Čestné pohřebiště v severní části Ďáblického hřbitova tvoří symbolické náhrobní desky se jmény 247 politických vězňů, které jsou uspořádány v segmentech oddělených živým plotem a seřazeny podle data úmrtí (na některých deskách jsou chyby v přepisu jmen a dat). Instalace odkazuje na způsob pohřbívání do hromadných hrobů, tzv. šachet. Čestné pohřebiště popravených a umučených z padesátých let - třetí odboj, jak zní oficiální název pietního místa, vzniklo z iniciativy Konfederace politických vězňů a Svazu bývalých politických vězňů v čele s jeho předsedou Stanislavem Stránským. Slavnostnímu odhalení v roce 1992 byl přítomen prezident Václav Havel, o rok později bylo vysvěceno opaty Anastázem Opaskem a Vítem Tajovským. Úprava pietního prostoru byla provedena v letech 1990-1992 podle návrhu architekta Ladislava Šponara. Ústřední památník obětem komunismu znázorňující lidské ruce propletené ostnatými dráty jako symbol věznění a mučení nevinných obětí vytvořil podle návrhu prof. Kargera (USA) sochař Antonín Kulda. Ukládání ostatků do hromadných hrobů u severní zdi hřbitova probíhalo v letech 1943-1961.
Za druhé světové války zde byli pohřbíváni mj. účastníci protinacistického odboje, po válce představitelé nacistické okupační správy a váleční kolaboranti odsouzení k trestu smrti mimořádnými lidovými soudy. Po nástupu komunistického režimu praxe anonymního ukládání ostatků pokračovala. Podle výzkumu Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR byly v Ďáblicích v letech 1948-1961 pohřbeny ostatky 137 politických vězňů (94 popravených a 43 zemřelých ve výkonu trestu). Viz též Praha 5. Čestné pohřebiště politických vězňů, Brno-Štýřice. (černá deska)
Čestné pohřebiště slouží i jako připomínka svobody a odboje. V červnu každého roku se konají pietní akce na různých místech po České republice, včetně Ďáblického hřbitova, kde se schází zástupci politických stran, paměťových institucí a spolků sdružujících oběti represí v období komunistické diktatury. Soudobé akce bývají doprovázeny projevem významných osobností a vzpomínkovými procházkami po pohřebišti.
Historie a vznik hřbitova jako místa paměti
Historické budování pohřebiště vychází z iniciativ Konfederace politických vězňů a Svazu bývalých politických vězňů, kteří usilovali o rehabilitaci, restituci a uznání protikomunistického odboje. Nedílnou součástí jejich aktivit bylo připomínání a uctění památky obětí diktatury komunistické strany. Dne památky obětí komunismu bylo zřízeno a v průběhu let se rozvíjela organizace vzpomínkových akcí, jako je Jáchymovské peklo a následný přesun činností na spolek Nositelé odkazu Jáchymovské peklo.
V roce 1992 došlo k slavnostnímu odhalení Čestného pohřebiště, kterému přihlížel tehdejší prezident Václav Havel. O rok později pohřebiště vysvětili opati Anastáz Opasek a Vít Tajovský. Úprava prostoru byla provedena podle návrhu architekta Ladislava Šponara v letech 1990-1992. Ústřední památník zobrazující ruce spletené ostnatými dráty vytvořil sochař Antonín Kulda podle návrhu profesora Karger (USA).
Přehled jednotlivých částí a seznamu obětí
Ukládání ostatků do hromadných hrobů u severní zdi hřbitova probíhalo v letech 1943-1961. Řada desk popisuje jednotlivé osoby a data, např. řada 1: Vilém Sok, 31. 12. 1902 - 18. 7. 1949; Nikolaj Maszluh, 19. 12. 1913 - 1. 7. 1949; Vasil Riopka, 8. 9. 1913 - 1. 7. 1949; Heliodor Píka, 3. 7. 1897 - 21. 6. 1949; Karel Bacílek, 25. 3. 1920 - 24. 5. 1949. Řada 2: Boris Kovaříček, 21. 5. 1927 - 24. 5. 1949; Vlastimil Klenovský, 13. 9. 1927 - 13. 5. 1949; Miloslav Choc, 19. 1. 1925 - 19. 2. 1949; Slavoj Šádek, 3. 3. 1926 - 19. 2. 1949; Ladislav Prieložný, 15. 9. 1923 - 4. 1. 1949.
Tento vzor pokračuje napříč řadami až do pozdějších let, které uvádějí další jména a data úmrtí. Desky uvádějí dlouhý seznam popravených a zemřelých ve výkonu trestu, kteří byli pohřbeni do šachet u hřbitovní zdi. Informace z desek slouží jako historický důkaz o rozsahu represe a utrpení obětí komunistického režimu, a zároveň vyzývá k připomínání a uvědomění si minulosti.
Pietní akce a význam dne
V pátek 26. června se v Praze konaly dvě významné pietní akce věnované památce obětí komunistického režimu. Dopolední část programu proběhla na Ďáblickém hřbitově a odpoledne na Újezdu. Přítomní patroni a zástupci organizací vzpomínali na oběti rudého teroru z let 1948-1989 a oceňovali práci dlouhodobých spolkových organizací, například Konfederace politických vězňů ČR a Sdružení bývalých politických vězňů.
Ministryně obrany Jana Černochová ocenila památku Horákové a dalších, a vyzdvihla nutnost připomínání obětí režimu. Zástupci organizací připomněli, že památky a vzpomínkové akce mají za cíl upozorňovat na nebezpečí návratu totalitních myšlenek a potřebnost obrany demokracie. Oslavy dne a vzpomínkové akce byly provázeny projevy a slavnostními momentskimi momenty, které posilují historickou paměť společnosti.
Jako důležité se zdůrazňuje, že i když se vyučují historické pravdy a bojuje se proti překrucování minulosti, nutná je aktivní činnost společnosti v obranně hodnot svobody a lidských práv. Čest jejich památce a připomínání utrpení obětí komunismu zůstává stále aktuálním tématem veřejného prostoru i politické kultury.
Části tohoto textu ukazují, jak se historické vzpomínky formují do veřejného prostoru a jak se tyto iniciativy promítají do současné politické kultury, což vyžaduje neustálé posilování paměti a odolnosti vůči manipulacím.
| Řada | Jméno | Datum úmrtí | Datum pohřbení |
|---|---|---|---|
| Řada 1 | Vilém Sok | 18. 7. 1949 | 31. 12. 1902 |
| Řada 1 | Nikolaj Maszhluk | 1. 7. 1949 | 19. 12. 1913 |
| Řada 1 | Vasil Riopka | 1. 7. 1949 | 8. 9. 1913 |