Tovaryšstvo Ježíšovo a jeho vliv na školství, kulturu a duchovní život v Čechách

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů.

Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek.

Historie Tovaryšstva Ježíšova a jeho vznik

Jezuité jsou jedním z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve. Kamkoli vstoupili, tam tvořili dějiny. Jezuité prosazovali obrodu katolické církve a záhy po vzniku řádu v 16. století se stali iniciátory počínající protireformace. Zakladatel řádu, španělský šlechtic Ignác z Loyoly, se narodil v roce 1491. Jeho život vojáka změnila dělová koule, která mu vážně poranila nohu. Během dlouhé rekonvalescence začal přemýšlet, co bůh očekává od jeho života. Následovala vzrušující léta putování a studia, která nakonec vedla k založení Tovaryšstva Ježíšova. Údajně k tomu došlo 15. srpna 1534 v kryptě pod kostelem na pařížském Montmartru a Ignácovi dělalo společnost šest jeho přátel a kolegů z pařížské univerzity.

Existenci jezuitského řádu oficiálně potvrdil papež Pavel III. 27. Ne všichni ale byli nadšení: pobouření vyvolávalo už samotné jméno Tovaryšstvo Ježíšovo, Societas Iesu. Tradiční řády se většinou pojmenovaly podle svých zakladatelů nebo určitých znaků, ale jezuité si rovnou přivlastnili jméno toho nejvyššího, samotného Ježíše. Jak uvádí autor publikace o dějinách jezuitů Thomas Campbell, „…použití Ježíšova jména bylo vnímáno jako velká urážka. Když v roce 1555 nebo 1556 jezuité poprvé přišli do Čech, zakladatel řádu právě v Římě umíral. Mohl ale být spokojený, poslání se mu zdařilo: jezuité v té době provozovali už 76 kolejí na třech kontinentech, byli zpovědníky řady králů a skutečně se stali symbolem boje proti reformaci.

Dařilo se jim i v Praze: na místě zpustlého dominikánského kláštera na Starém Městě u kostela sv.Po Pražském hradu je Klementinum druhý nejrozsáhlejší stavební komplex v Praze. Dnes v něm sídlí Národní knihovna České republiky a areál je zapsaný mezi národní kulturní památky. Klementinum se proslavilo i jako místo, kde už v polovině 18. století začala pravidelná meteorologická pozorování. Jezuité postupně rozšiřovali své působení: po polovině 17. století vybudovali druhou kolej v Praze na Novém Městě s kostelem sv. Ignáce, a třetí kolej na Malé Straně u kostela sv. Mikuláše. Postupně zakládali další jezuitské koleje; k nejznámějším patřila ta v Klatovech. Dnes tu můžete navštívit Katakomby, krypty pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi. Katakomby se podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů. Jezuitské koleje objevíte v řadě dalších míst. Například v Kutné Hoře je areál bývalé Jezuitské koleje součástí městské památkové rezervace, v interiérech si prohlédnete expozice Galerie Středočeského kraje a můžete se projít parkem a zahradami. Jezuitská kolej je i ve Znojmě, další jezuitská kolej stojí v Telči nebo v Uherském Hradišti.

Jezuité jako učitelé a jejich odkaz ve vzdělání

Kritici řádu vyčítají, že v 17. století po bitvě na Bílé hoře jezuité spoluvytvářeli „dobu temna“ a v jejich řadách působil palič knih Antonín Koniáš. Zároveň ale byli jezuité velmi aktivní jako misionáři na nově objevených kontinentech. Od počátku své existence se zaměřovali převážně na oblast školství, vědy a umění. Ve své době měli nejpropracovanější výchovné a pedagogické metody, a z jejich škol vycházeli mimořádně vzdělaní, připravení a energičtí lidé. Mezi jezuity patřili spisovatel, geograf a historik Bohuslav Balbín (1621-1688), Josef Dobrovský (1753-1829), kardinál Tomáš Špidlík (1919-2010) či papež František (*1936-†2025).

Pověst jezuitů jako tmářů podporujících habsburskou moc se pokoušel napravit historik Josef Pekař. Ten upozorňoval, že členové řádu výrazně přispěli k šíření barokní kultury a vzdělanosti: „…barok netkvěl jen v jeho estetickém bohatství, kterým naplnil zemi, ano, kterým ji naučil umělecky cítit, ovládnuv na celé čáře architekturu, malířství, hudbu i umění. Jezuité byli praktičtí a vzdělaní, a mýty o nich přežívají dodnes. A také vtipy: Františkán, dominikán a jezuita se společně ocitnou v místnosti, kde se nesvítí. Je tma a oni přemýšlejí, jak by mohli získat světlo. Konají v souladu s tradicemi svých řádů. Františkán si posype hlavu popelem a modlí se. Nic se nestane. Dominikán přednese hodinovou úvahu o podstatě světla. Nestane se nic. Starý vtip shrnuje to podstatné: jezuité byli podezřele chytří a praktičtí. Získali nejenom velký respekt, ale i majetek. