V životě se bohužel musíme vypořádat i s odchodem blízkých osob. Seznamy slov, která jsou zakázaná a nevhodná psát do kondolenční karty nás mnohdy vystraší tak, že radši nepošleme vůbec nic. I přesto, že žádná magická slova pro vyléčení takového smutku neexistují, tak Váš soucit a projev lásky dokáže v pravou chvíli dodat energii. Žádná slova nemohou vyjádřit zármutek, který s tebou (vámi) v tuto bolestnou chvíli cítíme. Pro tichou chvíli, kdy duši blízké dáváme sbohem, přejeme vám odvahu a sílu. Moc nás mrzí vaše ztráta. Navždy máte vzpomínky schované ve svých srdcích. Vaše vzpomínky v srdci zůstanou. Je nám to moc líto. Nemůžu slovy vyjádřit, jak moc mě to mrzí. Moc mě mrzí tvá ztráta. Přejeme vám, ať brzy překonáte tuto velkou ztrátu. Myslíme na vás a posíláme spoustu energie. Jen ti chci říct,, že jsem tu pro tebe, kdykoliv tě vyslechnout a obejmout. Mám tě rád/a.
Texty popisují i liturgii a obřady spojené s pohřbem: Při pohřbu záleží průběh na domluvě kněze a pozůstalých, případně na přání zesnulého. Následující představení a vysvětlení jednotlivých prvků proto není přesným vodítkem, sloužícím jako příprava na konkrétní pohřeb, ale spíše pomůckou, která může pomoci pochopit jednotlivé části liturgie, v níž si církev připomíná, že zemřelí mají účast na smrti a vzkříšení Ježíše Krista. (Citace z liturgických knih jsou někdy z praktických důvodů nepatrně pozměněny).
Nápověda k rozloučení a modlitbám: Nepovinnou součástí pohřebního obřadu může být modlitba u těla zemřelého v jeho domě. Po příchodu kněze či jáhna se pozůstalí shromáždí okolo zemřelého a krátce pomodlí, přečtou úryvek z Písma a zazpívají žalmy. Potom vychází z domu průvod do kostela vedený ministrantem s křížem. Kněz či jáhen jde v průvodu před rakví. Často bývá tato část vynechávána a pohřeb začíná až v kostele.
Purifikace slov a podpora pozůstalých
Ve vzájemném projevu soustrasti je důležité vyhnout se patetickým a nepřiměřeným formulacím. Rozumná a empatická kondolence vyjadřuje soucit a podporu, nikoli vlastní vzpomínky či indiskrétní detaily. Na příkladě kondolenčního dopisu je vhodné volit 1-2 krátké věty s osobní vazbou, bez přílišného rozjímání.
Krok za krokem - jak kondolovat
- Okamžitá reakce na oznámení o úmrtí; ideálně do dvou týdnů.
- Osobní forma, pokud možno rukou psaná dopis; v případě nemožnosti - dopis vytištěný s vlastnoručním podpisem.
- Jasné vyjádření soustrasti a podpory; vyvarujte se „přejí“ a dlouhých vysvětlení.
- Pokud máte blízký vztah, nabídněte konkrétní pomoc (zajištění pohřbu, péče o děti apod.).
- V případě dopisu: udržujte text stručný, srozumitelný a opravdový; napište na bílé papírové medium.
- Na pohřeb nosíme tmavé oblečení; boty a doplňky by měly být decentní a nerušivé.
Formální i osobní kondolence by měly být vyvážené a citově citlivé. Při psaní dopisu je vhodné používat krátké věty a vyhýbat se zbytečné emocionalitě. Pokud je dopis zasílán po pohřbu, dbejte na to, aby dorazil co nejdříve, ale vždy s rozvahou a respektem k rodině zesnulého.
Koncepce pohřební liturgie a význam
Při rozloučení v obřadní síni se může jednat o hudbu, modlitbu, čtení z Bible a krátké promluvy kněze či jáhna. Mše svatá v kostele se koná obvykle standardně; vyjádřete prosbu o zvláštní zakusení Božího milosrdenství i pro zesnulého. Stavět rakev s evangeliářem, Biblií nebo křížem může být vhodné, pokud to odpovídá liturgickému pořádku dané komunity. Kolem rakve lze umístit svíce, ale jiné předměty by měly být voleny s rozmyslem, aby nebyla liturgie rušena.
Po modlitbách a po přijímání následuje obřad posledního rozloučení; může být vykonán v mešním rouchu či v pluviálu. Kněz stojí u rakve čelem k lidu a ministrant doprovází modlitby svěcenou vodou a kadidlem. V textu se objevují i tradiční modlitby a latinsky znějící pasáže - např. Tibi, Domine, fratrem nostrum humiliter commendamus a další formule, které vyjadřují prosbu o pokoj, smíření a věčný odpočinek pro zemřelého.
V kontextu české tradice bývá pohřeb do země či hrobky doprovázen božím požehnáním a modlitbami pro bratra či sestru, aby našel pokoj a naději v Kristově vzkříšení. Texty obsahují prvky křtu, které připomínají spojení smrti a života skrze víru v Boha. Zvláštní zpěv a modlitby mohou reflektovat biblické pasáže a zkušenost věřících s utrpením a nadějí v Boha.
Podpora pro pozůstalé a praktické rady
V České republice výdaje s pohřbem bývají kolem 30 000 Kč. Při psaní kondolenčního dopisu je vhodné vyjadřovat soustrast a v případě potřeby i nabídku konkrétní pomoci, aniž by výdaje či finanční podpora byly součástí samotného dopisu. Důležité je, aby kondolenční dopis vyjadřoval autentický vztah a soukromí, a nebyl generickou formulkou. Příjemce dopisu bývá nejčastěji rodina zesnulého, a proto by měl být text strukturován s respektem a citlivostí.
V praxi se doporučuje posílat kondolenci ihned po obdržení zprávy; telefonické vyjádření soustrasti bývá méně vhodné, jelikož ruší soukromí rodiny. SMS zprávy bývají nevhodné; písemná kondolence na bílem papíře a doručení ve vhodný okamžik zůstává preferovanou formou. U obálky kondolenčního dopisu je vhodné uvést jen adresu a jméno příjemce; kondolenci není nutné zasílat na pohřeb samotný, pokud není známá přesná adresa.
Aby byla kondolence co nejvhodnější, lze využít krátké a výstižné formulace, které vyjadřují upřímnou soustrast a podporu. Příloha kondolence však nesmí působit tísnivě či otřesně; je důležité ponechat prostor pro soukromí a rovnováhu mezi osobním a veřejným vyjádřením.
Na závěr uvedených informací lze říci, že kondolence i pohřební rituály odrážejí dlouhou tradici úcty k zemřelým a snahu vnášet do bolesti podporu a naději. V souladu s tímto kontextem jsou vyjádření soustrasti i popis liturgických kroků zaměřeny na to, aby rodině zesnulého poskytovaly útěchu a důstojný rámec pro společné rozloučení.