Sjezd katolických spolku v Bohuslavicích roku 1913

Počátek dějin obce je spjat s mocným rodem pánů z Kravař, kteří v jedné své rodové linii se označovali přídomkem “z Bohuslavic”.

Syn krále Přemysla Otakara II., opavský kníže Mikuláš I., jednoho z nich, Zbyslava z Bohuslavic si natolik oblíbil, že jej určil svým kmotrem a obdařil jej rozsáhlým majetkem, stejně jako jeho bratra Jana.

Písemné zprávy o nich máme již od r. 1288. Od počátku 14. stol. se Bohuslavice staly součástí panství Dolní Benešov, což se potvrdilo i při dělení Opavska v r. 1377. Tehdy benešovské panství náleželo s Bohuslavicemi pánům z Drahotuš, přívržencům Husových reforem.

K r. 1434 měli v Bohuslavicích Drahotušové hospodářský dvůr, poblíž kterého již tehdy stál kostel obsazovaný husitskými knězi. Věnné i dědické záležitosti Drahotušů měly za následek i rozdělení obce na dva majitelské komplexy, z nichž jeden příslušel k benešovskému panství a druhý si zachoval až do 16. stol. správní samostatnost. Odrazilo se to i na hospodářském vývoji obce, v jehož popředí stály dva vrchnostenské dvory. Kolem nich vzniklo několik rybníků.

Již v r. 1489 např. k dolnímu dvoru příslušel u Bohuslavic rybník “Chmelník”, ve vsi rybníček “Před Srbkem” a pod “Chmelníkem” ještě další rybník “Sečný”. V obci byla k uvedenému datu již postavena tvrz. K ní patřily rybníky Velký nový pod tvrzí, Křivý a Prehyňský.

V průběhu následujícího století se Bohuslavice tak rozrostly, že se začalo pro novou část užívat názvu “Nová Ves u Bohuslavic”.

Tragické události 1. pol. 17. století a zejména třicetiletá válka se zapsala tvrdě i do dějin obce. Z 25 selských usedlostí v r. 1634 bylo 14 pustých, ale ze 22 zahradnických usedlostí byla pustá jen jedna. Dle konsignace z r. 1643 byl v Bohuslavicích již jen fojt, 7 sedláků a 12 zahradníků.

Za majitele Jana Bapt. Maxm. svobodného pána Zuana v r. 1721 byly ve vsi dva vrchnostenské dvory, z nichž jeden byl dřevěný, neohrazený a nazýval se Kawarna nebo v Kafárně, rybník Vesnický a 50 poddanských usedlostí. V r. 1747 byl postaven zdejší barokní farní kostel sv. Trojice vyzdobený freskami opavského malíře 18. stol. Josefa Matyáše Lasslera a k němu ohradní zeď s kapličkou.

Další drobná stavba kaple pochází z 2. pol. 19. stol. Škola v obci vznikla v r. 1844 a budova pro ni byla postavena v r. 1848, další škola se začala stavět až v r. 1963.

Bohuslavice byly připojeny k ČSR v r. 1920 o rozloze 1540 ha s 1171 obyvatelem a 209 domy, Velkým dvorem, dvorem Kafárňa. Při Velkém dvoře Rothschildové provozovali lihovar se sušárnou. V r. 1945 byla v Bohuslavicích otevřena pískovna.

Nové informace o osídlování regionu a archeologie

Historie na území obce nezačíná prvními písemnými zmínkami, které jsou podle různých zdrojů z let 1268 a 1288, ale daleko dříve. První archeologický výzkum provedl v roce 1954 pracovník Ústředního geologického ústavu v Praze; objevil porušenou jámu a nalezené artefakty potvrzují pravěké osídlení. Nález pěstního klínu z roku 1984 dokládá střední paleolit a důkazy o neolitu podtrhují další artefakty. Tyto nálezy ukazují, že osídlení regionu sahá do 6.-5. tisíciletí př. n. l.

Příroda a vodní bohatství

Bohuslavice leží v hlučínské pahorkatině, katastr obce má 1536 ha a rozkládá se po obou stranách Bohuslavického potoka. Vesnice je obklopena lesy na severu a východě, na východě s názvem Bor. Potok plyne k Opavě, která teče z Opavy směrem k Opavě. V lokalitě bor se nachází pískový lom, z něhož vyrábějí stavební písek; ourodí se zde chráněné druhy ptactva a bohatá je fauna, včetně daňků a černé zvěře. Rybníky vznikají v údolí potoka Opusta, v centru obce i na okraji, dnes slouží k chovu kaprů a poskytují klidnou odpočinkovou zónu. Ze starších archeologických i přírodních zajímavostí stojí za zmínku duby starší než 400 let, a to ve dvou významných lokalitách.

Historické náboženské dědictví a farnosti

V Bohuslavicích byl filiální sbor evangelické církve v Černilově, založený 1784. Základ toleranční modlitebny byl položen roku 1820 a slavnostní otevření proběhlo 16. září 1821. Počátkem 20. století, po delším období samostatnosti, byl položen základní kámen novogotického kostela s věží v čele v roce 1898 a kostel byl slavnostně otevřen na 1. adventní neděli roku 1899. Varhany pro kostel vyrobil Ladislav Váša a rekonstrukce interiéru a exteriéru proběhly v následujících letech. Evangelický kostel byl po roce 1918 sloučen v rámci obnovené českobratrské církve evangelické, ale postupně chátral. V r. 2010 obec koupila kostel a využívá jej jako kulturní a společenský prostor, a zároveň získala i evangelickou školu. Kostel a jeho okolí slouží k pořádání akcí a obřadů.

Současnost a přehled obce Bohuslavice

K Bohuslavicím patří kostel sv. Bartoloměje uprostřed návsi, a obec má kompletní základní školu s dlouhou historií. Rozsah katastru a počet obyvatel se v průběhu 20. století měnily; obec byla až do roku 1960 součástí okresu Litovel, poté Prostějov. V současné době má obec bohatou infrastrukturu: obchod, hospoda, pošta, zdravotní středisko, dílny a řadu služeb. Směrem na Hačky se nacházejí další zařízení, včetně Zemědělské společnosti a Domu pokojného stáří s kaplí, provozovaného Charitou Konice.

1. Historie Bohuslavic a jejich majetkové dělení v průběhu staletí.
2. Vinosluhy a hospodářský vývoj s důrazem na dva dvory a rybníky.
3. Architektonické a sakrální památky včetně kostela sv. Trojice a evangelického kostela.
4. Archeologické nálezy a úloha regionu v širším kontextu Moravskoslezského kraje.
5. Současný život obce, veřejná infrastruktura a komunitní využití kulturních prostor.

Potenciální vizuální doprovod

Historický soupis a vizualizace, která ukazuje rozvoj osídlení a proměnu krajiny v Bohuslavicích od středověku po současnost.

tags: #sjezd #katolickych #spolku #v #bohuslavicich #1913