Pražské Jezulátko je jedním z nejvýznamnějších a nejuctívanějších symbolů České republiky, který nese bohatou historickou a kulturní hodnotu. Tento soška, pocházející ze 16. století, je nejen duchovním mottem mnoho věřících, ale také předmětem sběratelských zájmů a uměleckých kolekcí, včetně speciálních geocoinů.
Základní údaje a původ
Soška má svůj původ ve Španělsku, kde byla pravděpodobně vyrobena kolem poloviny 16. století. Přesná země původu je spojena s legendami, které vypráví o zázračném ukázání Ježíše ve své dětské podobě jistému mnichovi. Legenda říká, že se Ježíš ve své dětské podobě zázračně ukázal jistému mnichovi, který z této podoby vyrobil sošku. Podle další legendy vlastnila sošku svatá Terezie od Ježíše, zakladatelka bosých karmelitek, která měla velkou lásku k Dítěti Ježíši.
Historie a cesta do Prahy
Sošku prý darovala své přítelkyni, jejíž dcera se chystala na cestu do Prahy. Soška byla do malostranského kláštera karmelitánů dopravena v roce 1628 jako dar od ovdovělé Polyxeny z Lobkovic, rozené z Pernštejna. Polyxena sošku dostala a přivezla do Prahy roku 1603 ke svému druhému sňatku jako svatební dar od své matky, španělské šlechtičny Marie Manrique de Lara y Mendoza, provdané za Vratislava z Pernštejna, dvorního dáma císaře Maxmiliána II.
Legendy a význam sošky
Podle legend začala být soška uctívána v kapli Lobkovického paláce na Pražském hradě a později v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně. Do jejího okolí začalo proudit mnoho prosebníků, včetně významných šlechticů císařova dvora. Soška byla považována za zázračně mocnou, což vedlo k tomu, že císař Ferdinand II. krátce po darování nařídil radikální podporu kláštera v podobě důchodů a zásobování.
Vzhled a symbolika sošky
Obrázek Jezulátka představuje dítě v dlouhé splývavé košilce, z níž vykukují bosé nožky. Líbezný obličej je jemně modelován a orámován středně dlouhými vlnitými vlasy. Pravou rukou je ve znamení požehnání, levou drží zemský glóbus s křížem na vrcholu, symbolizující myšlenku, že celý svět spočívá v jeho rukou. Na hlavě má královskou korunu a na prsou zavěšený pektorální křížek.
Oblečení, šperky a koruny
Sošku oblékají sestry karmelitky do královských šatů, jejichž barevné varianty střídají různé období církevního roku a svátky. Dříve bývala zdobena mnoha šperky a dary věřících. Nejvzácnějším klenotem byla dnes ztracená kopie Řádu Zlatého rouna. Korunka z roku 1655 byla pravděpodobně ztracena, zatímco na současné je umístěna korunka z let 1810-1820 a další z roku 1767, obě z dílny pražských zlatníků.
Moderní úcta a kopie
Při návštěvě v chrámu Panny Marie Vítězné daroval papež Benedikt XVI. v roce 2009 sošce nové dary a návštěvníkům přináší zázraky a vyslyšení modliteb. Pražské Jezulátko představuje vzor i pro tisíce kopií po celém světě. K nejstarším variacím patří gotická soška z Bavorského národního muzea nebo salcburské Jezulátko, zatímco pomyslné „dvojče“ je vystaveno v Louvru v Paříži.
Další ikonické sošky a relikvie
Vedle Pražského Jezulátka existují i další významné sošky Ježíška po celém světě, například Cebuánské Jezulátko na Filipínách, které je nejstarší a nejuctívanější relikvií v této lokalitě. Mezinárodní variace a kopie sošky se rozšířily do různých zemí, včetně Argentiny či Filipín, a některé jsou chronologicky starší či odlišné v stylu.
Pražské Jezulátko Životopis #czech #ceskyjazyk #education
Význam a dnešní úcta
Soška a její oltář bývaly zdobeny drobnými šperky, které představovaly dary věřících. Dnes je Jezulátko stále důležitým při příležitostech, slavnostech a osobních modlitbách. Jeho význam je tak stále živý - symbol víry, naděje a zázraků, kterým věřící věnují každý den svou pozornost a úctu.