Soška pražského Jezulátka má bohatou historií propletenou legendami, darem šlechtičen a širokou poutní tradicí. Do Čech se dostala ze Španělska díky šlechtičně a dvorní dámě španělské královny Marie Manriquez de Lara, která ji v roce 1603 darovala své dceři Polyxeně z Lobkovic jako svatební dar. Té údajně mnohokrát pomohla a splnila přání. Soška byla umístěna v kostele Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně a záhy k ní začali chodit obyčejní lidé i mnoho významných šlechticů, protože věřili v její kouzelnou a uzdravující moc.
Je ze dřeva a vosku, vysoká 47 cm a znázorňuje Ježíše v dětském věku, který je bosý a oblečený do bílé košilky. Jednou rukou žehná, zatímco druhá svírá říšské jablko (symbol vlády nad světem). Ježíšek vlastní více než 300 šatů od dárců téměř z celého světa. Jedny mu věnovala sama Marie Terezie a údajně je i sama šila. Některé z nich jsou dnes již bohužel nepoužitelné, ale malou hrstku těch nejhezčích si můžete prohlédnout ve volně přístupném muzeu uvnitř kostela. Mezi nejkrásnější šatičky patří ty z roku 1894. Darovaly je karmelitky z osady Tou-sé-we poblíž Šanghaje.
Jeho odívání se skládá ze spodní košilky zdobené krajkami, vrchní bohatě zdobené košilky a pláštíku, případně okruží kolem krku, pokud není součástí vrchní košilky. Převlékání mají na starost sestry karmelitky Dítěte Ježíše, které tak dělají několikrát do roka, podle církevních svátků a slavností. Jezulátko má ještě 3 korunky. K Jezulátku proudí stovky poutníků z desítek zemí světa, protože je mu přisuzována zázračná uzdravující moc. Mnozí se zde modlí nejen za své zdraví, ale i početí dítěte, světový mír nebo nalezení partnera. Často se dočkají vyslyšení a vrací se, aby následně poděkovali. Modlit se vznést přání můžete jak osobně, přímo v kostele, tak i online pomocí formuláře.
Světoznámé Pražské Jezulátko má slavnostní roucho. Je tak připraveno na návštěvu papeže Benedikta XVI., který se na počátku své nadcházející návštěvy Česka přijde v sobotu Jezulátku poklonit. V kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně drobnou sošku po ránu sestry karmelitky převlékly do roucha, které zakrývá královský hermelín. Přání uctít Jezulátko vyjádřil osobně Benedikt XVI. Přiveze mu papežskou korunku, což je nejvyšší liturgický projev úcty, jaký lze Jezulátku prokázat. Kromě šatů k tradici pražské sošky totiž patří právě zlatá koruna. Ta, která Jezulátko v současné době zdobí, pochází z počátku 19. století. Kromě ní má ještě jednu z roku 1767. Obě pocházejí z dílen pražských zlatníků. Oblečků má malý pražský Ježíšek na dvě stovky, všechny jsou dary věřících z celého světa. "Ne všechny mu sedí, některé jsou moc malé, nebo velké," řekla sestra Gedeona, která se svými souvěrkyněmi o Jezulátko pečuje.
VŠE O NÁVŠTĚVĚ PAPEŽE V ČESKU SI PŘEČTĚTE ZDE. Po převlékání dnes musely k vitríně na jednom z bočních oltářů vystoupat po přinesených dřevěných schůdkách. Nasadily si bílé rukavičky, sošku snesly dolů a svlékly jí plášť a zelené šaty vyšívané zlatem, které Jezulátko nosí v liturgickém mezidobí. Fotografům se pak naskytla výjimečná příležitost vidět Jezulátko jen v bílé košilce. Za chvíli už dostalo červený zlatem vyšívaný šat s hermelínovým pláštěm. Tyto šatičky pocházejí z 18. století. Poté soška putovala znovu do vitríny. Kolem oltáře je množství destiček s vyjádřením díků, protože Jezulátku se připisuje schopnost uzdravovat.
