Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1762 stávala na kamenném mostku přes potok Liboc na silnici do Trmové na severovýchodním okraji města Doupov (Duppau) ve Vojenském újezdu Hradiště.
Plastika sem byla přenesena na počátku 20. století ze zrušeného mostku v ulici Herrengasse.
Někdy po začlenění Doupova do nově vzniklého vojenského újezdu byla zchátralá socha patrně odstraněna.
Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1762 stávala původně na kamenném mostě přes potok v ulici Herrengasse, vedoucí ke klášternímu kostelu sv. Alžběty, ve východní části dnes již zcela zaniklého města Doupov (Duppau) ve Vojenském újezdu Hradiště.
Někdy na počátku 20. století byla socha patrně z důvodu rozšíření ulice a zrušení mostu přenesena na kamenný most Aubachbrücke přes potok Liboc (Aubach) z roku 1752 na silnici do Trmové na severovýchodním okraji města.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být plastika udržována a postupně chátrala.
Po následném začlenění Doupova do nově vzniklého vojenského újezdu byla postupně celá zástavba bývalého města zbořena.
Někdy v této době byla nakonec poničená socha sv. Pískovcová pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého na nízkém podstavci bývala umístěna na kamenném zábradlí uprostřed mostku.
Vrcholová figurální plastika světce, komponovaná čelně k divákovi, představoval světce s klasickými atributy jako kněze v kanovnickém rouchu klerice, rochetě a almuci a s biretem na hlavě, kolem které měl umístěnou svatozář s pěti hvězdami.
Stáří a složitý osud sochy odráží historické proměny Doupova a širší politické změny ve střední Evropě během 18. a 20. století.
V průběhu let se z dokumentace vyvozují souvislosti o přesunech dřívějších artefaktů, o jejich zániku během rozšiřování městské infrastruktury a následném opuštění v důsledku vojenského využívání území.
Podrobná literatura a záznamy Z. Binterové z roku 1998 souvisejí s tématem zaniklých obcí Doupovska a uvádějí souvislosti mezi místními památkami jako kaple a sochy.
Plastika sv. Jana Nepomuckého tak představuje cenný doklad o sakrální plastice v pozdně barokním období, která byla následně ovlivněna urbanistickými a vojenskými změnami v regionu.
Její osudy reflektují nejen duchovní význam svatého Nepomuckého v regionu, ale i složité existenční podmínky artefaktů, které přežijí jen dočasně v proměnlivém krajinopisu.
- Někdy v počátku 20. století byla socha přenesena na Aubachbrücke přes Liboc.
- Po odsunu německého obyvatelstva a zrušení městské infrastruktury postupně chátrala.
- Poté byla zřejmě odstraněna či poničena a zástavba Doupova byla zbořena.
| Objekt | Lokace | Roku vznik | Osud |
|---|---|---|---|
| Socha sv. Jana Nepomuckého | kamenný mostek na ulici Herrengasse / Aubachbrücke nad Libocem | 1762 | přenesena, zchátrala, patrně odstraněna |
Součástí kulturního dědictví jsou i další objekty z Doupovska jako kostel sv. Doupova a pamětní desky obětem, které dokumentují širší kontext zaniklých obcí a ztracené městské struktury.
V závěru se historické záznamy a místní popisy shodují, že socha byla významným prvkem sakrálního života a její ztráta odráží proměnu krajiny v souvislosti s rozšířením silnic, zrušením mostů a nástupem vojenského využívání území.
tags: #socha #sv #jana #nepomuckeho #liboc