním a turistickým rámcem. Zprávy o zvyšující se popularitě poutních míst, jako jsou Altötting, Fatima či Santiago, ukazují, že poutní turistika má značný potenciál.
Po finálním dnu poutní zkušenosti se často zmiňuje, že člověk nachází své já a nachází klid ve spojení s Bohem. Zároveň se objevují otázky ohledně historických motivů a dnešní reklamy, která doprovází poutní místa. Poutní cestu k Santiagu de Compostela dnes doprovází rozsáhlé ubytovací a informační sítě, které zároveň reflektují komerční rozměr poutní tradice.
