Mgr. Václav byl již v útlém věku sv. Ludmilou veden k učení slovanského písma a knih. Jeho učitelem byl pravděpodobně slovanský kněz Pavel. Na Budči se naučil Václav ještě latině a řečtině, protože latina a řečtina byly světovými jazyky a latinu potřeboval v kontaktu se západem. Roku 920 mu v jeho třinácti letech zemřel otec a on se stal knížetem.
Jeho poručnicí v zemské vládě byla jeho matka Drahoměř (Drahomíra). Vládu do svých rukou převzal v roce 925. Poté dal převést ostatky sv. Ludmily na pražský hrad do chrámu sv. Jiří a svou matku pro nepřátelství z její strany vypověděl na hrad Budeč. Václav byl statečným a spravedlivým knížetem, dovedl i formou ozbrojeného násilí přimět nepřítele k míru a pořádku. Na mnohých hradech stavěl svatostánky, kde se konaly pravidelné bohoslužby.
Začal stavět chrám sv. Víta, jehož svaté ostatky získal. Nedovolil ubližovat sirotkům a vdovám, miloval stejnou láskou svůj lid, bez rozdílu bohaté i chudé. Ke kněžím byl laskavý a podporoval jejich práci na poli duchovním. Jako vládce byl příkladným křesťanem, žil hluboce zbožným a mravným životem, usiloval o rozšíření víry v národě, stavěl chrámy, navštěvoval bohoslužby, konal skutky milosrdenství a lásky.
Lidé, kteří křesťanským principům nerozuměli nebo rozumět nehodlali, o něm říkali: „Co s ním uděláme? Stal se tudíž obětí intrik svých dvořanů.“ Jeho mladší bratr Boleslav, pravděpodobně sveden intrikujícími dvořany, pozval Václava na svůj sídelní hrad Boleslav na svátek sv. Kosmy a Damiána. Po svaté liturgii se chtěl Václav vrátit do Prahy, ale bratr ho zdržel na hostinu.
Václav byl tajně varován a přemlouván k útěku, leč zůstal. Druhý den, v pondělí 28. září (r. 929 nebo spíše 935) ráno, se vydal kníže Václav do chrámu na ranní bohoslužbu. Na cestě na něho však čekali spiklenci. Když Boleslav svého bratra dohonil, řekl mu Václav: "Dobrým jsi nám byl včera hostitelem." Podle legendy Boleslav na svého bratra vytasil meč se slovy: "Tak tobě chci lepší býti," a ťal.
Jenže sv. Václav mu meč vyrazil a srazil ho ke svým nohám. Boleslav poté povolal na pomoc své zbrojnoše. Podle legendy chtěl Sv. Václav před přesilou uniknout do chrámu. Vraha však stíhalo špatné svědomí. Po třech letech se Boleslav ze svého strašného skutku kál a 4. března nechal ostatky svého bratra vyzdvihnout z hrobu, přenést je do Prahy a se ctí pochovat v chrámu sv. Víta.
V srdcích českého lidu zanechal Václav světlou památku. Jeho velikost postupně rostla a národ jej přijal za svého patrona a nebeského ochránce. Dnes slavíme jeho svátek. V modlitbě, zejména v těžkých chvílích národa, se k němu volá: "Sv. Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám, ni budoucím."
Poznámka: Svatý Václav je údajně jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve. Mgr.
Kroky a období života Svatého Václava
- Raná výchova na Budči, studium slovanského písma a jazyků latinštiny a řečtiny.
- Vláda po otcově smrti, poručnický dohled matky Drahoměry a postupný nástup moci v roce 925.
- Transformace politického i duchovního života: přesuny ostatků, stavby chrámů, péče o sirotky a vdovy.
- Confrontace s bratrem Boleslavem a tragický konec na cestě do chrámu v Praze.
- Po smrti ob ohnutí: przijetí Václava jako patrona národa a rozšíření víry.
Přehled klíčových momentů
- Školení na Budči a vliv Ludmily a Pavla.
- Transformace rodinné vlády a vypovězení matky.
- Stavby chrámů, zejména chrámu sv. Víta.
- Mnichovský konflikt s bratrem a tragický konec.
- Postupná kultová úcta a svatost v lidu i církvi.
Video o Svatém Václavu: