Testování mtDNA (mitochondriální DNA) a Y-DNA (Y chromozomu)Chcete zjistit jaký je historicko-geografický původ Vás nebo Vaší rodiny? Zajímáte se o Váš genetický původ? Nebo chcete obdarovat své blízké netradičním dárkem ve formě dárkového poukazu?
Pro získání DNA stačí zaslat stěr buněk bukální sliznice (speciální kartáčky na odběr buněk zasíláme na vyžádání zdarma) a vyplnit on line formulář nebo si formulář stáhnout, vyplnit a odeslat spolu se vzorky na naši adresu.
Princip zjišťování genetického původu: Všichni lidé jsou původem z Afriky. V průběhu tisíciletí putovaly jednotlivé skupiny lidí po celém světě a usadili se v různých koutech světa. Každá skupina má „své putování“ zaznamenané v DNA. Toto putování je uloženo jak v mitochondriální mtDNA (maternální původ - testování mtDNA), tak i na Y chromozomu (paternální původ - Y-DNA testování).
Na základě mutací v mtDNA a Y chromozomu, předávaných a vznikajících během evoluce, je možno sestavit genetický profil tzv. haplotyp. Skupiny vzájemně příbuzných haplotypů se řadí do tzv. haploskupin, ty se označují kombinací písmen (u mtDNA od A až po Z, u Y chromozomu od A až po R) a číslic (např. E3a).
Pomocí haploskupin můžeme sledovat Váš původ zpět až po Vaše nejstarší předky včetně jejich putování napříč kontinenty.
MATERNÁ PŮVOD - testování mtDNA (Pro více informací klikněte zde) Genetický původ mateřské linie si mohou nechat zjistit muži i ženy. Analýza HVR1 - 2000,- Kč. Můžete se dostat zpět do vzdálenější minulosti cca 40.000 - 5.000 let.
Analýza HVR2 + HVR1 (podrobnější) - 4000,- Kč. Můžete se dostat zpět do bližší minulosti cca 5.000 - 1.000 let.
PATERNÁLNÍ PŮVOD - Y-DNA testování (Pro více informací klikněte zde) Genetický původ paternální linie si mohou nechat zjistit muži, nebo ženy přes mužského příbuzného (otec, bratr, strýc...).
Nabízíme analýzu Y-DNA: Analýza 17ti markerů - 2500,- Kč. S využitím palety 17ti markerů se můžete dostat zpět do minulosti cca 5.000 - 500 let.
Laminovaný certifikát a zpráva o analýze budou obsahovat: 1) Podrobný výpis nalezených polymorfismů (Váš genetický profil), podle kterého budete přiřazeni do určité haploskupiny (do příslušného světového klanu). Můžete tak zadat svůj haplotyp do veřejných databází a vyhledávat své předky po mateřské linii. Výčet databází včetně webových stránek bude součástí zprávy. Pokud se do těchto databází zaregistrujete, můžete také čekat, zda se Vám ozvou Vaši „vzdálení příbuzní“ z různých koutů světa.
