Je to velmi cenná barokní památka ze začátku 18. století. Stojí na místě bývalé poutní kaple, která dle historických pramenů stála už v 16. Půdorys stavby je symbolický - dle zasvěcení Svaté Trojici; je založen na půdorysu šesticípé hvězdy. Kostel má tři oltáře, tři štíty, tři věžičky a dokonce i trojboká okna. Kostel je cennou chráněnou památkou a patří mezi skvosty českého baroka. V současné době je uzavřen, pouze příležitostně se zde konají poutní mše svaté. Bývají zde i benefiční koncerty, jejichž výtěžek jde na opravy této památky.
Na místě dříve stával farní kostel osady Podskalí zasvěcený sv. Antonínovi a poprvé připomínaný k roku 1359. Pověst vypravuje, že jej stavěli řemeslníci, kteří pracovali na stavbě kostela a kláštera Na Slovanech, a to v době svého volna. Pracovali bez odměny, navíc používali zbytkový materiál z oné rozsáhlé stavby. Proto prý vyrostl zcela bez finančních nákladů. Kostel byl zničen v roce 1420 při husitských válkách. Stalo se tak na den Nejsvětější Trojice. Po skončení husitských válek byl znovu vybudován a zasvěcen Nejsvětější Trojici. Farní kostel spolu s farou však trpěl velkou nouzí a přežíval díky darům dobrodinců. Přesto došlo v letech 1728-1729 a 1781-1782 k jeho pozdně barokní přestavbě.
Dle dávné tradice obyvatelé Podskalí při každoroční pouti na svátek Nejsvětější Trojice nechávali na vltavském břehu střílet z hmoždířů. Kostel Nejsvětější Trojice původně neměl věž, pouze sanktusník na hřebenu střechy. Dřevěná zvonice stála na někdejším hřbitově. V polovině 18. století však zchátrala natolik, že hrozilo její zřícení. Proto se přikročilo ke stavbě nynější průčelní věže. Základní kámen byl položen 21. května 1781 a příští rok věž dokončena. Se svými 32 m patří k nejnižším kostelním věžím v historických pražských městech, má pouhá dvě patra. Postavil jí stavitel Mates Široký. Stěny věže jsou prolomeny pozdně barokními okny a kryty dřevěnými žaluziemi. Nároží zdobí pilastry. Střecha má základnu čtyřúhelníku, který přechází v osmiúhelník. Navazuje na ni osmiboká cibulovitá báň s lucernou, nad ní je ještě menší báň a dvě makovice nad sebou.
Římskokatolický kostel se nachází v Trojické ulici na Novém Městě a jedná se o jeden z mála pozůstatků původní pražské osady Podskalí. Počátky původně gotické kaple sahají do 14. století. Dnešní podoba kostela je dána barokní přestavbou v 18. století. Kostel Nejsvětější Trojice sloužil osadníkům pražského Podskalí. Předchůdcem dnešní svatyně byl nejspíš podskalský kostel sv. Ondřeje (sv. Antonína), pravděpodobně z počátku 14. století. Na ruinách původního kostela byl roku 1476 vystavěn svatostánek nový, který byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Během této výstavby byl kostel vyzdoben pozdně gotickými freskami. Původně gotická stavba byla přestavěna po roce 1728 v barokním slohu a v témže století byla ještě rozšířena.
Zástavba za kostelem v ulici Trojické směrem k řece vznikla v místech původních zahrad, ohrad a různých účelových drobných staveb, zbořených do roku 1894. Kostel byl v 70. letech 20. století rekonstruován a následně v roce 1995 vymalován, ale již v roce 2002 přišla velká povodeň, která tento kostel poškodil. Na stěně za hlavním oltářem se nachází zbytky pozdně gotických fresek z konce 15. století. Oltář pochází z roku 1680. Nad ním je zasazen deskový obraz Nejsvětější Trojice z počátku 17. století. Po pravé straně před oltářní mřížkou je umístěna křtitelnice z červeného sliveneckého mramoru, zhotovena Františkem Jedličkou roku 1831. V dušičkové kapli visí na oltáři kříž a po stranách oak dřevěné barokní sochy Pany Marie sv. Jana, apoštola. Na kůru se nacházejí barokní jednomanuálové varhany z 18. století. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony: Josef z roku 1559 a Marie z roku 1549, oba od Brikciho s nápisy. Třetí, největší zvon, Václav, byl zabaven a odvezen za 2. světové války.
