Ústavní soud odmítl stížnost někdejší družky bývalého předsedy Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou a nynějšího soudce Romana Švaňhala.
Žena namítala, že Nejvyšší soud bagatelizoval domácí násilí a nesprávně vyloučil jeho trestní povahu.
Ústavní soud však dospěl k závěru, že Nejvyšší soud postupoval v mezích své pravomoci a jeho zásah nebyl svévolný.
Česká justice má rozhodnutí z 13. srpna tohoto roku k dispozici.
Bývalá Švaňhalova družka ve své ústavní stížnosti uvedla, že byla vystavena fyzickému, psychickému, ekonomickému i sociálnímu násilí, které trvalo více než dva roky.
Tvrdila, že Nejvyšší soud bagatelizoval podstatu domácího násilí, když jednotlivé projevy posuzoval izolovaně a označil je pouze za „nevhodné či necitlivé chování“.
Rozhodování Nejvyššího soudu považuje za svévoli.
Poškozená v ústavní stížnosti namítala, že soud takto „vyňal pachatele z trestní jurisdikce“ a že stát nesplnil svou povinnost chránit oběti.
Ústavní soud argumenty oběti nepřijal.
Připustil sice, že stát má pozitivní závazek chránit oběti domácího násilí. Ale připomněl, že trestní právo představuje prostředek ultima ratio.
Podle předsedy senátu Zdeňka Kühna „procesní postupy v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, jakož i výklad a použití podústavních právních předpisů, jsou svěřeny primárně (obecným) soudům“.
Ústavní soud naznačuje, že rozhodnutí českých soudů by obstálo i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Zabýval se otázkou, kdy má oběť domácího násilí právo na účinné vyšetřování podle Úmluvy o ochraně lidských práv.
Připomněl, že tento požadavek se vztahuje jen na nejzávažnější činy - například na dlouhodobé a intenzivní domácí násilí.
„Není pochyb, že sem spadá též déletrvající a intenzivní domácí násilí (např. rozsudek ESLP ze dne 14. 10. 2010 A proti Chorvatsku, stížnost č.“
Podle něj je nutné vždy posoudit délku zásahu, jeho fyzické a psychické následky i celkový kontext.
„Aby právo na účinné vyšetřování podle čl. Úmluvy připomněl Evropský soud pro lidská práva ve věcech Valiulienė v. Litva (2013) nebo A. E. v. Bulharsko (2023) dovodil, že špatné zacházení v rodině může být natolik ponižující, aby spadalo do zákazu nelidského či ponižujícího zacházení podle čl. 3 Úmluvy.“
Rozhodnutí zdůrazňuje i zásadu in dubio pro reo, tedy povinnost soudů rozhodnout ve prospěch obviněného, pokud i po provedeném dokazování přetrvávají důvodné pochybnosti o skutkových okolnostech, vině či zavinění.
Ústavní soud připomněl, že ani vysoký stupeň podezření není dostatečným podkladem pro odsuzující výrok.
Bývalý předseda okresního soudu podle obžaloby v letech 2015 až 2017 hrozil své tehdejší partnerce tím, že ji vyhodí na ulici nebo že z ní udělá blázna.
Vyhrožoval jí svým vlivem a tím, že ji připraví o možnost stýkat se se synem.
Ponižoval ji, vulgárně urážel a posmíval se jí, uváděla obžaloba.
Obvodní soud pro Prahu 4 a Městský soud v Praze se případem zabývaly opakovaně.
Nejprve byl Švaňhal odsouzen za týrání osoby žijící ve společném obydlí. Rozhodnutí však tehdy NS zrušil kvůli nesprávné právní kvalifikaci.
Muž se prý choval bezohledně a celkově morálně nepřijatelně, nešlo však o týrání.
Poté si Švaňhal vyslechl dvacetiměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na 30 měsíců za vydírání a nebezpečné vyhrožování. I ten byl ale zrušen a věc skončila pouze přestupkem.
Švaňhal se tak vrátil do taláru a dále působí jako soudce žďárského okresního soudu.
nenávím a miluji, potřebuji a odmítám. Pro závislostní vztah je charakteristická právě taková ambivalence, stejně jako nespokojenost, neklid a pocity zmatku.
Partneři postupně dospívají k poznání, že spolu bojují, což nechtěli… ale jinak to nejde… V takovém vztahu jde o moc.
Ve smyslu ovládnutí situace i ve smyslu, že jde o hodně. Zmatek, chaos, nejistota, narůstající neurčitá nespokojenost až zuřivý vztek, který zdánlivě nemá opodstatnění.
Výčitky vůči partnerovi i sobě, nakonec bezradnost, neschopnost akce a rezignace a pocit vnitřní prázdnoty.
Dominující uvědomění, že s tímto konkrétním partnerem to nejde a bez něj si už také náš život představovat v tuto chvíli nedovedeme.
Smíšené pocity, ambivalence, výčitky, tajné programy (nevěra, alkohol, sladké, utrácení peněz)...
The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive.
Ultimately, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate.
Please note that Anubis requires the use of modern JavaScript features that plugins like JShelter will disable.
V tomto článku si představíme, jak fungují čtyři základní emoční vzorce / mechanismy na úrovni našeho vnitřního dítěte. Je možné, že u sebe rozpoznáme jeden nebo vícero těchto mechanismů, jak fungují v určitém propletenci.
Cílem není zaškatulkovat se do jednoho z těchto typů a zůstat v něm - cílem je naopak tento mechanismus u sebe uvidět, pochopit, demaskovat a vystoupit z něho - jako když se had svléká z kůže.
Pojďme se projít naší vnitřní krajinou.
Uprostřed pomyslného kruhu se čtyřmi archetypy v každém rohu se nachází jezero. Toto jezero symbolizuje naši tvůrčí sílu nezatíženou vinou, naše zdravé a spontánně se projevující vnitřní dítě. Zde jsme sami sebou. Zde přirozeně cítíme. Nepotlačujeme svou životní sílu ani emoční reakce. Vystoupili jsme z bludného kruhu viny.
Jestli chcete, můžete si (po přečtení článku) nakreslit kruh rozdělený na 4 kvadranty a každý si vybarvit libovolnou barvou v míře, v níž tušíte, že se vás daný emoční vzorec týká. Získáte tak jakousi pomyslnou mapu krajiny vašeho vnitřního dítěte.
Prostřední kruh obsahuje spirálu.
Rovina oběť - tyran tvoří základní vztahovou dyádu.
Oběť v sobě skrývá v hlubší vrstvě tyrana, tyran v sobě skrývá v hlubší vrstvě oběť.
Stěžovatelkou ve filmu Kulový blesk je vlastně Máňa schovaná ve skříni; nicméně i inženýr Kotek (Abrhám) je také ztělesněním Stěžovatele / Skeptika - člověka, který svým způsobem rezignoval a emočně žije ve stavu oběti...