Svatý Václav, vinařství a vinobraní: jak svátek ovlivňuje víno a lidové lidové zvyky

Od druhé poloviny 11. století je svatý Václav považován za patrona Českého státu. Zosobňoval přemyslovskou panovnickou tradici, jeho obraz byl po dlouhá léta součástí královských pečetí. Byla mu rovněž zasvěcena koruna českých králů a po celá staletí odcházeli vojáci do bojů a válek s jistotou, že je svatý Václav s nimi. V průběhu staletí se Václav stal symbolem zemského práva, stejně jako prostého lidu. Svátek svatého Václava uctívala dříve celá země. V tento den se konaly slavnostní mše, lidové veselice, pořádaly se poutě a na mnoha místech probíhalo posvícenské veselí či hody.

Některé slavnosti byly spojeny také s vínem, neboť svatý Václav byl zhruba od 14. století pokládán za patrona vinařů. Stalo se tak zřejmě proto, že okolo data jeho mučednické smrti dozrává víno. To, že se Václav za svého života pěstěním révy zabýval, je doloženo z historických pramenů. Svatá Ludmila, babička Václava, použila poprvé víno v Čechách k náboženským účelům a přála dalšímu rozvoji vinařství. Dala založit jednu z prvních vinic nedaleko svého rodiště Pšova v Nedomicích u Mělníka. A na této vinici se měl zaučovat tajům výroby vína i její vnuk. Z toho vznikla i svatováclavská vinařská tradice v Čechách a v pozdějších staletích býval sv. Václav označován jako - supremus magister vinearum, tedy: nejvyšší perkmistr hor viničních.

V podhorských oblastech a kopcovitých krajích se obvykle v tento den vracela stáda ze vzdálených pastvin k přezimování do chlévů. Od svatého Václava bývalo na vsích dovoleno pást dobytek na úhorech a strništích. Podle tradice také mnohde končila čeledi služba a začínali s hledáním práce na rok následující. (Někde služba končívala až na svátek svatého Martina). Po svátku svatého Václava nastával také čas, kdy se platila poddanská daň z půdy majiteli panství. Tato daň bývala vyměřena v naturáliích jako například: vejce, obilí, mák nebo drůbež.

Na Plzeňsku se v neděli před nebo po svátku svatého Václava scházeli na návsi čeledíni a děvečky a volili mezi sebou chudého krále, královnu a královské služebníky. Ty pak vyzdobili korunou z pozlaceného papíru s pestrobarevnými stužkami, vytvořili „královský“ průvod, který pak procházel celou vsí a prosil po staveních o dárek. Hospodyně je většinou podarovaly několika vejci, chlebem nebo kouskem pečínky. Všichni účastníci průvodu poděkovali, popřáli mnoho štěstí a pokračovali k dalším stavením. Večer se pak všichni sešli v místním hostinci, kde se z výslužky konala hostina.

V lidovém pojetí býval Václav patronem také takzvaného babího léta, tedy období kolem jeho svátku. Mnohde byste se proto mohli setkat s označením: „léto svatého Václava.“ Lidová pranostika ubezpečovala, že „svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.“ Když v tento den svítí slunce, má se dle moudrosti našich předků, dařit sklizni řepy a obecně to věstí příjemný podzim. Pokud je bouřka, zaručuje to prý dlouhé teplo.

1. Historický kontext: svatý Václav jako patron státu a vinařství od 14. století.
2. Vinice a vznik tradice: Ludmila, Nedomice u Mělníka, supremus magister vinearum.
3. Lidové zvyky: posvícenské hody, chudý král, dary, hostiny.
4. Vliv na období babího léta a pranostiky spojené s počasím a sklizní.

Celkově svátek svatého Václava spojuje státní a zemské tradice s lidovým vinařstvím a podněcuje každoroční oslavy, které se tradičně prolínají s koncem podzimní sklizně a probíráním pracovních a společenských činností na nadcházející rok.

tags: #svaty #vaclav #vino #chrani #po #nem