Soška podle odborníků pochází z 16. století, údajně by však mohla být ještě starší. Legenda říká, že se Ježíšek zjevil španělskému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval voskovou sošku. Jádro dnešního Jezulátka je vyřezáno ze dřeva potaženého pravděpodobně plátnem a barevným voskem. Podle další legendy vlastnila sošku svatá Terezie od Ježíše, zakladatelka bosých karmelitek. Darovala ji prý své přítelkyni, jejíž dcera se chystala na cestu do Prahy. Když se roku 1556 vévodkyně Marie Manriqueová de Lara vdávala do Čech za Vratislava z Pernštejna, dostala sošku od své matky jako svatební dar.
Papež Benedikt XVI. při své návštěvě Česka zavítá na známá místa. Kromě katedrály sv. Víta to je například kostel Panny Marie Vítězné, kde přebývá soška Pražského Jezulátka. Navštíví i Starou Boleslav, nejstarší poutní místo spojené se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Papež Benedikt XVI. si přál navštívit Pražské Jezulátko. To najdete v kostele Panny Marie Vítězné. Dřevěná soška s povrchem z barevného vosku má podle legendy schopnost uzdravovat nemocné. Měří 47 centimetrů a v kostele je od roku 1628. Ježíšek tu má podobu malého dítěte oblečeného do dlouhé košilky, ze které vykukují bosé nožky. Pravicí žehná, zatímco v levé ruce drží globus s křížem. Plastika vznikla v 16. století ve Španělsku a do Prahy se dostala s Marií Manrique de Lara, manželkou Vratislava z Pernštejna.
Jako pramen legend také stojí tvrzení, že část darů šatů pochází od císaře Ferdinanda III. z roku 1650 či od Marie Terezie z roku 1743. Jezulátko navštívil papež Benedikt XVI. a je spojováno s duchovní královskou tradicí. Jezulátko má v zásobě i šaty od dárců z celého světa a jejich rozmístění ukazuje pestré mezinárodní poutě a historii. Sestry karmelitky z Krakova pečují o sošku a její oděvy; jeden z oblečků nechal dárce vyrobit dokonce v barvách české trikolory. V roce 1651 se konalo procesí se soškou Jezulátka po pražských chrámech z podnětu hrabat Martiniců. V roce 1655 pražský biskup slavnostně ověnčil milostnou sošku korunkou, kterou nechal zhotovit Bernard z Martiniců. Novou korunku dostalo Jezulátko při slavnosti korunovace v roce 1820. Starobylý zvyk oblékání milostné sošky Ježíška má za cíl přiblížit věřícímu člověku Ježíše jako skutečného člověka. Pomáhá nám zakusit Ježíšovu blízkost a vyjádřit naši lásku a úctu. Samotná soška představuje Ježíše jako skutečné malé dítě oblečené do prosté košilky. Jezulátko se jako kněz u oltáře převléká do oděvů barvy daného liturgického období, které se řídí podle církevního kalendáře.
Na závěr dodáme, že dřevěná soška má zvláštní výraz v obličeji a kudrnaté vlasy s maurskými rysy, což odráží španělský původ sošky. Úcta věřících zdůrazňuje moc božského Dítěte tím, že ho obléká do kněžských a královských rouch a na hlavu mu klade korunku. Modlitba papeže Benedikta XVI. k Pražskému Jezulátku z doby jeho návštěvy často hovoří o naději a lásce, která má sjednocovat rodiny a celý národ. Pane Ježíši, máme Tě před očima jako dítě a věříme, že jsi Boží Syn, jenž se stal člověkem skrze Ducha Svatého v lůně Panny Marie.
- Historie a původ sošky ze Španělska do Čech skrze Marii Manrique de Lara a její dceři Polyxeně z Lobkovic.
- Znaky a symbolika: bosé nožky, říšské jablko, žehnající ruka a korunky.
- Současná péče: převlékání karmelitkami, sbírka šatů a jejich původu z různých zemí.
- Kulturní a náboženský význam: poutě, uzdravující moc a prosby za zdraví, mír a rodinu.
- Papežská návštěva a slavnostní úcta: korunky, roucha, a vyhlídka na další duchovní dopady.
Legenda a fakty se prolínají: Jádro dnes stojí na dřevě a vosku, s pláštěm a korunkou. Oblékání střídá liturgický kalendář a koruny mění výraz sošky podle svátků a období. V závěru zůstává Jezulátko symbolem naděje, lásky a jednoty pro věřící po celém světě, a to nejen v České republice.