Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze je nestátním zdravotnickým zařízením s významnou historickou vazbou na Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a na prostředí Petřínského údolí. Její úloha je jedinečná tím, že zůstává také jedinou církevní nemocnicí v České republice poskytující akutní péči a zahrnuje široké spektrum ambulantní i lůžkové péče.
Budova a celé hospodářství vznikaly postupně díky složitému a vytrvalému úsilí sester, dobrodinců a místních podporovatelů. Zřizovací snahy začaly s myšlenkou mateřince a samostatné nemocnice pro dorost a působením Milosrdných sester na Pražském hradě a v okolí. Sestry původně jednaly o koupi Vlašského špitálu a získání rozsáhlé zahrady, ale nakonec našly vhodnější cestu prostřednictvím dvou letních domků, které po jednáních a finančních injekcích různých podporovatelů získaly kongregaci a posloužily jako výchozí základnové body pro vznik mateřince a pozdější nemocnice pod Petřínem.
Historie vzniku mateřince a počátky služby
14. srpna 1842 měly sestry jistotu, že majetek bude prodán Kongregaci, a 29. října 1842 byly sestrám odevzdány klíče od obou domků. Počátkem roku 1843 byly nejnutnější adaptace hotovy a sestry oznámily arcibiskupovi, že se 28. ledna 1843 přestěhují do nového mateřince, který se stal počátkem nemocnice pod Petřínem. Dům byl vyčleněn pro šest lůžek pro chudé nemocné a jeho slavnostní posvěcení doprovázela bohatá tradice podpory od jednotlivců i shromažďování prostředků pro rozvoj.
Brzy po usídlení Matky Terezie Helvigové a spoluzásadě mateřince přišla první nemocná vdova - zkušební předvoj pro výcvik sester. Sestry se učily milosrdné službě od zkušenějších, včetně sester z Nancy. Počátkem roku 1845 byly sestry v malém mateřinci skutečně doma a díky Boží Prozřetelnosti bylo možné zdarma ošetřovat více chudých nemocných, což se stalo zdrojem bohatého požehnání. Společně s rostoucí kongregací rostly i nároky na prostory mateřince a nemocnice.
Výstavba a rozvoj nemocnice pod Petřínem
Kníže Lobkowicz se významně zapojil do výstavby: vzal do ruky rýč, modlil se a podpořil sestry finančně i organizačně. Další významní dárci - Lanna z Českých Budějovic, Adolf Schwarzenberg - darovali dřevo, vápno a cihly, což umožnilo postupnou expanzi. Dne 15. května 1851 byl položen základní kámen kostela a v červenci 1852 byl kříž na věži posvěcen. Před zahájením provozu nového mateřince a nemocnice se usilovalo o zajištění finančních prostředků a vybudování kaple pro pacienty v novém křídle.
Dne 14. května 1854 byl dům mateřince i nemocnice posvěcen. Již 8. června téhož roku navštívila mateřinec císařovna Alžběta a vyzdvihla uvážlivé a ušlechtilé chování sester. Stavba a postupné zařízení vnitřních prostor pokračovaly, a v následujících letech se zvyšovala kapacita - nejprve 80 lůžek v květnu 1855, poté další rozšíření podle potřeby. V roce 1856 bylo zahájeno rozšíření o nové křídlo, a to v návaznosti na rostoucí počet sester i pacientů.
Organizace provozu a spojení s Všeobecnou nemocnicí
V roce 1854-55 došlo k výraznému vzestupu nemocných po epidemiích, což vedlo k rozhodnutí, že sestry převezmou část ošetřování a nemocnice se stane pobočkou Všeobecné nemocnice - Nemocnice pod Petřínem. Dne 1. května bylo připraveno 80 lůžek a postupně se plně obsadily lůžka všech oddělení. Mateřinec plnil dvojí účel: poskytoval výcvik novickám a zároveň mírnil utrpení pacientů. Sestry přijaly nízké denní ošetřovné, což vedlo k nutnosti přijímat další nemocné a následně potřebu rozšíření budovy.
Byla zřízena kaple v novém křídle a přestavěna zahrada. Nová přístavba a rozšíření umožnila nastavit správné rozdělení mezi jednotlivými odděleními a zlepšit podmínky pro pacienty i personál. Provoz nemocnice pod Petřínem byl významný pro léčení pacientů z Malé Strany i Hradčan a stal se důležitým zdravotnickým a sociálním centrem v regionu.
