Gotická architektura se rozděluje do tří fází: raná gotika neboli přemyslovská gotika do 13. až počátku 14. století, vrcholná gotika spojená s lucemburskou dynastií (14. až počátek 15. století) a pozdní gotika, označovaná jako jagellonská (1471-1526). Do našich zemí pronikal gotický sloh díky řádu cisterciáků; na českém území stojí i mimořádná stavba, kostel při benediktinském klášteře v Třebíči, jenž kombinuje románský i gotický sloh. Mezi nejstarší gotické památky patří klášter v Předklášteří u Tišnova a kapitulní síň v Oseku, zatímco z světských staveb vynikají hrady Žvíkov a Buchlov.
Raná gotika a její základy na české půdě
Během vlády Přemysla Otakara II. vznikla řada měst (České Budějovice, Vysoké Mýto). V druhé polovině 13. století se prosazuje vliv pozdně francouzské gotiky, a to zejména v kostele sv. Nejsvětější trojice. Největší rozmach české gotiky nastává za vlády Karla IV. a Václava IV. V roce 1344 Karel IV. spolu s Janem Lucemburským položili základní kámen katedrály sv. Víta; Karel IV. pozval architekta Matyáše z Arrasu, po jeho smrti v roce 1352 převzal vedení stavby Petr Parléř. Za vlády Václava IV. se prosazuje tzv. krásný styl (Staroměstská a Novoměstská radnice).
Pokračovalo se ve stavbě městských opevnění, kamenných domů a hradů (Karlštejn, Modrá) a v období husitických válek umělecká činnost téměř ustala (výjimka je město Tábor). Až za vlády Vlastislava Jagellonského došlo k obnovení stavební činnosti: vládl Benedikt Rejd pro Prahu (Vladislavský sál) a Matouš Rejs pro Prahu (Prašná brána). Po stránce malířství patřila raná gotika k evropské špičce; z deskových maleb jsou významní Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik a Mistr třeboňského oltáře; v knižní malbě stojí za zmínku varianta Kunhuty a další díla. Z české malířské scény v této době vyniká i Mistr Osvald a Mikuláš Wurmser.
Vrcholná gotika a veřejná, městská a sakrální architektura
Vrcholná gotika byla vysoce dynamická a proslula díky výstavbě katedrál, mostů a palácových staveb. Hlavními stavebními centry byly Pražský hrad a Staré Město, kde došlo k výstavbě Vladislavského sálu a dalších reprezentačních prostor. Gotická katedrála v Praze, zejména sv. Víta, se stala jedním z nejvýznamnějších děl této epochy. Budovaly se také městské věže, mosty a sakrální kaple; značný význam mělo i sochařství a malířství, které se ubíraly směrem k realistickému a securesnímu vyobrazení světských i náboženských námětů.
Veřejný architektonický boom souvisel s výstavbou Karlova mostu, Staroměstské věže a dalších městských památek; gotika se prosadila i ve výzdobě kostelů a klášterů po celé zemi. Z malířů vrcholné gotiky se prosadili Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr Třeboňského oltáře a další autoři, kteří vytvářeli deskovou malbu, nástěnnou malbu a vitráže. Z ikonografických motivů dominuje Ukřižování, Pieta a Madony s dítětem, které byly opakovaně zobrazovány v různých regionech Čech a Moravy.
Pozdní gotika a proměny stylů
V pozdní gotice nastoupily složité klenby: plaménková, hvězdicová, síťová; žebra bývala jen dekorativní a často se přibližovala k renesanci. Hlavní architektonické osobnosti tohoto období zahrnují Matěje Rejska (Pražská Prašná brána, chrám sv. Barbory) a Benedikta Reídla (Vladislavský sál, sv. Barbora). Nejznámější gotické památky v Čechách zahrnují Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, Kostel sv. Mikuláše v Lounech a Kapli sv. Barbory. Svébytnou roli sehrávala i Duchovní architektura s vyzdobením oltářů a chórových lavic.
V rezidenční a měšťanské architektuře pozdní gotiky dominuje sloh krásného slohu (protiklaz), který klade důraz na estetiku a intimitu spíše než na monumentálnost. Krásný sloh se uplatňoval v liturgické a světské architektuře a zahrnoval nástěnné malby, vitráže a deskové malířství, jež se prolíná z Itálie do české provenience. V tomto období se rozvíjí i sochařství, zejména v katedrální architektuře a oltářních plastikách, kde se postupně objevuje realismus a humanizace náboženských námětů.
Hlavní druhy gotické architektury a typy staveb
Hlavní druhy gotické architektury zahrnují kostely, kláštery, kaple, katedrály, hrady, tvrze a městské paláce. Gotická katedrála typicky vykazuje vertikalitu, lomený oblouk, kruhové okna, síťovou klenbu a výrazné opěrné pilíře; vyzdobuje portal s sochami a reliéfy; triforium a věže tvoří charakteristickou siluetu. Vnější opěrný systém zahrnuje opěrné oblouky a pilíře, které zachycují tlak klenby. Vnitřní prostor bývá rozvržen do tří až pěti lodí s transeptem, zatímco vysoké okna a světlo posilují duchovní efekt stavby.
V české gotice se často uplatňovalo spojení sakrálního a světského prostoru; královská města byla centra hospodářského a kulturního života. Důraz na výzdobu a detailní řemeslné zpracování se projevoval na oltářích, deskových malbách i knižní ilustraci; malířské díla a sochařská díla odrážela vlivy francouzské, italské a franko-vlámské tradice. Pražský dvorní malíř, Mistr Osvald a Mikuláš Wurmser, jsou spojováni s vrcholnou českou gotickou malbou, která dosahovala evropské úrovně.
Současný obraz významných památek a jejich autorů
Klášter sv. Anežky České (dnes Národní galerie) a Anežský klášter patří k prvním gotickým stavbám v Praze; Baroko a renesance posléze ovlivnily i jejich fasády. Chrám sv. Víta, Kostel sv. Barbory, Pražský hrad a Karlův most jsou ikonami české gotiky, zatímco Prašná brána a Vladislavský sál demonstrují architektonické postupy a stavební inovace. Proces přechodu k pozdně gotickému stylu je vidět na některých památkách, které přešly do renesance, a na definici krásného slohu v pozdně gotickém období.
Využití a význam gotiky pro české prostředí
Gotika byla spojena s prominentní rolí církve a měst, která sloužila jako centra náboženské i společenské činnosti. Hlavními funkcemi gotické architektury byla náboženská služba, reprezentace a urbanistický rozvoj; zároveň se rozvíjela i knižní malba a renesanční vlivy, které později vedly k jedinečné české malířské škole. Z hlediska materiálu a řemesel rozkvétaly kamenické, sochařské a malířské dílny; lent vzhledem k usedlosti ve městech vznikala i profese cechů, která zajišťovala vysokou kvalitu řemesel a spolupráci v rámci městského hospodářství.
tags: #rana #gotika #ukrizovani