Socha sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí je světec v kontrapostu, s křížem našikmo (na levé ruce) a pravicí drží palmovou ratolest; někdy také knihu. Zlatý a stříbrný poklad kolem ní však vypráví příběh o historických ohledech jejího ohrožení, o reformách chrámu a o bohatství říše, které mohlo padnout do rukou nepřátel.
Historie a ikonografie nejznámějšího svědectví víry
Nejznámější socha sv. Jana Nepomuckého je na Karlově mostě v Praze. Sochu vytvořil ve dřevě Jan Brokoff podle sošky vídeňského Rauchmüllera a bronzový odlitek byl zhotoven v Norimberku. Tato socha se stala vzorem pro vyobrazení sv. Jana Nepomuckého, a pokud má socha atribut pěti hvězdiček, tak sv. Jana Nepomuckého určitě poznáte; když hvězdy chybí, můžeme sochu zaměnit s jinými světci, např. se sv. Janem Sarkanderem, sv. Františkem Xaverským či sv. Karlem Boromejským.
Monumentální stříbrné sousoší sv. Jana Nepomuckého, které se nachází v chóru katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, je skutečně nejen úžasným uměleckým dílem, ale také obrovským pokladem tvořeným drahým bílým kovem. Stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého vyrobil v letech 1733 až 1736 vídeňský stříbrník Johann Joseph Würth podle návrhu Josepha Emanuela Fischera z Erlachu. Náhrobek je vysoký 503 cm a vznikl více než tři století po smrti oblíbeného českého světce; podoba náhrobku byla výrazně doplněna za vlády Marie Terezie.
Architektonické a řemeslné elementy náhrobku
Na vrcholu tumby je umístěna Janova klečící postava s pětihvězdnou svatozáří, která oběma rukama drží velký kříž s tělem Spasitele. Stříbrná tumba spočívá na oblačném sloupu a je nadnášena dvojicí klečících andělů; pod tumbou lze vidět stříbrné květinové girlandy a medailóny s vyobrazením sv. Jana Nepomuckého. Tumba je otevíratelná a uvnitř je prosklená rakev s kosterními ostatky sv. Jana Nepomuckého; prý jsou oblečené do kanovnického šatu a v rukou má světec kříž a zlatou palmu.
Na frontálních stranách rohových podstavců, na nichž jsou umístěny svícny v podobě sedících andílků s rohy hojnosti, najdeme drobné reliéfy s personifikacemi tří božských ctností (víry, naděje a lásky), které ještě doplňuje dobročinnost. Na Lauermannově mramorové balustrádě stojí čtyři Seitzovy alegorické postavy ctností (moudrosti, síly, spravedlnosti a mlčenlivosti). Seitz je také autorem stříbrných váz, jejichž podobu navrhl J. A. Quitainero. Látkový baldachýn nad náhrobkem byl v roce 1771 zhotoven z rudého hedvábného damašku a přidržuje ho čtveřice stříbrných andělů z dílny malostranského zlatníka A. Krátkou zmínku si zaslouží cenné stříbrné lampy nad Nepomuckého náhrobkem; podle legendy byla mezi nimi i jedna zlatá, kterou hladovějící tvůrce ukradl a sny ho k tomu přiměl.
Historické ohrožení a ochrana skvostu
V době Napoleonských válek čelila Svatá říše římská náporu, který nakonec přežila. Tehdy byl rozhodnut o předání stříbrného náhrobku svatého Jana Nepomuckého do státní mincovny, protože stovky kilogramů ryzího stříbra by jistě přinesly významné prostředky do státní pokladny; nicméně likvidací poutního místa by reputace císaře, korunovaného krále českého, výrazně utrpěla. A na to byl císař upozorňován dopisem kanovníka Františka Pallase de Lauro.
Na samotném území Koruny české proběhla světově známá bitva u Slavkova; Napoleonské války trvaly až do roku 1815. V roce 1810 proto bylo rozhodnuto o předání stříbrného náhrobku do státní mincovny. V průběhu druhé světové války hrozily letecké útoky na Pražský hrad, a jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta zastavovala stavební práce a soustředila se na ochranu vzácných uměleckých děl, aby je uchránila. V roce 1943 byl však náhrobek rozebrán a uložen do různých prostorů Pražského hradu; samotná křišťálová rakev s ostatky byla dočasně uložena v kapitulní knihovně.
Po skončení války byly zazdívky odstraněny a mauzoleum sv. Nepomuckého znovu zpřístupněno, aby se vrátila jeho původní podoba a význam ve Smyslu chrámu a kulturní identity. Tyto historické kroky představují důležité svědectví o tom, jak se ve stříbrném náhrobku a katedrále střídaly období kongruence s kulturou, politickými potřebami a válečnými zkouškami.
Text a ikonografické doplňky
Texty a popisy uvádějí, že Ing. Jan Nepomucký je zobrazován jako kanovník, oblečený v albě, rochetě, klerice, s kanovnickým pláštíkem (mozetta) a biretem. Může mít také prst před ústy, který symbolizuje nevyzrazení zpovědního tajemství. Hvězdy kolem hlavy zastupují legendu o rybářích nalezeném těle; jiný výklad odkazuje na pět ran Kristových či latinské tacui - mlčel jsem.
Největší význam má však stříbrné mauzoleum, jehož krása a výtvarná náročnost jsou dokladem bohatství a důvěrnosti vztahu české země k tomuto světci. Dílo Ivase Fischera z Erlachu a Würtha, spolupráce řemeslníků a sochařů, se stalo symbolem duchovní a kulturní identity české země napříč stoletími.
Pověst sochy svatého Jana Nepomuckého
tags: #socha #svateho #jana #nepomuckeho #stribro