Absolvoval fyzikální chemii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, hudební teorii na pražské AMU a hudební vědu na brněnské Masarykově univerzitě. Na AMU zároveň studoval varhany. Od r. 1990 působí jako varhaník akademického kostela Nejsv. Salvátora v pražském Klementinu. Krátce byl dirigentem Janáčkovy opery v Brně. Koncertoval v mnoha evropských zemích a Kanadě. Svou vědeckou i uměleckou práci zasvětil unikátní osobnosti benediktinského barokního skladatele Gunthera Jacoba. Se souborem Capella Regia Praha, který založil v roce 1991, se věnuje české a středoevropské barokní hudbě. V posledních letech realizoval řadu operních projektů v barokních divadlech v Českém Krumlově a Valticích.
Robert Hugo představí své hudební nahrávky a poutavě povypráví o neznámých autorech 17. a 18. století a také o tom, jak se v našem prostředí postupně etablovala hudební tělesa, která se zaměřují na poučenou interpretaci staré hudby. Návštěva u Roberta Huga - varhaníka, kapelníka, hudebního teoretika.
Robert Hugo je cembalista, varhaník, dirigent a uznávaný hudební teoretik v oblasti staré hudby. Své interpretační schopnosti a muzikologické zkušenosti dokáže využít k prezentaci méně známých autorů, a to jednak prostřednictvím nahrávek a koncertů, ale také díky operním projektům. Ty nejčastěji realizuje se svým souborem Capella Regia Praha v barokních divadlech v Českém Krumlově a Valticích. Dlouhá léta také působí jako titulární varhaník akademického kostela Nejsv. Salvátora v pražském Klementinu. A i zde prezentuje své badatelské výsledky prostřednictvím svých hudebních projektů.
Od fyzikální chemie k barokní hudbě
Robert Hugo absolvoval nejprve fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už v průběhu studií se ale začal intenzivněji věnovat i hudbě. S Vojtěchem Jouzou založil například soubor Cantata Pragensis (1982) a spolupracoval také s komorním smíšeným sborem Canticorum iubilo a jeho sbormistrem Petrem Sovadinou. Postupně se důkladněji seznamoval s rukopisy méně známých barokních autorů a podnikal studijní cesty s Michaelem Pospíšilem do kroměřížského arcibiskupského archivu. Nakonec své hudební zkušenosti rozvinul natolik, že se rozhodl studovat hru na varhany na pražské HAMU. Talentovou zkoušku úspěšně vykonal a nastoupil do třídy Milana Šlechty. Jenže více než cvičení na varhany u Huga zvítězil zájem o hudební teorii. Tehdy totiž hledal spíše hudební principy, a tak přestoupil na varhany jako na vedlejší obor, tentokrát k Jaroslavu Tůmovi a současně zahájil na HAMU studium hudební teorie, kde se stal jeho učitelem Jaroslav Smolka.
Po ukončení HAMU si Robert Hugo doplnil vzdělání na Akademii staré hudby v Drážďanech, kde navštěvoval lekce hry na cembalo u Helmuta Frankeho a Johna Tolla. V Drážďanech se také setkal s řadou významných osobností, jako je například Simon Standage - významný britský houslista a dirigent, který je proslulý svými znalostmi barokní a raně klasicistní hudby. Ke hře na cembalo se Robert Hugo dostal díky své babičce, která ho od dětství v hudbě podporovala. Díky tomu se Hugo dostal jako cembalista mezi hudebníky, kteří provozovali starou hudbu a kde se naučil principy bassa continua. Začal se zabývat pravidly historického ladění a seznamoval se s interpretačními principy staré hudby.