Základní školaINFORMACEOrganizace školního rokuDOKUMENTYRozpočetOvoce a zelenina do školFotogalerieŠkolní rok 2025 - 2026Školní rok 2024 - 2025Školní rok 2023 - 2024Školní rok 2022 - 2023Školní rok 2021 - 2022Školní rok 2020 - 2021Školní rok 2019 - 2020Školní rok 2018 - 2019O násŠkolní rok 2025/2026RodičeTřídní schůzkySpolek rodičůŠkolská radaŽáciŽákovský parlamentPříručka první pomociICT plánProjektyÚprava venkovního areálu Základní školy ProboštovŠkolní družinaInformace ŠDOddělení ŠDFotogalerie ŠDŘád školní družinyJAK VYPLNIT VOLNÝ ČAS v době distanční výukyŠkolní jídelnaAktuální platby stravnéhoPOSTUP PRO NOVÝ ŠKOLNÍ ROK 26/27Jak na přihlášení do účtu strávníkaVnitřní řád ŠJJídelní lístekInformaceCO UVAŘIT DOMA?PředškoláciSezam uchazečů přijatých do 1.ročníku ve školním roce 2026⁄2027Předškolní příprava 2026ZÁPIS A ODKLAD 2026Kritéria k přijímání dětí k plnění školní docházkyOdklad povinné školní docházkyE-book "Chystáme se do 1. Základní školy
Genetická metoda čteníGenetická metoda čtení v I. dnes, středa 5. 8. 6. 7. 8. Na naší škole tradičně pokračujeme ve výuce čtení genetickou metodou, kdy si žáci nejprve osvojují velká tiskací písmena a postupně přecházejí ke čtení malých písmen. Tato metoda se nám při učení osvědčila a je pro nás učitele velkou odměnou, když naše děti rády čtou. Hodiny českého jazyka tak žáci 1. Vytvořeno: 2. 4. 2018Poslední aktualizace: 2. 4.
Genetická analýza se zabývá popisem dědičných znaků z hlediska genealogického i molekulárně biologického. Může být využívána například k diagnóze různých dědičných onemocnění, nádorových onemocnění spojených s genetickou predispozicí nebo změn v počtu kopií genů a mutací DNA. V zásadě můžeme rozlišovat dvojí přístup ke genetické analýze. Zaprvé se jedná o vyšetření genealogické, při kterém na základě znalostí Mendelových zákonů, genové vazby a dalších genetických zásad posuzujeme dědičnost daného znaku a pravděpodobnost jeho přenesení na další generace.
Zadruhé se jedná o vyšetření cytogenetická a molekulární, kterými zkoumáme příčinu daného problému. Mezi ty patří PCR, RT PCR nebo DNA sekvenování. Pro genetický výzkum a experimenty nelze používat vzorky lidských rodin. Jejich místo ve výzkumu zastupují modelové organismy - laboratorní zvířata.
Jedná se často o speciálně chované laboratorní potkany, kteří jsou z pohledu genetiky „totožní“ a lze při jejich analýze opominout rozdíly genetické informace jedinců na počátku experimentu. Základní metody analýzy můžeme rozdělit mezi přímou a nepřímou diagnostiku. Přímá diagnostika zkoumá přítomnost daného onemocnění kauzálně, analyzuje známé příčiny a znaky daného problému. Základním prostředkem je stanovení rodokmenu. Informace získává lékař podrobným pohovorem s rodinnými příslušníky.
Osoba, která je zkoušena v dané rodině, se nazývá proband. Pomocí různých genealogických značek se zapisují vztahy v rodině a případný výskyt onemocnění. Určuje se také forma dědičnosti - zda je onemocnění přenášeno dominantní nebo recesivní alelou a přenášené autosomálně nebo gonosomálně - AR, AD, GD, GR. Nevýhodou této metody je skutečnost, že spoléhá na lidský faktor a na paměť pacientů. Často se můžeme setkat s nejasnostmi, nediagnostikovanými onemocněními nebo smrtí příbuzných z neurčených důvodů.
Jedná se tedy o metodu subjektivní, pokud nelze jednotlivé členy rodiny vyšetřit a výsledky zhodnotit. Pokud je indikováno, obvykle následuje molekulárně genetické nebo cytogenetické vyšetření jednou z výše jmenovaných metod. Tato vyšetření přímo prokazují danou kombinaci znaků, avšak jsou na provedení daleko složitější, časově náročnější a nákladnější než tvorba rodokmenu. Pro výzkumy onemocnění, jejichž analýzu by bylo neetické provádět na lidech, jsou užívány modelové organismy. Závěry ze zkoumání těchto organismů jsou poté používány i pro jiné druhy, ačkoliv s jistým omezením.
Tento způsob analýzy je umožněný společnými vývojovými cestami, kterými prošly dané organismy během procesu evoluce. Vlastností modelového organismu by měl být krátký životní cyklus a nespecifické nároky na růst. Jedním z prvních modelů užívaných v molekulární biologii byla bakterie E. coli. Mezi další patří viry (bakteriofágy), z eukaryot jde o houby (Saccharomyces), rostliny (lotus, tabák, rýže) nebo menší zvířata (dříve se často užívaly ovocné mušky - Drosophila melanogaster nebo různí červi).
Výhodou modelových organismů je schopnost produkce velkého množství potomků a krátká doba života. Laboratorní potkani (Rattus norvegicus) jsou chováni ve speciálních zařízeních, kde se postupným křížením příbuzných jednotlivců docílí gen erační potomků se stejným genomem (inbrední kmen). Pokusy na nich jsou pak tedy porovnatelné, jak již bylo zmíněno výše. Pokud bychom chtěli hledat podobný ekvivalent u lidí, jednalo by se o jednovaječná dvojčata.
Přestože přenos genetické výbavy mezi buňkami je přísně regulovaný, i „buněčný tesař se někdy utne“ a udělá fatální chybu, která vede ke vzniku genetických onemocnění. Takovou chybou je například vytvoření signálu pro předčasné ukončení syntézy životně důležitého proteinu - jako by se nechtěně vloudila tečka doprostřed věty.
Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR pronikli do jádra molekulárního procesu, který by se dal v budoucnu využít k léčbě nemocí způsobených tzv. nesmyslnými kodony. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Structural & Molecular Biology. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve studii popisují, jak by bylo možné s pomocí upravených molekul tRNA odstranit onu „nechtěnou tečku“, a dokončit tím syntézu zmutovaných klíčových proteinů.
Genetická informace uložená v DNA se přepisuje do mRNA, která ji přenáší z jádra do cytoplazmy. Zde se mRNA setkává s ribozomem, jenž funguje jako vyladěný molekulární dekodér: překládá čtyřpísmenový kód mRNA na dvacetipísmenový jazyk bílkovin v procesu zvaném translace (překlad).
tRNA se mimo jiné podílejí i na procesu tzv. programovaného pročítání terminačního (ukončovacího) kodonu. „Aby syntéza proteinů pokračovala, musejí ty tRNA, které mají antikodony podobné terminačním kodonům, přelstít tzv. ukončovací proteinové faktory a začlenit se místo nich do ribozomálního dekódovacího centra tak, aby syntéza proteinů mohla dále pokračovat. Ne všechny tRNA ale tohle dokážou.
Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nyní ukázali, že ty, které umí přelstít ukončovací faktory, utvářejí důležité kontakty s některými ribozomálními proteiny, jež tvoří dekódovací místo. „Toho by mělo jít využít pro vývoj léčebných postupů právě nemocí způsobených nesmyslnými kodony. U těchto nemocí je hlavním problémem předčasně ukončená syntéza konkrétního klíčového proteinu.“
„Velkou výhodou tohoto přístupu je, že buňka molekuly tRNA velmi dobře zná, je na nich závislá. Jako terapeutikum bychom tedy do těla nevnášeli nic cizorodého, takže bychom neměli aktivovat imunitní odpověď,“ dodává Leoš Shivaya Valášek. Nově popsaná zjištění otevírají dosud neprobádaný směr v biologii tRNA, který by mohl usnadnit návrh geneticky upravených tRNA se specificky pozměněnými dekódovacími schopnostmi pro léčení mnoha genetických onemocnění.
