Kostel sv. Jiljí v Dolním Dvořišti patří k nejvýznamnějším stavebním památkám rožmberské pozdní gotiky a k vrcholné jihočeské pozdně gotické architektuře. První doložené podklady o existenci kostela se váží k roku 1279, kdy stála původní sakrální stavba. Autentický kostel sv. Jiljí byl tedy pravděpodobně postaven ve 13. století se vznikem obce. Vzhled a velikost kostela se postupem času měnil, a první velká změna přišla kolem roku 1400, kdy začala přestavba na popud Petra z Rožmberka do velkolepého chrámu.
Jeho ambice na přetvoření malého městečka ve velké významné centrum zhatily husitské války. Výstavba nynějšího kostela probíhala převážně v letech 1480 - 1507. Jako první byla postavena sakristie s kostnicí, současně se budovalo obvodové zdivo kněžiště. V roce 1488 doplňoval kněžiště kamenný sanktuář a zasklená hvězdová síťová klenba, v roce 1492 byla vyrobena a osazena kovaná mřížka do schránky sanktuáře. V další etapě výstavby došlo pravděpodobně k založení trojlodí. Na počátku 16. století došlo těsně před dokončením trojlodí k radikální změně projektu. Došlo ke zvýšení koruny zdiva, což se projevilo ve výrazném zalomení posazených výběhů vzhůru. V roce 1507 byl kostel vysvěcen.
Na pozemku kolem kostela se rozkládá bývalý hřbitov, na vnějších stěnách kostela jsou dodnes pozůstatky náhrobních desek. Na západním průčelí se nachází hlavní vchod do kostela. Vstupní dveře jsou z mohutného dřeva s reliéfem. Na jižní straně je portál, nad nímž se nachází erb rožmberského rodu a středověké sluneční hodiny. Na západním průčelí vystupuje polygonální schodišťová věžice s kuželovou střechou, která je zdobená motivem cimbuří. Kostel sv. Jiljí se stal dominantou obce a také významnou památkou jihočeského kraje. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.

Historie okolních památek a městských staveb v Dolním Dvořišti
Radnice s věžičkou se nachází v spodní části náměstí a byla do nynější podoby přestavěna roku 1850 na starších základech (zachovalé pivovarské sklepy a hospodářský trakt). Areál zahrnuje budovu radnice, sýpku, kůlnu, stáje a dvůr. Klasicistní budova je významným pohledovým a urbanistickým prvkem, který dotváří prostor náměstí při pohledu od kostela a z prostoru sousedního parku.
Kašna se nachází v parku ve spodní části náměstí. Jedná se o čtvercovou nádrž na okraji profilovanou zárubní. Kašna byla vytesána roku 1846. Uprostřed kašny je pilíř čtvercového půdorysu v horní části zúžený a opatřený římsovou hlavicí. Na sloupku u prostředka jsou nápisové kartuse s čtverhrannými rohy a s monogramy.
Sohla sv. Jana Nepomuckého stojí na architektonickém soklu obehnaném kamennou balustrádou z kuželek. Boční strany soklu člení diamantově bosy. Vlastní plastika je v nadživotní velikosti a je pískovcová, polychromovaná, v kontrapostu s hlavou skloněnou k pravému rameni; drží na lokti pravé roky kamenný krucifix.

Historie a původ Svatého Jana nad Skrýšovem
Svatý Jan nad Skrýšovem patří k nejmladším osadám na Sedlčansku. Na vršku nad Jedlí a Skrýšovem bývala studánka s údajně zázračnou vodou. Majitel Skrýšova - Adam Ignác Mladota ze Solopisk - vystavěl kolem roku 1705 u studánky kapli ke cti Čtrnácti svatých Pomocníků a sv. Jana Nepomuckého. V letech 1760-1764 nechal postavit další majitel Skrýšova - baron Norbert Kfelíř ze Zakšova, nejvyšší lesmistr knížete Schwarzenberga, na místě kaple kostel svatého Jana Nepomuckého. Kostel je barokní s unikátní mansardovitou střechou tvaru hořícího srdce. Baron Kfelíř získal pro kostel části ostatků svatého Jana a dal je zasadit do stříbrného a pozlaceného relikviáře. U kostela bylo vystavěno obydlí pro kaplana a tím vznikla osada, která dostala jméno Svatý Jan nad Skrýšovem.
Prvním knězem byl zámecký kaplan F. Engelthaler, po něm Jan Filip; při kostele bylo zřízeno svatojanské bratrstvo, které bylo císařem Josefem II. v roce 1785 zrušeno. Až do tohoto roku se tu konávaly slavnostní pouti trvající od 16. května po dobu 8 dní. Kostel i přilehlá fara jsou památkově chráněnými objekty. Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna a v něm je hrob chorvatského poustevníka Ivana, který se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil. Vstup do poustevníkovy jeskyně je v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17. století.
Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy, nedaleko Berouna a Loděnice. Celá obec je situována v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Atraktivnost tohoto místa vedla k vytvoření první a nejstarší značkové turistické cesty v Čechách - cesta Vojty Náprstka Beroun - Sv. Jan - Karlštejn. Průvodcovskou činnost ve svatojánském kostele a jeskyni sv. Ivana zprostředkovává Svatojánská společnost či farní úřad Svatý Jan pod Skalou. Barokní Kostel Sv. Jana Křtitele spolu s renesančním skalním kostelem Panny Marie je zpřístupněn od 1. dubna do 31. října - o víkendech, v létě pak každý den. Svatojánská společnost také každoročně instaluje obrazovou naučnou expozici a pořádá pochody jako Cementárenské šlápoty a Pochody českým krasem. Svatojakubská cesta protíná Evropu a vede napříč kontinenty.

SVATY JAN POD SKALOU SHORT HIKE | SVATY JAN POD SKALOU VÝLET
Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele je zpřístupněn od 1. dubna do 31. října a patří k nejstarším turistickým trasám v Čechách, spojujícím Beroun a Sv. Jana. Cesta je známá jako první značená turistická trasa cestou Vojty Náprstka.
Celý soubor objektů kolem kostelů a radnic v Dolním Dvořišti a Svatém Janu pod Skalou odráží bohatou historickou a kulturní kontinuitu regionu, která je dodnes živá prostřednictvím průvodcovských služeb, expozic a pravidelných poutí a turistických akcí.