Hudební teoretik a další cesty
Jako hudební teoretik se Robert Hugo nejprve profiloval tak trochu necíleně. Pracoval jako korepetitor v Laterně Magice a na herecké konzervatoři. Koncertoval a objevoval. Studium Hudební teorie absolvoval s diplomovou prací, kterou věnoval osobnosti Adama Václava Michny z Otradovic. Tuto práci sice nepovažuje za nejlepší, ale byla důležitá pro jeho budoucí badatelský vývoj. A právě Svatováclavská mše doplněna písněmi k českým světcům v podání Capelly Regia Praha pod vedením Roberta Huga bude prvním hudebním výběrem našeho hostitele. Na nahrávce účinkují Milada Čechalová, Eva Coufalová, Marcin Bornus Szczycinski, Richard Sporka, František Kuncl, Jiří Klecker, Magdalena Kožená, Lubomír Moravec, Richard Sporka a Michal Pospíšil.
Gründerská doba aneb jak jsme si objevovali svět staré hudby. Na období, kdy byla poučená interpretace staré hudby v českém prostředí ještě v počátcích, vzpomíná Robert Hugo jako na romantický čas. V tuzemsku v té době žádný specializovaný institut nebyl; svět staré hudby si proto objevovali hudebníci sami, prostřednictvím setkávání, návštěv archívu a koncertů, nebo hudebních kurzů. Robert Hugo podnikal cesty do Polska a Berlína. Za nejzásadnější považuje setkání s Holgerem Eichhornem, zakladatelem a vedoucím souboru Musicalische Compagney Berlin. Potkali se v kroměřížském archívu a stali se kolegy i přáteli. Dále považuje Marcina Szczycinského - uměleckého vedoucího Bornus Consort Warszawa - za dalšího důležitého hudebního partnera; o jejich spolupráci svědčí ukázka, která bude slyšet. Ostatně ukázku této spolupráce si vyslechneme.
Cesta do Brna a brněnská akademie staré hudby
V roce 2004 oslovil Roberta Huga dramaturg Pražského jara Antonín Matzner s návrhem, aby zrekonstruoval italskou operu - pasticcia Praga nascente da Libussa e Primislao. Hugo tehdy operu rekonstruoval tak, že kromě árií A. Vivaldiho a dalších zazněly i dokomponované recitativy. V průběhu této práce narazil na Gunthera Jacoba, českého benediktina a hudebního skladatele, jehož životopis se dochoval. Disertační práci na Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně pak Hugo obhájil s tématem Gunther Jacob. Ostatně tvorba Gunthera Jacoba logicky nemůže chybět ani mezi přehrávanými ukázkami. Na návštěvě uslyšíme skladbu Laetetur omne saeculum (Offertorium de Sancto Adalberto) v podání Capella Regia Praha a pod vedením Roberta Huga.
S brněnskou hudební vědou je náš hostitel spojen už déle jak dvacet let. V roce 2004 přijal nabídku na vyučování na Akademii staré hudby FF Masarykovy univerzity v Brně. Přednáší hudebně teoretické předměty, ladění historických hudebních nástrojů a vyučuje i praktické předměty. Se studenty realizoval řadu projektů - nejúspěšnějším počinem bylo provedení Mozartova Requiem na dobové nástroje v Jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně.
Capella Regia Praha a klášterní hudba
Capella Regia Praha vznikla v roce 1991 a původně se soubor věnoval pouze hudbě 17. století; postupně rozšířil repertoár o díla 18. století a realizuje barokní opery. Capella Regia Praha také nahrála České mše vánoční na dobových nástrojejích v kladrubském klášteře a připravuje řadu výjimečných kompaktních disků. Hugova vášeň objevovat a interpretovat díla neznámých autorů ho dovedla ke studiu hudby v českých klášterech a ke zkoumání rozdílů stylu u jednotlivých řádů. Představí album s dochovanou hudbou v benediktinských klášterech v Břevnově, Broumově a Rajhradě, které Hugo mimo jiné dramaturgicky sestavil.
Oficium Vespertinum je další ukázkou jeho interpretační a kapelnické činnosti; CD s Capella Regia Praha zahrnuje recitály, zpěv i hru na varhany a varhanní pozitiv. Na albu se podíleli řada hudebníků a interpretů. Další velkou vášní Roberta Huga jsou realizace a rekonstrukce barokních oper, které realizuje v Českém Krumlově a Valticích a které často spojují se studiem dobové scény a architektury; Hugo rovněž studoval dobovou publikaci architekta Josefa Františka Frontiniho, která popisuje barokní scenografii a techniky otáčivého hlediště.
