Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Růženec je tradiční modlitební řetěz se souborem tajemství, který bývá označován jako páteř modlitby; název je evolvován ze slova paternoster = Otčenáš a původně označoval jednotlivé korálky na růženci. Jak vzniklo toto pojmenování? Od konce 15. století se setkáváme s názvem pater pro celý růženec. Když se stalo zvykem modlit se více Otčenášů za sebou, odpočítávaly se na kuličkách z růžového dřeva, navlečených na provázcích. Proto paternoster označovalo každou kuličku v růženci. Odtud byl snadný přechod k tomu, aby paternoster označovalo růženec celý, a toto označení se udrželo, i když se od 12. století střídají v růžencové modlitbě Otčenáše se Zdrávasy.
V české mluvnici i v technické terminologii se název páternoster ujal i pro zařízení s nepřetržitým pohybem, připomínající šňůru korálků; srovnání s výtahy, dopravními mechanismy a dalšími zařízeními vyvolalo analogie. Masarykův slovník naučný a Příruční slovník naučný uvádějí hlavní princip páternosteru jako nepřetržitý řetěz nebo lano, s nímž stoupají a vracejí se police či nádoby; u technických zařízení jde o zdviž s nepřetržitým provozem. Proto i označení páternoster v češtině spočívá na představě kontinuity pohybu, která byla lidově nesprávně spojována s nápadem, že nás nosí do vyšších pater. Tato populární etymologie je ovšem mylná a vychází z nepřesného výkladu.
Růženec se stal významnou součástí duchovního života, a to i v kontextu české kultury, kde se modlitba Otčenáš často střídá se Zdrávas Maria a slovními formulacemi hlásajícími víru v Trojici a v Krista Pána. V textu Zdrávas Maria a Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, najdeme úvodní prosby a díkůvzdání, které rámují celé růžencové zrakování. Po církevním modlitbovém rámci následují jednotlivá tajemství a slova modlitby Otčenáš, Zdrávas Maria a Sláva Otci i Synu Svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků.
V textu se obvykle uvádí struktura růžence s potřebnými prvky: modlitbami Otčenáš, Zdrávas Maria a Sláva Otci a Svaté Trojici, a podle tradičního rozvrhu se vykrystalizují čtyři části či skupiny tajemství. V některých verzích se uvádí i rozdělení modlitby do jednotlivých částí (I., II., III., IV.), které zahrnují soustředění na radostná, bolestná,-slavná a světla tajemství. Modlitba se uzavírá prosbou o odpuštění hříchů a za záchranu před zlým; často bývá doprovázena prosbami o vydání plnomocných odpustků při splnění podmínek, uvedených v Enchiridion odpustků schváleném ČBK.
Historicky se tedy páter-noster proměnil z pojmu, který označoval jednotlivé korálky, v označení pro celý růženec, jímž se rozvíjí integrovaný modlitební systém. V češtině se dodnes uplatňuje výraz páteřní modlitba, kterou je Otčenáš, a souběžně i termín páternoster pro samotnou šňůru korálků a její kontinuální pohyb. V souvislostech každodenního života rodin se růženec stále ukazuje jako jeden z hlubokých duchovních nástrojů: pomáhá soustředit se, vede k rozjímání o tajemství a posiluje víru, naději a lásku jako ctnosti.
V souvislosti s českou kulturní tradicí a rodinou lze uvést, že modlitba růžence bývá součástí společného života, kde se čte i modlitby Páně a Zdrávas Maria, a kde se rozvíjí duchovní harmonie mezi členy rodiny. Zdlouhavé texty a různorodé rozvrhy tajemství ukazují, jak se modlitba zaplňuje v různých liturgických kontextech. Věnované rozjímání nad každým tajemstvím má posilovat víru a zvyšovat rozjímání o tajemství vtělení Krista a jeho utrpení a slávy.
Klíčové body o etymologii a významu
- Růženec se pojí s pojmem páter-noster (Otčenáš) a postupně se označením název vyvinul pro celý modlitební běh.
- Název páternoster vznikl z popisu nepřetržitého pohybu zvedacích mechanismů a byl metaforicky přenesen na šňůru korálků růžence.
- V češtině se objevuje legenda, že název vychází z představy NOS do vyšších pater; jde však o mylný lidový výklad, který vznikl z neoliberální interpretace.
- Masarykův slovník naučný a Příruční slovník naučný popisují páternoster jako zařízení s nepřetržitým pohybem a od něj odvozené významy pro růženec.
- Modlitba Otčenáš, Zdrávas Maria a Sláva Otci i Synu Svatému tvoří jádro růžencové modlitby a rytmicky se střídají v jednotlivých tajemství.
Růženec: Krátká historie
tags: #ruzenec #paternoster #nase #rodina