„I když jsme se my i naši zahraniční kolegové dostali už poměrně daleko, stále zbývá celá řada nevyřešených otázek.“
„Vyřešit se musí také stabilita takovýchto léčiv, dlouhodobost jejich účinku, univerzalita jejich použití pro různé typy těchto onemocnění,“ doplňuje Leoš Shivaya Valášek. „Další, zatím jen zpola vyřešenou otázkou je vliv těchto speciálně upravených tRNA na řádné ukončení syntézy proteinů všude tam, kde je to naprosto nezbytné, tj. Obr 1. Mechanismus účinného pročítání terminačních signálů.“
„Pouze ty tRNA, které jsou schopné vázat se na vybrané ribozomální proteiny tvořící jeho dekódovací centrum, např. eS25 a eS30, se stabilně v tomto centru „zahnízdí“. Aminokyselina - molekula obsahující karboxylovou (-COOH) a aminovou (-NH2) funkční skupinu. Aneuploidie - genomová mutace, při které dochází k chybění nebo nadbytku chromozomů ve všech buňkách určitého organizmu. Cytogenetika - podobor genetiky zabývající se genetickými jevy na buněčné a jaderné úrovni.
Jaké to bude mít dopady na poznání původu a genealogie, to lze očekávat v souvislosti s dalším výzkumem. Dědičnost - proces, ve kterém potomek získává vlastnosti nebo predispozice k vlastnostem rodičovské buňky nebo organismu. Chromozom - funkční celek dědičného záznamu genetické informace v buňce, schopný samostatné funkce při přenosu informací.
Chromozomální aberace - mutace zasahující do chromozomů měnící jejich tvar a strukturu. Karyotyp - soubor všech chromozomů v jádře buňky. V buněčných jádrech určitého organismu a druhu je dán počet chromozomů, velikost i jejich tvar. Kvalitativní znaky - znaky kódované jedním nebo jen několika málo geny (např. barva očí). Metylace - připojení metylového zbytku -CH3 ke konkrétní aminokyselině v proteinu, což může měnit vlastnosti proteinů.
VNTR - Minisatelity (Variable Number Tandem Repeat) - oblast DNA, která se skládá z opakování 10-60 bp. MLPA (multiple ligation-dependent probe amplification) - metoda detekce rozsáhlých genomových delecí a přestaveb. Genetické poradenství - jedna z forem preventivního lékařství pro rodiny s genetickou zátěží. Real time PCR (kvantitativní PCR) - sledování průběhu PCR během reakce.
Transkripce - proces, při němž je podle genetické informace zapsané v DNA vyráběn řetězec RNA. Translace - sekundární proces syntézy bílkovin. Obr. Ribozomální RNA (rRNA) - druh RNA podílející se na tvorbě ribozomu. Obr. Strukturní aberace - změny struktury chromozomů. Substituce nukleotidů (bodové mutace) - nahrazení jedné nebo několika bází.
Obr. Replikace - proces tvorby kopií molekuly DNA. Celý proces je semikonzervativní. Obr. Populační genetika - nauka o změnách zastoupení alel v populaci. Prenatální diagnostika - soubor metod a postupů k diagnostice ještě nenarozeného jedince. Proteosyntéza - proces, ve kterém se tvoří bílkoviny. Transkripce a translace tvoří základní rámec molekulární biologie.
Srdečně Vás zveme k účasti na mezinárodní doktorandské konferenci „Stvoření - víra - rozum - teologie“, která proběhne v pátek 25. dubna 2025 v prostorách Husitské teologické fakulty UK (místnost H401). Nauka o stvoření vždy zaměstnávala církev a teologii. Způsoby přístupu a analýzy tohoto teologického tématu se však v různých dobách utvářely různě, a ne vždy se pokračovalo podle stejných "pravidel".
Protože se jedná o rozmanitý obor, jsou k tomuto výzkumu zváni badatelé z různých vědních oborů, zejména z oblasti teologie. Tímto způsobem se dostane do centra pozornosti oblast víry a rozumu, kde mohou být podrobněji definovány vědecké a praktické aspekty přístupu k modelování dnešního chápání nauky o stvoření, a to v širokém kontextu jejích příbuzných oblastí.
Teologie stvoření (Vybrané verše z Písma) | John MacArthur
Vzhledem k tomu, že se vychází z pozice teologie, předpokládá se, že se zde uplatní teologické disciplíny od biblistiky, přes historické vědy, systematické a praktické oblasti teologického pohledu, včetně širšího kontextu filologických a filozofických věd.