Spolupráce s Jiřím Stivínem
S Jiřím Stivínem se Robert Hugo poprvé setkal před více než třiceti lety a jejich spolupráci považuje za nejzásadnější součást své kariéry. Stivína vnímá jako skvělého interpreta s mimořádným talentem komunikace s publikem. Přiznává, že v poslední době se o interpretaci skladeb už ani nedohadují. Z jejich spolupráce zazní na programu ukázky Telemannova sonáta, Improvizace pro přepeřské zvony a píseň Dobrou noc, má milá, spolu s dalšími skvosty z jejich společné diskografie.
Současnost a reprezentace staré hudby
Na stanici D-dur Českého rozhlasu vysíláme 22. a 23. 2. Robert Hugo se narodil v roce 1962 v Praze, vyrůstal v Brně. Po ukončení gymnázia Jana Nerudy v Praze vystudoval přírodovědeckou fakultu UK, prošel základní vojenskou službou u motostřeleckého pluku ve Stříbře a po ní absolvoval hudební fakultu AMU v oboru hudební teorie. Zde také studoval varhany u prof. Milana Šlechty. V roce 1992 založil soubor Capella Regia Praha, učil na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, přednášel hudebně-teoretické předměty na Vysoké škole pro duchovní hudbu v Görlitz, současně externě vyučuje na Akademii staré hudby FF Masarykovy univerzity v Brně. Jako varhaník kostela sv. Salvátora působí od roku 1990.
Velká část rozhovoru se točí kolem osobních motivací, organizačních náplní a názorů na farní komunitu. Robert Hugo popisuje, že práce je projektově organizovaná, vyžaduje hodně přípravy a cestování; v současnosti vidí jako důležité kombinovat praktickou hudební činnost s vědeckou a badatelskou prací. Zmiňuje také, že jeho zájmy zahrnují vaření, knižní vazbu a čtení detektivních a historických románů, přičemž mezi inspirativními jmény jsou například Jamesová, Petersová a Monaldiová-Sorti. Důraz klade na to, že cílem jeho práce je kvalitně hrát na varhany, vést kostelní zpěv a realizovat projekty staré hudby, které nabízí hlubší proniknutí do historických pramenů a kontextů.
Robert Hugo věnuje zvláštní pozornost klášterní hudbě a rozdílům stylu jednotlivých řádů; připravuje album s dochovanou hudbou benediktinských klášterů a věnuje se barokním operám v režii a rekonstrukci. Na univerzitní úrovni vyučuje na Brněnské Masarykově univerzitě a nadále podporuje formování interpretace staré hudby mezi studenty.
Další významná etapa jeho kariéry spočívá v kontinuální spolupráci s Jiřím Stivínem a v promyšlené dramaturgii programů, které propojují interpretaci s badatelskou činností. Trejátím, propojujícím prvkem je jeho osobní přesvědčení o významu přípravy a organizace projektů pro dosažení vysoké kvality hvězdného koncertního života a zachování bohaté tradice české hudební kultury.
Odkazy a střetnutí s publikem
V rámci programu prázdninových i pravidelných večerů se Robert Hugo snaží publikům představit autentickou interpretaci staré hudby a ukázky z různých hudebních zdrojů. Publikum i posluchači získávají vhled do metod historického ladění, interpretace a vybavení dobového orchestru, a to zejména prostřednictvím vystoupení Capella Regia Praha a jeho osobní účasti jako dirigenta a interpretů.
- Faktografie: ročník narození 1962, Praha; působiště varhaník v Salvátoru; zakladatel Capella Regia Praha (1992); přednášky a výuka na Masarykově univerzitě.
- Repertoárové zaměření: barokní hudba 17.-18. století; italská opera a rekonstrukce raně klasicistních děl; nahrávky a vystoupení s důrazem na autentickou interpretaci.
- Spolupráce: Jiří Stivín; Holger Eichhorn; Marcín Szczycinský; Gunther Jacob (téma disertační práce).