Středověká křesťanská filosofie a její práce listy: periodizace, hlavní otázky a vybraní myslitelé

Středověká filozofie (cca 5.-15. století) je charakteristická svou podřízeností teologii a jejím hlavním úkolem bylo rozumově zdůvodňovat a obhajovat náboženská dogmata.

Středověká filosofie se vyznačuje úzkým spojením s křesťanskou teologií.

Patristika (1.-8. století) představuje období církevních otců, kdy se vytvářejí a obrana křesťanských dogmat.

Scholastika (9.-15. století) je systémem, který usiluje o rozumné zdůvodnění víry a její systematizaci pomocí Aristotela.

Hlavní periody středověké filosofie podle periodizace:

  • patristika - od apoštolské doby do r. 800, období položení základů a dogmat
  • scholastika - od r. 800 do r. 1500, rozvíjení metod a spojení filosofie s teologií

1. Období patristiky - položení základů jednotlivé církve, stanovení základních křesťanských dogmat; období končí r. 325 ( Nicejský koncil ).

2. Období scholastiky - raná scholastika od 9. do 12. století vytváří specifickou scholastickou metodu a těsné spojení filosofie a teologie.

3. Vrcholná scholastika - 13. století, vliv arabské a židovské filosofie; hl. postavy: Albert Veliký, Tomáš Akvinský.

4. Pozdní scholastika - 14. a 15. století, rozklad středověké filosofie vlivem nominalismu; křesťanská mystika - Eckhart.

Starý zákon a křesťanství jako náboženství se zrodilo z judaismu, přinášejícího monoteismus a víru ve stvoření světa.

Křesťanství bylo uznáno státem za císaře Konstantina Velikého (323-337) a křesťanství začalo být vůči pohanství protěžováno - r. 392 všeobecný zákaz pohanských obětí.

Základy evropské kultury tvoří římské právo, řecká vzdělanost, vycházející křesťanství a síla keltských, germánských a slovanských kmenů.

Patristika je raná fáze středověké filosofie (1.-8. století) a období Apoštolského období do roku 325 n.l.; Učedníci Ježíše sepisují dogmata; 325 n.l. Nicejský koncil.

Sv. Augustin (354-430) je považován za jednu z nejvýznamnějších postav patristiky; narodil se v dnešním Tunisu; vyznání je první autobiografie v evropské literatuře.

Augustinovo myšlení se soustředí na vztah Boha a člověka; Bůh je stvořitelem světa „z ničeho“ a svět věcí je nedokonalý oproti idejím.

Augustin vypracoval koncept predestinace a předpokládal, že každý člověk je poznamenán dědičným hříchem, a svobodu může vykoupit jen Bůh.

Scholastika se zaměřuje na harmonii víry a rozumu; ve středověku vznikají univerzity a univerzitní studium na artistických fakultách; vzdělávání bylo převážně mužské a řízené duchovenstvem.

Vrcholná scholastika přináší Aristotela do středu západní filosofie a Tomáš Akvinský se stává jejím nejvýznamnějším představitelem.

Tomáš Akvinský (1225-1274) je známý jako „Andělský učitel“; jeho učení spočívá v harmonii víry a rozumu a formulaci pěti důkazů existence Boha.

Tomáš Akvinský tvrdí, že existence Boha lze dokázat rozumem na základě pozorování světa; poznání začíná smyslovým vjemem, který se mění v představu, a rozum vytváří pojmy.

V etice Akvinský rozlišuje antické ctnosti a křesťanské ctnosti a vyzdvihuje veřejné dobro jako cíl společnosti; člověk je „zoon politikon“ a ideální stát je monarchie, pokud král není tyran.

Ve veřejném prostoru a kázání se Tomáš Akvinský stal významným učitelem; jeho učení ovlivnilo i literární zpracování ve formě díla Dante Alighieri.

Dante Alighieri (1265-1321) byl básník a myslitel, jehož nejslavnější dílo Božská komedie popisuje cestu duše k Bohu; průvodci Virgil symbolizuje rozum a antiku.

Vrcholná scholastika a její dílo ukazují sílu lidského rozumu v systematizaci a obhajobě víry a položily základy pro pozdější evropské myšlení.

Spory o univerzálie se týkaly existence obecných pojmů; nominalisté tvrdili, že existují jen jednotlivé věci a obecné pojmy jsou jen jména, zatímco realisté věřili, že obecné pojmy existují reálně.

Ako doplnění k představám o světě, Platón a Aristotelova dědictví ovlivňují křesťanskou filosofii; Platón věřil ve svět idejí a realitu obecných pojmů v boží mysli, zatímco Aristotelés klade důraz na smyslové poznání a příčinný řád.

Křesťanství tedy postupně uznává transcendentní cíl, vykoupení, a spásu skrze Boží milost a sjednocení s Božím Synem; z historického hlediska vedlo k propojování víry a rozumu a k formování západního myšlení.

přehledná mapa středověké filozofie a církevních institucí

Středověké vzdělání, scholastika a univerzity

tags: #stredoveka #krestanska #filosofie #pracovni #list