Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je hlavním kostelem českých zemí, jejich nevýznamnějším duchovním centrem a sídelním chrámem pražského arcibiskupa. Je zde pohřbeno pět světců (sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Vít, sv. Jan Nepomucký a sv. Zikmund), mnoho českých knížat, králů, arcibiskupů a dalších významných osobností. Katedrála zároveň slouží jako pokladnice národního umění, úložiště relikvií světců a klenotnice českých korunovačních insignií.
Svatovítská katedrála, dominanta někdejšího centra Svaté říše římské, je nejvýznamnější uměleckou památkou našich zemí, vrcholem gotického stavebního umění a symbolem české státnosti. Katedrála sv. Současný kostel je třetím chrámem stejného zasvěcení na témže místě. Prvním kostelem byla rozměrná předrománská rotunda založená kolem r. 925 svatým knížetem Václavem, který pro ni získal ostatky sv. Víta.
V r. 1060 založil kníže Spytihněv na místě starého kostela novou trojlodní románskou baziliku. Roku 1344 byl v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství založen současný gotický kostel sv. Víta. Hlavním iniciátorem reprezentativní stavby byl pozdější český král a římský císař Karel IV. Prvním vedoucím architektcem svatovítské huti se stal zkušený stavitel Matyáš z Arrasu. Čtyři roky po Matyášově smrti přišel do Prahy roku 1356 nový vedoucí stavitel huti, mistr Petr Parléř.
Ten dokončil roku 1385 stavbu chóru, sklenutou výjimečnou síťovou klenbou. V dalších letech pokračovala stavba věže a západního trojlodí. Po Parléřově smrti roku 1399 se vedení stavby ujali synové Václav a Jan. Roku 1419 způsobila husitská revoluce úplné zastavení stavby a činnost huti se podařilo obnovit až v polovině 19. století, kdy byla zřízena Jednota pro dostavbu katedrály. Dne 12. Na základě dohody s Českou republikou uzavřené v roce 2010 byla katedrála odevzdána do vlastnictví státní Správy Pražského hradu a církvi (jmenovitě Metropolitní kapitule u svatého Víta v Praze) zbyl pouze movitý mobiliář katedrály.
Od té doby se na správě podílí Správa Pražského hradu, která zajišťuje turistický provoz a Metropolitní kapitula, která je garantem liturgického provozu katedrály. Katedrála sv. Duchovní správu v katedrále zajišťuje Římskokatolická farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha-Hradčany, Vikářská 38/4, Praha 1, 119 00, která je spravována Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze. Provoz katedrály je omezen pravidly areálu Pražského hradu, který je vojensky střeženým objektem.
Věřící nebo hledající, vstupující do Katedrály s upřímným úmyslem modlitby a náboženského rozjímání mají dle dohod se Správou Pražského hradu právo být vpuštěni bez nutnosti placení vstupného k modlitbě nebo ke slavení liturgie. Podrobná pravidla pro poutní návštěvy jsou popsána na webu katedrály. Katedrála sv.
Architektonické vrstvy a dědictví
Stavba vychází z románských základů a vrcholí gotickou architekturou s významnou síťovou klenbou chóru. Vedle architektonických skvostů jsou v katedrále uloženy relikvie světců a exponáty korunovačních insignií, které dokumentují dlouhou kontinuitu české státnosti a církevního života.
Klíčová místa v katedrále
- Chór s unikátní síťovou klenbou dokončený Parléřem
- Západní trojlodí a věže
- Pokladnice národního umění a relikviáře
- Klenotnice korunovačních insignií
Současná správa se zaměřuje na zachování díla, zajištění liturgických aktivit a dostupnost pro veřejnost při dodržení bezpečnostních pravidel areálu Pražského hradu.
| Období | Hlavní událost | Odkaz na další fázi |
|---|---|---|
| 9.-10. století | Rozšíření rotundy a uložení ostatků | Stavební změny |
| 14. století | Vzor gotické architektury, Parléř | Dokončení chóru |
| 19. století | Obnova a dostavba Jednotou | Modernizační práce |
Provoz katedrály je realizován v rámci areálu Pražského hradu s ohledem na vojenské zabezpečení. Katedrála slouží zároveň jako duchovní centrum, kulturní pokladnice a turistická destinace, která propojuje historii s dnešní liturgickou praxí.