Když se v roce 1355 dotkla hlavy Karla IV. koruna římských císařů, rostl pro ni v berounských lesích už sedmým rokem nejokázalejší trezor Evropy: hrad Karlštejn. Ve zdejší kapli svatého Kříže ale nakonec vydržela sotva sedmdesát let. Svatá říše římská, středověké Německo, nepředstavovala za vlády Karla IV. jen jednu z politických mocností starého kontinentu; sama sebe navíc pojímala jako dědice tradic starověkého římského impéria a především ochránce všech západních křesťanů. Úloha jejího panovníka (krále či císaře) tak měla významný náboženský rozměr.
Dobře si to uvědomoval také druhý Lucemburk na českém trůně, který navíc patřil i na poměry středověké společnosti mezi mimořádně zbožné vládce. Příkladem může být Nové Město, jež koncipoval jako náboženské centrum Evropy a vize „nového Jeruzaléma“ se promítla i do umístění novoměstských kostelů, které z ptačí perspektivy vytvářejí kříž se základnou na Vyšehradě. Když papežský zástupce položil ve svatopetrské bazilice v roce 1355 na Karlovu hlavu císařskou korunu, učinil z něj nejvyšší světskou autoritu všech evropských křesťanů - a Karel IV. se rozhodl uctít posvátnou zlatou korunu nebývalým způsobem.
Rok co rok ji vždy po Velikonocích vystavoval na Dobytčím trhu spolu s ostatky světců, které sbíral po celém kontinentu, a jako trezor pro ni dal připravit opulentní kapli na hradě Karlštejn. Kaple sv. Kříže se dnes stává nejznámějším prostorem tohoto hradu, ale kaple svaté Kateřiny bývá často opomíjena jako místo vladařova soukromého rozjímání. Kaple sv. Kateřiny má být spíše projev úcty prostého věřícího, zatímco kaple svatého Kříže představuje gesto římského císaře.
Osvětlující skutečnosti o kapli a o pokladu dodává legendární i historická svědectví. Patnáct metrů dlouhou a devět metrů širokou kapli zdobí zlaté křížové klenby s kosmickými motivy. Obklad stěn tvoří leštěné polodrahokamy z Podkrušnohoří a 129 deskových maleb světců, papežů a panovníků, které vytvořil císařův dvorní malíř Mistr Theodorik a které platí za vzorovou ukázku malířství vrcholné gotiky. Kaple Nebeské vojsko připomínající ikonostas dává celé kapli v kombinaci se vzácnými materiály neobvyklý byzantský a orientální charakter.
Na Karlštejně se skrývá i zvláštní tlak církevně‑politické symboliky. Osmistěnnou zlatou korunu římských císařů kaple svatého Kříže nestřežila dlouho. Na příkaz Zikmunda Lucemburského opustily klenoty kapli už na začátku husitských válek (1421), zamířily do Uher a následně do Norimberku. Protože byl posledním panovníkem Svaté říše římské Habsburk František II., vystavuje dnes říšskou korunu klenotnice vídeňského Hofburgu.
Podstatně delší útočiště nakonec našla ve zdech Karlštejna jiná koruna - ta Svatováclavská. Převézt ji sem nechal císařův syn Václav IV., a jednal tak v rozporu s vůlí svého otce, podle které měla spočívat v chrámu svatého Víta na lebce patrona českých zemí. Na Karlštejně klenoty českých králů nakonec vydržely až do Třicetileté války, kdy je Habsburkové nechali na více než 150 let převézt do Vídně - a teprve na sklonku 18. století se konečně vrátily na Pražský hrad.
Kaple sv. Kříže není jediným výjimečným sakrálním místem populárního turistického cíle; nespravedlivě opomíjená je kaple svaté Kateřiny, místo vladařova soukromého rozjímání. Když Karel IV. získal poklad říšských svátostí a posvátnosti, rozhodl se ho uložit na Karlštejně jako součást říšského pokladu a chrámu. Po roce 1350, kdy již věděl, že se stane římským císařem, však zcela změnil projekt stavby. Velká věž v nejvyšší poloze měla ochraňovat poklad všeho křesťanstva.
