Jednota bratrská patří k nejstarším církvím působícím na našem území. V minulosti zakusila velké pronásledování a ani v moderních dějinách se jí nevyhnuly problémy. Koncem 90. let minulého století se tato církev rozštěpila a část jejích věřících odešla do Českobratrské církve evangelické. Některé sbory tehdy úplně zanikly. Byl mezi nimi i sbor pražský. Před deseti lety však v hlavním městě vznikl sbor nový, který chce sloužit především lidem žijícím v jeho okolí. Zítra proběhne velká narozeninová oslava sboru, při které bude mít premiéru i dětský muzikál Popelka.
Pražský sbor Jednoty bratrské zahájil svou činnost v roce 2001 a původně měl sloužit studentům z jiných měst. Postupně se z něj stalo společenství, které vedle nedělních bohoslužeb a biblických hodin nabízí i celou řadu dalších aktivit. Sbor sídlí v Praze - Jinonicích v obyčejné vile. K vašemu sboru patří nejen vila, ale i tady ten mobilní dům. „Je to dřevostavba, kterou jsme koupili za účelem vybudování hlídacího koutku pro děti z našeho okolí, pro maminky, které sem dávají děti hlídat, když si potřebují něco zařídit.“
„Tady provozujeme každý čtvrtek a pátek kluby pro mládež a také se dělíme o klubovnu s dorostem. Máme tady šipky, pohovky, lenošky.“ Smysl aktivit je jasný: „Přesně tak. My jsme moc rádi, že ho můžeme představit veřejnosti.“ Minulé roky ukázaly, že rodiny s dětmi nadále nacházejí v sboru prostor pro setkávání i tvorbu - muzikály jako Sněhurka nebo premiéry dětských děl.
V rámci historické kroniky Jednoty bratrské se zřetelně ukazuje, že kořeny sborů na Moravě i Čechách sahají hluboko do 16. století. Dům na Krumlovské ulici, rozšíření majetku, prvotní jáhenské a kněžské ordinace a rozsáhlá misijní činnost, to vše tvoří bohatou historii ivančického a moravského kontextu. „Rejstra sboru evančického“ zachycuje detailní řád a každodenní provoz - od počtů kalichů až po počty účastníků během synodů.
V období husitského a reformního hnutí vznikla Jednota bratrská na široké bázi - s významnou osobností Lukáše Pražského a později dalších reformálních postav. Jako vrcholná kapitola české reformace se postupně vyprofilovala z původních neortodoxních směrů do struktury, která vyšla vstříc Evropě prostřednictvím Bible kralické a rozsáhlé vzdělávací činnosti. Jan Blahoslav a jeho následovníci stáli u zrodu tiskárny a lingvistické reformy, která vrcholila vydáním Bible kralické (1579-1594) a končila dosud nedostižnou úrovní českého knihtisku.
Historikové popsali, jak krystalicky se formovala vzdělávací páteř Jednoty - od vyšší školy pro kazatele v Ivančicích až po akademické působení Esroma Rüdingera a Královský privilegia, která rozšiřovala majetkové zázemí sborů. Nejen teologie, ale i praktická diakonie a vzdělání se staly nosnými pilíři - a Bible kralická se stala nejen náboženským, ale i kulturním symbolem.
Současný Ochranovský seniorát Českobratrské církve evangelické (ČCE) vychází z bohaté tradice Jednoty bratrské a návaznosti na duchovní dědictví J. A. Komenského. Eva Šormová, farářka Ochranovského seniorátu, popisuje současné ponoření do dvou protilehlých pólů: tradičního a charismatického rámce Jednoty a jejich integraci do moderní ekumenické praxe.
Rozhovor s Evou Šormovou: spiritualita, liturgie a aktuální výzvy
„Jednota je společenství, které stojí na vědomí staré Jednoty bratrské a na vlivu Obnovené Jednoty bratrské,“ říká Eva Šormová. „Hrabě Zinzendorf a pietismus posílili důraz na osobní víru a misijní působení.“ Důraz na rozum a řád se střídá s důrazem na srdce a vztah k Spasiteli - a to je podle ní důvod, proč se Obnovená Jednota stala více pietistickou a charismatickou.
Liturgie Ochranovského seniorátu se odlišuje od běžné ČCE - večeři Páně vysluhujeme jednou měsíčně a na svátky, chléb podává kazatel a víno si podávají věřící sami. „Responsoriální modlitby jsou základem liturgie, která má liturgii sloužit, nikoli být pouhým projevem slova,“ dodává kazatelka.
Podle Evy Šormové k rozkolu Jednoty došlo na přelomu 90. let, kdy došlo k nespravedlnostem na obou stranách. „Druhá strana, Jednota s centrem v Liberci, se staví do pozice, že její kroky byly oprávněné,“ říká. „Vztahy mezi Ochranovskými a Liberci postupně vyčerpaly a vznikl spor tradičního a charismatického proudu.“
Aktuálně sbor Praha-Michle, sídlící v Domově Sue Ryder, čelí výzvě, zda zůstat v dosavadních prostorách, nebo vstoupit do nového partnerství. „Milíčovu modlitebnu zvažujeme kvůli možnosti služeb pro místní komunitu a veřejný prostor pro kulturní a společenské aktivity,“ uvádí Eva Šormová. „Architekt David Vávra zpracovává revitalizaci a synodní rada i evropská provincie Unitas Fratrum slibují podporu.“
Podle farářky je důležité nevracet se k minulosti, ale žít současně s respektem k dědictví Jednoty. „Nebýt jen sborem uzavřeným do sebe, ale společenstvím, které svým jednáním zasahuje do dění konkrétní lokality.“
Vize Pražského sboru spočívá v živé službě: „Jednota bratrská vždy přetavovala víru do praktického života,“ říká Eva. „Chceme otevřít kostel pro veřejnost i pro aktivity nenáboženské, zapojit ekumenická a občanská sdružení a pracovat s jednotlivci, kteří hledají komunitu.“
Historické souvislosti a současnost
Historici připomínají, že kořeny Jednoty sahají do poloviny 15. století a že obnova Jednoty bratrské začala roku 1722 s osadou Herrnhut a následnou misijní činností. Důležité postavy jako Jan Blahoslav, Esrom Rüdinger a další se podílely na vzniku známé Bible kralické a na šíření vzdělanosti.
V moderním kontextu Evy Šormová zdůrazňuje, že Ochranovský seniorát byl a zůstává relačním a otevřeným společenstvím, které se dívá na svět s respektem k různým tradicím. „Liturgie a diakonie zůstávají centrem sboru, ale způsob jejich vyjadřování se musí přizpůsobovat době.“
Historie.cs - Poklady Jednoty bratrské
Na závěr je důležité připomenout, že současná Církev bratrská člení svoje sbory podle seniorátů a klade důraz na osobní víru a službu lidem. Po listopadu 1989 vzrostl počet členů a sborů, a i když dnešní sbor Prahy-Michle čelí náročné minulosti, snaží se žít novou misí: otevřít komunitě a lidem, kteří hledají společenství, cestu k víře a praktickou službu v místní komunitě.
Praktické údaje o současném sboru v Praze
- Kontakt: Praha - Michle, Domov Sue Ryder (kaple), kancelář na Žižkově
- Počet členů: cca 87
- Praktické využití prostor: bohoslužby v neděli 30-40 účastníků, diasporické spojení po celé Praze a středních Čechách
- Budoucí plán: revitalizace Milíčovy modlitebny v Malešicích; architekt David Vávra pracuje na projektu