V pořadí druhá stromová kaple v ČR byla vysazena v listopadu 2016 na Holém vrchu u Radějova v Bílých Karpatech. Kaple ve větru je tvořena výhradně živou přírodou a představuje klidné místo pro zastavení uprostřed krajiny Bílých Karpat. Kaple roste na Holém vrchu (388 m n. m.) nedaleko dřevěné rozhledny s širokým výhledem do okolní krajiny. Vede tudy také naučná stezka s názvem Oskerušová, na kterou se můžete vydat z Radějova nebo Tvarožné Lhoty, kde je také Muzeum oskeruše.
Kaple tvoří kruh jedenácti jeřábů břeků a její vznik byl inspirován Kaplí vnitřního ticha u Nové Lhoty, vzdálenou necelých 20 km. Z okolí a symboliky místa vychází filozofie klidu a nenásilného začlenění do volného terénu. Průhled do krajiny není daný tradičním horizontem, nýbrž vzniká obyčejně skrze proměnu stromů a jejich koruny, které se postupně propojují a tvoří klenbu nad hlavami návštěvníků.
Filozofie stromových kaplí a jejich význam
Koncept stromových kaplí, za kterým stojí Hana a Daniel Matějkovi, spočívá v přesně definovaném půdorysu, obvykle kruhu či oválu. Stromy vytvářejí v horizontu desítek let koruny připomínající klenbu a kmeny suplující chrámové sloupy. Jde o projekty živé architektury, kde prostor chrámu tvoří vysázené stromy a jejich růst vytváří důležité estetické i ekologické hodnoty. První taková kaple byla vysázena v roce 2016 v Nové Lhotě, následovala Kaple ve větru v Radějově a v roce 2019 se připojil Lanžhot.
Podle zástupců dotčených obcí si místa získala oblibu ihned po výsadbě. Pro samosprávy představují tyto kaple nízkonákladovou, ale esteticky i ekologicky hodnotnou cestu k oživení volné krajiny. Autoři projektu jsou otevřeni spolupráci s dalšími obcemi, které chtějí podpořit lokální identitu a vytvořit udržitelný prostor pro budou cí generace. Nejde o hotové stavby, jejich krása spočívá v pomalém růstu a proměně v čase.
Geografické a historické kontexty Radějova
Radějov je původně staroslovanská osada. Nejstarší dochovaná písemná zmínka je z roku 1412 a v roce 1417 bylo obci uděleno horenské právo. Obec leží na okraji lesního horského pásma Bílých Karpat a je vstupní branou do biosférické rezervace UNESCO. Dominantou obce je novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje; v západním směru se zvedá kopec Žerotín s vinohrady a kaplí zasvěcenou Panně Marii. Radějov je známý také díky oboře s daňky a krásné okolní přírodě vhodné pro pěší a cyklistické výlety.
V okolí Radějova se nachází vyhlídky a rekreační areály spojené s místní historií a přírodou. Z vyhlídkové věže na Holém vrchu je vidět široký výhled, a v blízkosti stojí stromová kaple Kaple ve větru. Rozhledna Travičná a další místo s expozicemi regionu doplňují turistický obraz oblasti Bílé Karpaty. Všechny tyto prvky společně dotvářejí kontext, ve kterém stromové kaple nabírají význam jako součást krajinné identity.
Charakteristika Kaple ve větru
Kaple ve větru byla vysazena v listopadu 2016. Vznikla zde kaple na kruhovém půdorysu, osázená jedenácti stromy jeřábů břeků. Kaple roste na Holém vrchu a nad kolem ní vede naučná stezka Oskerušová. Její jméno odráží dynamiku prostoru, kde proudění vzduchu hraje klíčovou roli v prožitku návštěvníků. Kaple se tak vyvíjí s aktuálními cykly bělokarpatské přírody a mění se spolu s prostředím kolem ní.
V několika obcích Sdružení místních samospráv ČR vznikají unikátní stromové kaple - projekty živé architektury, kde prostor chrámu tvoří vysázené stromy. Mezi lokacemi patří Nová Lhota, Radějov a Lanžhot. Kaple ve větru vznikla v rámci tohoto konceptu a v budoucnu mohou následovat další projekty v obcích, které chtějí podpořit lokální identitu a udržitelnost prostoru pro další generace.
Odkazy na souvisejé regiony a infrastrukturu
Turistické trasy a infrastrukturní prvky v regionu poskytují návštěvníkům snadný přístup: z Radějova vede naučná stezka Oskerušová, a lze sem cestovat vlakem, autobusem i MHD. Rozhledna na Travičné a další prvky regionu zlepšují komfort návštěv, a to i pro ty, kteří chtějí spojit procházku s poznáním místních tradic a přírody. V okolí se nacházejí i Muzeum oskeruše v Tvarožné Lhotě a zázemí pro kulturní a společenské akce, která doplňují turistický obraz regionu.
Vysazené stromy postupně rostou a propojují své koruny, čímž vytvářejí přirozenou klenbu nad návštěvníky. Tato dynamika je jádrem výstupu stromových kaplí a jejich postupného rozvoje v čase. Mnohé detaily se odvíjejí od místních podmínek, které určují tvar a rozsah korunu a také to, jak prostor uvnitř kaple bude vnímaný lidmi.
Vybrané souvislosti a lokální muzeální kontext
Oskorušová stezka a muzeum oskeruše na trase dávají projektu další rozměr - propojení stromů s kulturou a historií Slovácka. Kromě Kaple ve větru a Nové Lhoty existují i další regionální památky a projekty, které posilují tradice Slovácka, jako je například skanzen Strážnice s ukázkami lidové architektury a tradičními díly regionu. Místní tradice a lidové stavby v regionu se odráží i v dalších projektech a expozicích, které hostům nabízejí vhled do historie a současnosti.
V zahrnutých materiálech se nachází i poznámky o historických aspektech regionu - například o poloze hradiště Šumárník, o dřevěné lidové architektuře a o hospodářských a kulturních aspektech Slovácka. Tyto detaily doplňují obraz o tom, jak stromové kaple zapadají do širšího kontextu krajiny a historie.
Celkově kaple ve větru představuje nejen turistický cíl, ale i symbol spojení krajinných prvků s duchovním rozměrem místa. Jde o projekt, který vyžaduje čas a péči, a jeho krása spočívá právě v pomalém růstu a proměně v čase. Kaple ve větru tak pokračuje v tradici živé architektury, která se rodí z přírody a kolem ní.