Chrám svaté Sofie nebo též chrám Moudrosti Boží je nejstarším zachovaným chrámem na Ukrajině. Díky své unikátní mozaikové a freskové výzdobě z 11. století, z podnětu Jaroslava Moudrého, je o celkové rozloze 260 m2 nejkompletnějším a nejzachovalejším celkem na světě vůbec. Chrám byl postaven v roce 1037 na počest vítězství nad Pečeněhy na místě, kde stával jeho dřevěný předchůdce stejného zasvěcení. Dnes slouží jako muzeum. Délka pětilodní stavby činí 37 metrů, šířka 55 metrů a výška od podlahy do vrcholu centrální kopule 29 metrů, takže to není žádný drobeček.
„Pro sjednocení s Bohem nemáme jiného prostředníka, než Velemoudrost“. Chrám svaté Sofie nebo též chrám Moudrosti (Velemoudrosti) Boží (ukrajinsky Собор святої Софії - Премудрості Божої, Софія Київська, Софійський собор; rusky Собор Святой Софии, Софийский собор) je nejstarším zachovaným chrámem na Ukrajině. Díky své unikátní mozaikové a freskové výzdobě z 11. století o celkové rozloze 260 m2, nejkompletnějším a nejzachovalejším celkem na světě vůbec, patří k nejvýznačnějším křesťanským chrámům středověku. Podle svědectví letopisů chrám založil v polovině 11. století kníže Jaroslav Moudrý (asi 978‒1054) uprostřed kyjevských hradeb. O přesnou dataci se dodnes vedou spory: začátek stavebních prací připadal až do nedávné doby dle většiny odborníků na rok 1017 nebo 1037, dokončení pak nejpravděpodobněji na rok 1051.
V roce 1240 chrám vyrabovalo vojsko tatarsko-mongolského chána a Čingischánova vnuka Batyje (asi 1209‒1255/1256). Přes mongolskou nadvládu zůstal Kyjev i s centrálním chrámem svaté Sofie sídlem metropolity, a, přirozeně, také duchovním centrem jihovýchodní Rusi. Za působení metropolity Kirilla (1242‒1280) proběhla rekonstrukce, v letech 1385‒1390 další. V roce 1596 chrám přešel do vlastnictví ukrajinské řecko-katolické církve, jíž byl odebrán a opět předán pravoslavným metropolitou Petrem Mohylou (1596‒1647) v roce 1633. Svou prvotní byzantskou podobu ztratil až na přelomu 17.‒18. Až do roku 1929 byl funkčním chrámem, roku 1934 se stal muzeem. Dnes je hlavním lákadlem a centrální památkou Národního muzea „Kyjevská Sofie“, jednoho z největších na Ukrajině vůbec (patří do něj také tři další kyjevské památky: Zlatá vrata z 11. století, chrám sv. Cyrila ze 12. století a chrám sv. Ondřeje z 18. století a jedna na Krymu: pevnost ve městě Sudak s objekty z 6.‒15.
Jak již bylo řečeno, v interiéru chrámu svaté Sofie se dochoval nejrozsáhlejší komplex fresek a mozaik na světě. Práce provedli byzantští mistři na počátku 11. Mozaiky mají celkově 177 barevných odstínů a zdobí především apsidy, hlavní kupoli a presbytář; fresky se nacházejí na bočních stěnách, v nartexu aj. v centrální kupoli se nachází mozaika Krista Vševládce obklopeného čtyřmi archanděly (dochoval se pouze jeden z nich, v modré říze, ostatní domaloval olejovými barvami M. A. Vrubel na konci 19. století).
