Arcibiskupský palác v těsné blízkosti Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Honosné sídlo pražských arcibiskupů vybudoval v 60. letech 16. století první hospituský pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice přestavbou renesančního Gryspekovského paláce. Třípatrový palác zaujímá nepravidelnou protáhlou parcelu a tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, která jsou soustředěná kolem dvora.
V letech 1599-1600 byl palác rozšířen a 1676 zbarokizován podle návrhu J. B. Matheye, současná podoba s rokokovou fasádou je dílem J. J. Wircha z let 1764 až 65. O sochařskou výzdobu se postaral I. F. Platzer. Honosné sídlo pražských arcibiskupů vybudoval v 60. letech 16. Barokní přestavbu navrhl J. B. Mathey, součnasnou podobu s rokokovou fasádou vytvořil J. J. Sochařskou výzdobu vytvořil I. F. Platzer, obrazy M. V. Halbaxe a P. J. Brandla, fresky D. Hradčanské nám. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
Nádherný je také soubor devíti francouzských gobelínů s námětem Nové Indie z let 1753 až 56, obrazy M. V. Halbaxe a P. J. Brandla či fresky od D. Alexia z Květné v Kapli sv. Jana Křtitele. Palác na Hradčanském náměstí působí na návštěvníky jako zámek a v současnosti je třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů. První sídlo bývalo na Pražském hradě. Dnes v něm sídlí církevní soud.
Na rekonstrukci Arcibiskupského paláce se podílel významný italský architekt Jean Baptista Mathey. V přízemí paláce (na pánské toaletě) je zachován pozůstatek renesančního paláce - část sgrafitové zdi. Na prvním nádvoří se na renesanční fasádě nacházejí dvě velká sgrafita. Větší znázorňuje Jákobův žebřík a flóru. Menší medvěda, který požírá divoké prase, což je symbol katolické církve, tj..
V prvním patře paláce jsou soukromé místnosti arcibiskupa Dominika Duky, úřad a kaple. Vstupujeme do předkaplí s barokním stropem, portrétem kardinála Harracha, bustou kardinála Tomáška a čtyřmi obrazy znázorňujícími sv. Augustina, sv. Řehoře Velikého, sv. Ambrože a sv..
Vstupní portál do renesanční kaple je ze sliveneckého mramoru. Nad portálem je umístěn erb Zbyňka Berky z Dubé, který si nechal kapli postavit. Je zasvěcena sv. Janu Křtiteli. Na stropě ve čtyřech lunetách je zobrazen život Jana Křtitele, uprostřed je rodinná legenda pánů z Dubé. Štuková výzdoba kaple je renesanční. V nikách presbytáře vidíme sochy Cyrila a Metoděje. Před presbytářem po stranách na vysokých podstavcích jsou umístěny relikviářové busty sv. Petra a sv. Pavla z roku 1410 (gotické zlato).
Vstupujeme po prostorném schodišti do druhého patra paláce, ve kterém jsou reprezentační prostory. První místností je čekárna, méně zdobená, druhou je Habsburský salonek s tapetami a obrazy Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského, Josefa II. a Leopolda II. Následuje obrazárna s portréty arcibiskupů a kardinálů. Další jsou tři hlavní reprezentační místnosti s průhledem, zvaném amfilida. V těchto sálech se nachází kolekce osmi velkoplošných tapisérií, které vznikly v Paříži v 17. století. Pro tyto veliké tapisérie byly zvýšeny stropy paláce. Motivy tapisérií jsou fauna, flóra a indiánská vesnice.
Pokračujeme uličkou zvanou Kajetánka, do Nerudovy ulice, ve které je řada historických domů s domovními znaky. Jsou to např. dům U Dvou slunců, dům se znakem červeného lva držícího zlatý kalich, dům s bustou cestovatele Emila Holuba a další. Odtud vidíme paláce Smiřických, Šternberský, Vilíkovský, budovu Malostranské besedy, Kaiserštejnský a Thunovský palác. Přicházíme na Pětikostelní náměstí, kde už dnes žádný kostel není. Dostáváme se na Valdštejnské náměstí. Vidíme raně barokní Valdštejnský palác z roku 1620 s nádherným rytířským sálem uvnitř.
Arcibiskupský palác zaujímá severní část Hradčanského náměstí. Od tramvajové zastávky Brusnice jděte ulicí U Brusnice a pak Kanovnickou. Pro tuto část Prahy kolo nedoporučujeme, ale jízda tu dovolena je. Hradčanské náměstí a okolí je ale zaplaveno pěšími návštěvníky. Palác byl několikrát přestavěn: raně barokní portál zroku 1676, rokoková fasáda a změny interiérů podle Matheye a Wircha, s plastickým zdobením od Platzera, a sbírkou tapisérií a maleb.
Arcibiskupská kurie (konsistoř) je správní úřad biskupství. Slouží k zajišťování duchovní správy, správě majetku a zpracovávání každodenní agendy. Jmenování do úřadů v kurii je po konzultaci s kněžskou radou plně v moci Arcibiskupa. Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský, vydal 19. 12. 2025 směrnici o organizačním řádu AP platnou od 1. 1. 2026.
Pražská arcidiecéze je nejstarší existující diecézí v České republice a metropolitní arcidiecézí České církevní provincie. Sídlem arcibiskupa je Praha, sídelním kostelem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Dnešní budovu čp. 16 na Hradčanském náměstí nechal vybudovat Florián Gryspek z Gryspachu po r. 1538. Vlakem se lze dopravit na stanice Praha hlavní nádraží, Masarykovo nádraží nebo Smíchov; nejblíže je stanice Praha Dejvice a metro Hradčanská.
Arcidiecéze má historicky sídla a rezidence; první sídlo bývalo na Pražském hradě, další na Malé Straně poblíž Juditina mostu, a ve 14. století byla arcibiskupská rezidence obnovena. Nynější Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí patří mezi nejvýznamnější rokokové paláce v Praze a slouží jako sídlo arcibiskupa a církevního soudnictví.
tags: #sidlo #prazskeho #arcibiskupa