Chrám sv. Sofie byl postaven v 11. století na přání Jaroslava Moudrého, který jej dal založit roku 1037 na počest vítězství nad Pečeněgy. Název chrámu je odvozen od řeckého slova sofia (moudrost) a inspirován Hagia Sophia v Cařihradu. Konaly se v něm korunovační obřady a jiné slavnostní ceremonie a knížata Kyjevské Rusi tu dávali audienci zahraničním delegacím.
V letech 1685 - 1707 byl chrám přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Kopule získaly hruškovitý tvar a z původních třiceti kopulí jich zůstalo zachováno jen devatenáct. Během protináboženské kampaně v Sovětském svazu v roce 1920 byla plánována destrukce chrámu, ale nakonec byl chrám společně s přilehlými objekty z 18. století.
Interiér chrámu ukrývá řadu fresek, které v minulosti zaujímaly plochu zhruba 5000 metrů čtverečních. Dnes se uvádí 2-3 metry čtvereční zachovalých originálních fresek z 11. století (různé zdroje uvádějí různá čísla). Dále se ve vkusu ikonografie nachází mozaiky, které v minulosti zaujímaly plochu 640 metrů čtverečních; dnes se uvádí kolem 260 metrů čtverečních zachovalých mozaik. Na fresekách i mozaikách jsou vyobrazeni vladaři, náboženské a lovecké motivy.
Historický vývoj a stavební proměny
Architektonicky chrám prošel významnými změnami během ukrajinského baroka, kdy byl adaptován na tehdejší styl a došlo k úpravám kopulovaného systému. Původní počet kopulí byl třicet, z nichž po přestavbě zůstalo devatenáct. Tyto změny odrážejí historické a kulturní kontakty regionu s tehdejšími architektonickými možnostmi.
Kultovní a politický význam
Korunovační obřady a jiné slavnostní ceremonie v chrámu svědčí o jeho významu pro knížata Kyjevské Rusi a o jeho roli jako symbole moci a duchovnosti. Audienční právo pro zahraniční delegace podtrhuje jeho mezinárodní dosah a význam v rámci středověké Evropy.
Ikonografie a umělecké bohatství interiéru
Interiér chrámu je proslulý freeskami a mozaikami, které odrážejí bohatou římsko-byzantskou tradici a zároveň ukazují místní ukrajinské vlivy. Frese a mozaiky zobrazují vladaře, náboženské motivy a lovecké scény, což dokumentuje spojení politické moci, spirituality a každodenního života středověké společnosti.
Současná situace a zachování
Chrám byl z roku 1920 císařskou kampaní ohrožen, avšak zůstal zachován spolu s přilehlými objekty z 18. století. Restaurace a péče o díla z 11. století nadále zajišťují jeho důstojné postavení v historickém a kulturním kontextu Kyjeva.
HAGIA SOFIA ... Architektonický klenot Byzancie. /Fascinujúce stvaby sveta/
Chrám svaté Sofie tak představuje klíčový bod v dějinách Kyjevské Rusi, místem, kde se spojují sakrální a světská moc, a zdrojem poznání o proměnách architektury a umění ve středověké východní Evropě.