Tetínské kostely sv. Ludmily a sv. Kateřiny leží v malebné vesničce Tetín, jen 2 kilometry od Berouna, a patří k nejstarším místům českých dějin. Tetín je považován za jednu z nejstarších obcí u nás a jeho počátky jsou spojovány s Krokovou dcerou Tetou.
Kostel sv. Ludmily: barokní perla na návsi
Barokní kostel sv. Ludmily stojí v jihovýchodním rohu návsi a jeho historie sahá až do 80. let 17. století; byl postaven na místě gotické svatyně ze 14. století. Interiér je jednolodní s plochou klenbou a po stranách se nacházejí polokruhová okna. Hlavní oltář je kamenný, v barokním stylu, a uprostřed něj je obraz na plátně od neznámého malíře znázorňující, jak sv. Ludmila a kněz Kaich vyučují sv. Václava; po stranách oltáře stojí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa a nahoře je socha sv. Ludmily. Nahoře je socha sv. Michaela bojujícího se satánem a po stranách sošky sv. Kateřiny a Barbory. Po stranách oltáře je mensa s kamenem, na kterém měla být sv. Ludmila usmrcena.
Na jižní straně lodi se nachází dřevěná vyřezávaná kazatelna, na zdi barokní krucifix; na severní straně lodi stojí dřevěný oltářík přenesený ze Mořiny, uprostřed něj je obraz sv. Stanislava. Součástí kostela jsou varhany z roku 1771 od Gutha z Čisté u Rakovníka; po rekonstrukci v roce 1998 jsou opět využívány pro koncerty. Kostel byl až do roku 2006 farním chrámem, od té doby je filiálním ve farnosti Beroun. V blízkosti stojí menší románský kostel sv. Kateřiny a na jeho průčelí jsou pilastry s římsovými hlavicemi a štít zakončený závitovými vyzdívkami.
Průčelí kostela sv. Ludmily je rozčleněno pilíři, nad vchodem je trojúhelníkový štít zakončený závitovými vyzdívkami a po stranách zdobený kamennými jehlanci. Vnitřek obsahuje hlavní oltář, obrazy a sošky, mensa s kamenem, kazatelnu, menší oltář, barokní krucifix a další detaily jako obraz sv. Ludmily a součástí oltáře. Varhany z roku 1771 doplňují hudební tradici prostoru.
Kostel sv. Kateřiny: románský uprostřed dvou kostelů
Románský kostel sv. Kateřiny stojí v těsné blízkosti kostela sv. Ludmily a byl postaven koncem 12. století; původně býval zasvěcen sv. Ludmile a dodnes bývá považován za hlavního nositele svatoludmilské úcty. Zajímavostí je barokní mariánský sloup od sochaře Františka Brayera, nacházející se v prostranství před kostely, a socha sv. Ludmily od Josefa Maxe.
Stezka sv. Ludmily a propojení s historickými místy
Nová poutní a turistická trasa měří 132 kilometrů a propojuje v 11 etapách některá nejstarší česká doložená sídla. Z Budče, kde se křesťanské liturgii učil Václav, se Stezka sv. Ludmily vydává na jih přes Nelahozeves a Kralupy nad Vltavou až k zbytkům hradiště Budeč u Zákolan a dále na Pražský hrad, kde kníže Václav přesunul tělo Ludmily. Před Pražským hradem je kaplička zasvěcená sv. Ludmile a další místa spojená s její minulostí.
Stezka vede i na Vyšehrad, kde se křesťanství dramaticky propojuje s českými dějinami; lze si představit, jak Ludmilin příběh ovlivňoval další pokolení. Na levém břehu Vltavy stojí neorenesanční kostel sv. Václava na Smíchově a na pravém Emauzský klášter, kde vznikla slovanská liturgie. Trasa také ukazuje baziliku sv. Jiří a další významná místa spojená s počátky českého státu.
Putování vede krajinou plnou historických míst, které vyzývají k zamyšlení nad vlastními životy, odchodem z domova, vztahem ke svému okolí či rodině. Každá z 11 etap Stezky sv. Ludmily nabízí otázky spojené s Ludmilou a s místem, které poutník navštíví. V Praze lze z hlavní trasy sejít a podniknout samostatný okruh, který zahrnuje Vyšehrad, baziliku sv. Petra a Pavla a další lokality.
Současné a budoucí projekty spojené s odkazem sv. Ludmily
Mezietapa Stezky sv. Ludmily zahajuje 21. a 22. září 2024 požehnáním právě vznikající nové kaple sv. Ludmily na Kamenném vrchu v Novém Lískovci; kámen s vytesanou symbolickou šálou má být během dvoudenních oslav požehnán arcibiskupem P. Bezákem a následně putovat do Brna k nové kapli. Zadavatelem nové kaple je Brno a kámen bude vystavený v kostele sv. Ludmily na Tetíně až do odjezdu. Spolek SVATÁ LUDMILA usiluje o propojení svatoludmilských míst a realizaci poutní Stezky sv. Ludmily, která má být otevřena na jaře 2025, a to při příležitosti 1100. výročí přenesení ostatků Ludmily z Tetína na Pražský hrad.
Putování dále počítá s prodloužením Vintířovy stezky až do Břevnovského kláštera, kde jsou uloženy ostatky sv. Vintíře, a s ročními aktivitami spolků zaměřených na připomínání odkazu národních světců a významných osobností počátků českého státu. Svatá Ludmila, z. s. vznikla v roce 2015 a od roku 2021 rozšířila činnost o Putování za kořeny a projekt Naši světci, který si klade za cíl připomínat odkaz národních světců a historických osobností spojených s počátky českého státu.
Po zapsání 1100. výročí smrti Ludmily v roce 2021 se spolku podařilo rozšířit programy o poutní turistiku a výstavy, které propojují různá významná místa v Čechách a na Moravě.