V lucerně kupole jsou mezi okny vyobrazeny osoby dvanácti apoštolů (z 11. století se dochovala pouze horní část postavy apoštola Pavla), pod nimi pak defilují postavy čtyř evangelistů (originální je pouze postava evangelisty Marka). Nejslavnější mozaikou celého chrámu je však Bohorodička Oranta, zvaná též Hradba nezbořitelná (Нерушимая Стена), která se nachází v konše centrální části apsidy. Symbolismu a duchovnímu významu Velemoudrosti Boží se na příkladu kyjevské fresky Bohorodičky Oranty věnoval ve své slavné stati o nápisu nad touto mozaikou ruský filolog a byzantolog S. S. Boží. Matka Boží tedy představuje symbol ideální Církve, samu ideu církevního společenství…
Jestliže je jméno Sofie považováno za materiální znak pro „proporci“ mezi božským a lidským, byla i církev pro své věřící uskutečněním této „proporce“. Vyjádřením myšlenky hierarchického žebříku mezi nebeským a pozemským, myšlenky o posvěcující Boží síle, jež se v soustředných kruzích rozprostírá na stvořený svět, má i symbol Sofie strukturu soustředných kruhů. … autor kyjevské Oranty … dokázal vyjádřit takovou míru taktu v chápání potřeb a očekávání tehdejších Rusů, že se jeho dílo stalo nejen událostí v dějinách byzantského umění, ale i mezníkem dějin duchovní kultury družinné Rusi. Tvář Oranty je bodrá a jasná, lidská a nezlomná, bedra jsou okrouhlá, silná, dlaně široké s nepříliš prodlouženými prsty, pevné nohy rázně vystupují ze širokých záhybů chitónu.
Vstup do chrámu svaté Sofie byl historicky důležitý pro kyjevskou komunitu: konaly se zde korunovační obřady a jiné slavnostní ceremonie a knížata Kyjevské Rusi tu dávali audienci zahraničním delegacím. V letech 1685-1707 byl chrám přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Kopule získaly hruškovitý tvar a z původních třiceti kopulí jich zůstalo zachováno jen devatenáct. Zvonice, která je vysoká 76 metrů, byla postavena v 18. století v barokním slohu. Z jejího vrcholu je úchvatný pohled na Sofijské náměstí.
Architektura, fresky a mozaiky
Uvnitř je nejvýznamnější památkou šestimetrová mozaika Panna Marie Oranta, kde se Panna Marie v modlitbě přimlouvá za spásu lidstva. Kromě Panny Marie Oranty jsou v chrámu k vidění i další mozaiky, fresky a ikony. V místnostech v prvním patře je několik map Kyjevské Rusi, které ukazují, jak se knížectví postupně rozšiřovalo a jak se měnily hranice v průběhu staletí.
Zvonice, která je postavena v barokním stylu, a celá soustava dalších památek v Kyjevě spolu tvoří komplex Sofijského náměstí. Návštěvnické informace uvádějí, že vstupné do chrámu svaté Sofie činí 19 hřiven. Chrám byl postaven v 11. století na počest Jaroslava Moudrého a v centru města se stal symbolem vzdělanosti a kultury Kyjevské Rusi.
Další významné stavby v Kyjevě zahrnují nedaleký klášter sv. Michaila se zlatými kupolemi, Kostel sv. Ondřeje, Klášter Kyjevskopečerská Lávra a Zlatá brána. Návštěvy Kyjeva nabízejí výhledy z věží a plavby po Dněpru, které poskytují jedinečný pohled na město a jeho historické centrum.
Současnost a význam pro Ukrajinu
Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny s bohatou historií sahající až do 6. století. Chrám svaté Sofie zůstává centrem národního písemnictví, architektury i duchovního života; dnes slouží jako muzeum a významná součást Národního muzea „Kyjevská Sofie“. Hlavní roli hrála během formování skol a univerzit v Kyjevské Rusi a i nadále zůstává symbolem propojení historie a identity Ukrajinců.
- Základní kámen a vznik chrámu: 1037; zakladatelem byl Jaroslav Moudrý.
- Obnovení po mongolské okupaci a pozdější rekonstrukce: 13. až 14. století.
- Ukrajinská barokní rekonstrukce: 17. století a 18. století.
- Současnost: muzeum a hlavní památka Kyjevské Sofie.