Technické a lékařské zázemí v průběhu let
V roce 1860 byla v mateřinci zřízena lékárna a získána potřebná lékárnická zařízení. V roce 1860-1861 byly poskytnuty historicky cenné předměty, včetně cestovní lékárničky používané císařem Ferdinandem I., a lékárna byla dále vybavena pod dohledem magistra farmacie Aloise Jandouše. Postupem času se rozvíjela i lékařská infrastruktura: v 90. letech 19. století došlo k rozsáhlým stavebním úpravám, výstavbě nových sálů, zajištění autoklávů a nového operačního stolu, a dále k modernizaci technického zázemí a zahrad jako zdrojé výživy a odpočinku pro pacienty. Zahrada sv. Josefa a Lurdská jeskyně byly vybudovány jako součást komplexního prostoru pro léčbu i duchovní péči.
Válečné období a rozvoj ošetřovatelské školy
V průběhu první světové války se sestry zapojily do ošetřovatelské služby v 60 lazaretech včetně Prahy, Dolních a Horních Rakous, a mateřinec sloužil jako lazaret, který poskytoval široké spektrum ošetřovatelské profese. Odbornější kvalifikace sester byla nutná vzhledem k pokračujícím operacím a rozvoji ošetřovatelské praxe. V roce 1917 sester zamířily na vícedenní kurzy ve Vídni a až do roku 1919 proběhly diplomové zkoušky pro většinu sester, které již čtyři roky sloužily v ošetřovatelské službě. V 1920.-1930. letech došlo k modernizaci přístrojového vybavení, včetně nového elektrického sterilizačního zařízení a zlepšení prostředí pro novou dorostovou generaci sester.
Současnost a současná činnost nemocnice
Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze je nestátní zdravotnické zařízení, které kombinací historické kontinuity a moderní péče nabízí ambulantní a lůžkovou péči, diagnostiku a léčbu v řadě oborů. Dále poskytuje lékárenství a doplňkové služby, a to bez rozdílu vyznání, politického či rasového původu. Kromě tradičních oddělení interní a chirurgie zahrnuje také gastroenterologii, rehabilitaci, anesteziologii-resuscitaci, radiodiagnostiku, následnou péči a dětské a dorostové detoxifikační centrum a paliativu pro pacienty v terminálním stáří. Argumentem pro její význam zůstává i kultivovaný duchovní rozměr péče, který je identicky spjat s komunitou Milosrdných sester a jejich duchovním záměrem.
Organizace nemocnice pracuje na programech podpory a darování: DMS Cena DMS je 30, 60, 90, 190, 290 nebo 490 Kč, přispěvatelé obdrží 29, 59, 89, 189, 289 nebo 489 Kč. Informace o dlouhodobé podpoře a možnostech dárcovství jsou veřejně dostupné a podporují činnost nemocnice i její komunální rozměr.
Architektura a zahrady jako součást léčby
Budova je dvoupatrová a dvou-křídlová v koridorovém systému s klauzurním oddělením pro pacienty a sestry. Zahrady byly renovovány a přizpůsobeny pro lepší vypíjení léčebného režimu a poskytnutí prostoru pro relaxaci pacientů. Zahrada sv. Josefa a Lurdská jeskyně v posledních desetiletích slouží jako důležitý prostor pro duchovní a přírodní odpočinek. Vylepšené cesty a skleník zajišťují nejen udržitelnost zahrady, ale i prostředí, ve kterém se pacienti mohou zotavovat a získávat sílu z kontaktu s přírodou.
Symbolika a duchovní rozměr péče
Duchovní služba v nemocnici je zásadní součástí péče. Kaplani podporují uzdravování, péči o nemocné a snášení dlouhodobých následků zranění a onemocnění. Vždy mají čas na rozhovor s pacienty a jejich blízkými, hledání spirituálních a náboženských zdrojů a zajištění duchovní podpory v průběhu léčby. Sestry a řeholní komunita vnímá nemoc jako součást lidského rozměru a snaží se propojit profesionální péči s osobním a duchovním doplněním pacienta.
tags: #sysmex #nemocnice #karla #boromejskeho