Podle architekta Zdeňka Chudárka byl Karel IV. nucen naplnit plán změny nejpozději na podzim roku 1362. Impuls k proměně obytné síně v honosnou říšskou kapli s insigniemi a svátostmi mohl vzejít z narození dědice v únoru 1361, které dávalo naději na kontinuitu vlády Lucemburků. Stavební práce na věži trvaly až do roku 1372, a tak není jisté, kdy byly klenoty skutečně uloženy do kaple. Kronikář Beneš Krabice uvádí, že v roce 1365 byla vysvěcena větší kaple ve věži Karlštejna a že císař vybudoval toto dílo s bohatou výzdobou a s císařskými insigniemi a pokladem celého království.
V novodobých textech se často uvádí, že Kaple svatého Kříže byla vybudována pro uložení císařských klenotů a že její finalizace byla výsledkem proměny původního obytného prostoru v kapli bohatě vyzdobenou skladiště říšských svátostí. Kritické prameny a stavební průzkum ukazují, že samotná kaple nebyla vždy považována za pevný a jediný symbol moci, ale spíše jako součást plánované dynamiky říše - v jistém smyslu symbol propojení moci světské a duchovní.
Jistěže je dnes nejznámější prostor Karlštejna kaple sv. Kříže, avšak z hlediska historického významu a symboliky je třeba věnovat pozornost i kapli svaté Kateřiny a jejímu významu pro veřejné modlitby a sběr poutníků. Replika císařské koruny, o níž se diskutovalo v posledních letech, byla navržena jako rekvizita pro Královský průvod a jako doplnění expozice Karlštejna. Návštěvníci by tak mohli porovnávat repliku císařské koruny s repliku svatováclavské koruny a zviditelnit klenotnické řemeslo, které formovalo impozantní dědictví Karlštejna a celé říše.
Podle různých názorů současných představitelů je replika řešením či sporným tématem: někteří věří, že koruna patří na Karlštejn a měla by být vystavena ve středočeském infocentru; jiní vidí její umístění ve specializovaném muzeu v Praze či v Karlštejně jako nedílnou součást turistické atraktivity. Hrad Karlštejn byl vybudován jako pokladnice, kde bude císařská koruna spolu s dalšími říšskými korunovačními klenoty bezpečně uložena. V kapli svatého Kříže pak spočívala po většinu roku nejen za doby panování Otce vlasti, ale také za vlády jeho syna Václava. Ačkoliv koruna byla šíře popisována v literatuře, její skutečné umístění a význam v čase ovlivněný politickými změnami zůstává předmětem diskusí.
Vizualizace a doprovodný materiál
Kaple svatého Kříže je popsána jako symbol Nebeského Jeruzaléma, a její význam pro říšský poklad je doplněn o ikonografii a malbu od Theodorika a jeho dílny. Kopie císařské koruny je vystavena vedle koruny svatováclavské v klenotnici na Karlštejně, zatímco originál se nachází ve vídeňském Hofburgu. Změny architektury Karlštejna a její proměna v plně vybavenou kapli byla důsledkem ambicí Karla IV. a jeho rádců.
Karlštejn Dokument CZ HD 2017
Pro srovnání a doplnění informací o významu křížové výzdoby, kaple svaté Kateřiny a Úlohy kříže a koruny v kontextu Svaté říše římské lze uvést, že koruna nebyla jen symbol moci, ale také podnět k rozsáhlé stavební proměně Karlštejna, která měla sloužit uložení a ochraně říšských klenotů ve velkolepé kapli.
V souvislosti s nástupem husitských válek a přesuny klenotů se zmiňuje i fakt, že žili zde vladaři a jejich duchovně správní záměry - kaple na Karlštejně zůstala symbolem moci a posvátnosti, i když klenoty byly postupně mimo Karlštejn a poté znovu v Praze i v zahraničí. Replika císařské koruny se tak stává mostem mezi minulostí a současností, která umožňuje návštěvníkům porovnat materiály a techniky klenotnické práce, stejně jako význam kaplí a jejich role v symbolice moci a náboženského života středověké Evropy.