Původní kaple byla postavena ve 14. století. Kostel byl rekonstruován v 70. letech 20. století a následně v roce 1995 vymalován. Deskový obraz Nejsvětější Trojice z počátku 17. století. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Významnou architektonickou památkou Andělské Hora je barokní hřbitov s původně poutním kostelem Nejsvětější Trojice, položený stranou městečka. Zmínky o stavbách a rekonstrukcích se táhnou až k 17. století, kdy architekt G. B. Alliprandi vytvořil jistý symbolický trojjedinost Boží na půdorysu rovnostranného trojúhelníku.
V letech 2004 až 2005 proběhla nákladná a rozsáhlá rekonstrukce pod dohledem Národního ústavu Plzeň a za finanční podpory 23 mil. Expozice zahrnuje fotografie, katastrální plány, důležité dokumenty i archeologické vykopávky. Kostel se nachází jižně od obce u hlavní silnice. Jeho vznik se klade do souvislosti se založením kartuziánského kláštera v Králově Poli v Brně. Středověký původ kostela dosvědčují dvě zazděné gotické klenby v jižní zdi kostela pod úrovní dnešních oken. Tyto byly objeveny při opravě pod omítkou v roce 1966 a byly zaznamenány kronikářem. Starší část chrámové lodě má křížovou klenbu.
Hlavní věž stávala dříve na pravé straně hlavní lodi směrem ke kartuziánské rezidenci. Věž byla však zbořena, neboť hrozilo její sesunutí. V severní stěně je vidět základní kámen s letopočtem 1766. Je to místo, odkud byl kostel rozšířen západním směrem, byla dostavěna kaple s hrobkou, kruchta, chrámová předsíň a nová věž o výšce 32,70 m. Kříž s bání na věž umístili 6.9.1766. V báni jsou uloženy doklady i z roku 1696 a hovoří o opravě kostela. Do dnešní podoby byl upraven kostel v roce 1932 a dokončena přístavba v roce 1934. Uvnitř kostela je barokní oltář z druhé poloviny 18. století, který je pojetím blízký práci řezbáře Ondřeje Schweigla; oltářní obraz pochází od Josefa Sterna. Postranní oltáře sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého daroval kostelu kartuziánský klášter po dokončení přestavby v roce 1766. Obrazy sv. Norberta, sv. Dominika a Huga jsou starší a umístěny v lunetách severní zdi staré chrámové lodi. Vedle oltáře a dřevěného kříže v chrámové předsíni pravděpodobně pochází ze zrušeného kláštera či jeho rezidence Ve dvoře. U jižní stěny stojí pískovcová křtitelnice ve tvaru osmibokého kalicha, která je připomínána v matrikách v roce 1685. Dále zde nalezneme barokní mramorové sanktuarium s kovanými dvířky. Nad hlavním vstupem do kostela je vitráž darovaná p. Kazdou. Dále jsou vitráže na severní i jižní straně a v galerii.
Další zajímavostí je socha Panny Marie, která provázela poutníky při cestách na Vranov či starý ornát z roku 1863 - zhotovený na oslavu 1000 let moravských věrozvěstů. Kostel Nejsvětější Trojice je zbudován ve stylu pozdního empíru. Kámen na stavbu dodal Strahovský klášter, zeď je v nejslabší části silná 1,20 m. Hlavní průčelí jednolodní budovy je zakončeno trojúhelníkovým štítem, za nímž v ose vystupuje věž s hrotitou střechou. Pod okenní římsou jsou segmentová okna, jimiž procházející světlo odrazem od stropu osvětluje kostelní prostor. Hlavní oltář zdobí nedokončené dílo Františka Hořčičky z roku 1837 zobrazující Poslední soud; na něm údajně spolupracoval s Václavem Mánesem. Na levém prostředním oltáři se nachází obraz sv. Anny s malou Marií a sv. Jáchymem - kopie obrazu P. Rubense od Jiřího Filipa Mazance. Na pravé straně je oltář sv. Kříže s obrazem Leoparda Blankarta z roku 1787 s názvem Povýšení sv. Kříže. Dále stěny zdobí Cesta do Emauz a Smrt sv. Františka Xaverského. Některé z těchto obrazů, mešní inventář a varhany pravděpodobně patřily do vybavení bývalé kaple. Kostel patří až do roku 1859 smíchovské farnosti, poté je košířským duchovním správcem jmenován pozdější smíchovský farář Vincenc Švehla, po něm Mikuláš Kirschbaum, pak Eduard Švehla, Vaněček, Urbanides a Alois Kramer. 1703 Postavena kaple sv. Rocha, patrona moru. 1953 Zbořena kaple sv. Rocha z r. P.
10 nejlepších oltářních dekorací (1. část)
tags: #povest #o #kostelu #nejsvetejsi #trojice