Poutní místo Kalvárie s kostelem Povýšení sv. Kříže a doprovodnými sakrálními stavbami v Jaroměřicích založil majitel panství František Michal Šubíř z Chobyně ve spolupráci s františkánským misionářem Jeronýmem Veithem roku 1712. Úkolem areálu bylo působit na poutníky, podobně jako starší poutní areál v Římově, jako určitá evokace biblického Jeruzaléma.
Na západní straně areálu je vstupní dvouvěžová brána, nad kterou se nachází výjev Ecce Homo, a u ní Pilátův dům. Uvnitř areálu je na podélné ose kaple Betlémská a kaple Božího hrobu; na horním konci bráně uzavírá areál neveliký poutní kostel Povýšení sv. Kříže, dynamicky komponovaná stavba založená příčně nad dvěma půdorysnými trojlisty.
Stavba budila pozornost svou inspirací Santiniho architekturou; právě u jaroměřického kostela se hovoří o možnosti autorského vlivu Jana Blažeje Santini-Aichla. Základní kámen byl položen 4. května 1712 a slavnostně vysvěcen 14. září 1713. Zřetelný je ústřední bod chrámu - oltářní obraz Salvátora, který je napodobeninou obrazu ze Svatyně svatých v Římě a originál visí v Římě.
Uvnitř chrámu se nachází kapitoly a oltáře: napravo boční oltář s relikviemi nástrojů Kristova umučení a plátnem, vlevo boční oltář sv. Feliciána s ostatky. Za hlavním oltářem je kaple Zahrada Getsemanská s plastickými reliéfy Krista a apoštolů na hoře Olivové a s obrazem Panny Marie z 16. století. Pod hlavním vchodem na nádvoří je výjev Ejhle člověk a po stranách dvě věžičky se zvony.
Na Kalvárii se postupně vybudovala fara s východiskem do poutního areálu a Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci s Loretou po straně. Zároveň byla završena kaple Getsemanská a kaple Božího hrobu; u kaple Betlémské je umístěna hrobka s ostatky duchovních a s poznámkami o jejich působení na Kalvárii.
Historie kalvárské stavby je spojena s lipovanou historií rodu Šubířů z Chobyně. Nejvýznamnější postavou rodu byl František Michal Šubíř (1680-1738), který byl mimo jiné hluboce zbožný a křesťansky zžíral svůj osobní osud i osud rodiny. Pověsti spojovaly Kalvárii s Jeruzalémskou Golgotou a Jeroným Weith ji pomáhal realizovat podle podrobností, které v jaroměřickém kopci shledal.
Podle tradičního vyprávění byl na vrcholu kopce nad Jaroměřicemi vybudován kříž ke cti svatých proti moru a k rozloučení s morovou pohromou; na počest Nalezení svatého Kříže a Povýšení svatého Kříže byly 1680-1683 položeny základy kaple. Ke kapli bylo modlící se mládeže spočítáno a cestou křížové cesty se poutníci modlili růženec. Kolem Kalvárie byl vybudován komplex s mimo farní kostel a hostinec, s postupně přistavenými křídly a Loretánskou kaplí.
Architektonické prvky zahrnují Kostel Povýšení sv. Kříže, kapli Zahrady getsemanské a Loretánskou kapli; křížová cesta začíná u kaple Pilátova domu a vede po svahu kalvárského kopce s dvanácti zastaveními, z nichž některá jsou umístěna ve fasádách chrámu a na nádvoří. Zastavení IX-XI jsou v kostele, zatímco kelční trasa je upravena specificky a má 11 zastavení, což je odlišnost oproti standardním křížovým cestám.
Poutní areál je obehnán vysokou zdí a uvnitř je rozmístěno několik kaplí a kaplí svatých s dalšími liturgickými i symbolickými motivy. Dále sem patří kaple Bezejmenná, kaple Božího hrobu a kaple Narození Páně a Kaple Uctívání Páně. Významné jsou ostatky sv. Feliciána z roku 1735 a založení Arcibratrstva Nejsvětějšího Vykupitele. Po dlouhé době byla Kalvárie uznána jako významná poutní lokalita a stala se duchovním sídlem členů Řádu Božího hrobu.
V průběhu času poutě trvaly a tradiční poutě byly přerušovány jen dočasně, ale dodnes pokračují. Josefinský zákaz poutí býval překážkou, ale poutní tradice přežila a pokračuje. Hora Kalvaria se dokonce dostala do literatury historickým románem Svítání od jaroměřického spisovatele Frant Odvalila (1927). Dnes areál spadá pod farnost Jaroměřice a chrání ho jako národní kulturní památku.
Klíčové body pro návštěvníky: prohlídky areálu mohou být omezené kvůli provozu fary, ale areál a jednotlivé kaple poskytují bohatý obraz barokní spirituality a architektury. Poutě a duchovní setkání k Kalvárii nad obcí Jaroměřice zůstávají živé a návštěvníci mohou obdivovat goticko-barokní detaily, oltář Salvátora a úchvatné vyhlídky z kopce nad vesnicí.
- Historie založení a spolupodílníka Jeronýma Veitha a Františka Šubíře z Chobyně
- Hlavní chrám Povýšení Svatého Kříže a jeho architektonické aspekty
- Kalvárie a křížová cesta s specifickým 11-zastavení designem
- Kaple a hrobky, sídlo řádu a liturgická zařízení
- Současný stav, správa a význam pro poutníky i turisty
Pro poutníky a zájemce o kulturní dědictví: Kalvárie nad Jaroměřicemi je areál bohatý na barokní památky a náboženskou tradici, který je součástí moravského kulturního dědictví a svědčí o propojení spirituality, architektury a místní historie.
Další zajímavosti a související destinace
Okružní výlet z Jevíčka do Velkých Opatovic, kde sídlí muzeum kartografie a zeměměřičství, nabízí spojení cyklistiky a kultury v regionu. Podíváme se na severovýchod České republiky, kde se v nížině Boskovické brázdy rozkládá Malá Haná. Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích je součástí západo-východního kontextu Moravy a umožňuje spojení poutní tradice s aktivním odpočinkem a poznáváním architektury.