Na začátku roku lidé často činí předsevzetí a usilují změnit svůj život k lepšímu. Křesťané se většinou rozhodují, že se budou více modlit a číst Bibli a že se polepší v otázce křesťanské disciplíny. Bible není jen jednou z knih v naší knihovně; pokud ji nevlastníte, měla by být po ruce a používána. Bible je nezbytně nutnou součástí křesťanova každodenního života a k prožívání vztahu s Bohem je potřeba věnovat se Písmu každý den, ne jen pasivně číst.
Apoštol Pavel uvádí, že „veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku“ (2Tm 3,16-17). Bible tvoří souvislý teologický celek a zprostředkovává komplexní zjevení o Bohu a dějiny spásy. Písmo je také duchovní potravou: réma - vyslovené slovo, výrok, který chamá našemu duchu, aby Bůh mohl mluvit do našeho nitra.
Réma versus logos a hloubka Božího slova
Když Ježíš hovoří o každém slově vycházejícím z Božích úst, v řečtině Nového zákona je pro „slovo“ použit výraz réma, zatímco logos označuje samotný text jako celek. Réma je pokrmem pro našeho ducha, který probouzí víru. Při čtení Bible či poslouchání vyučování nás výroky Božího slova hluboce zasahují, jako by k nám Bůh sám promlouval. Toto je zkušenost, kterou je nutné pravidelně zažívat.
Zdravotní a duchovní vliv Božího slova
Král Šalomoun poučuje, aby Boží slova „nesejdou z tvých očí, střež je v hloubi svého srdce“; jsou životem pro ty, kdo je nalézají, uzdravením pro celé jejich tělo (Př 4,20-22). Hebrejský marpe znamená „lék, kúra“, a proto Boží výroky mohou působit jako terapie pro duši i tělo. Život v Kristu je posílen Božím slovem a jeho slova dávají věčnému životu sílu v nás.
Přínos Božího slova pro rodinu a komunitu
Možná si uvědomíme, že Bible má mít centrální postavení v rodinném životě: rodiče učí Boží slovo svým dětem i vnoučatům, mluví se o něm doma i na cestách. Mojžíš izraelskému lidu klade důraz na lásku k Bohu „celým srdcem, celou duší a celou silou“ a na to, aby se Slova Božího ujímal v srdci a předával dál svým potomkům. Ortodoxní židé dodržují připomínání Božího slova na ruku a na čelo, a zarážejí slova na mezery dveří jako znamení. Boží slovo tak proniká do každodenního života a formuje světonázor a praxi.
Nový rok jako příležitost obnovit vztah se Božím slovem
Začátek roku je jedinečnou příležitostí k obnovení vztahu s Božím slovem. Měli bychom ho studovat, poznávat a učit se ho; hlas Stvořitele by neměl zaniknout v informačním šumu světa. Buďme „lidmi Knihy“, lidmi Bible, a vnesme Boží slovo do každodenního života.
Konfirmace a význam vzdělávání ve víře (částečně zmiňované textem)
Historie konfirmace v českých zemích ukazuje, že šlo o postupný posun od výuky k vyznání víry a veřejnému vyznání večeře Páně. Konfirmace bývala spojována s katechezí, zkouškami a rozvojem vědomostí, avšak modernější přístup klade důraz na kompetence a osobní vyznání. Diskuse o věku konfirmace, formě přípravy a zapojení širšího sboru pokračuje; konfirmace je dnes často slavnostní projev víry, nikoli jen zkouška.
Vzory z Písma: Abigail, Debora, Ester a další
V biblických příbězích nacházíme mnoho žen, které ukazují, jak má víra a odvaha v praxi vypadat. Abigail prozíravost, Debora odvahu, Ester rozhodnost; Delila varuje před vlivem touhy po penězích; Eva je varováním, jak neuposlechnout Boží příkaz; Hana ukazuje sílu modlitby v těžkých chvílích; Jael a Miriam ilustrují odvahu a pokoru. Marie a Raab dále ukazují víru, vytrvalost a odvahu. Z jejich příběhů lze čerpat inspiraci pro dnešní život a pro vyznání víry v komunitě.
Všechny tyto epizody zdůrazňují, že Bible je nejen souborem informací, ale živým Slovem, které formuje naše rozhodnutí, vztahy a službu Bohu. Nyní, na počátku roku, je čas převzít zodpovědnost za vlastní vztah k Písmu a skutečně ho „znát“, ne jen číst.
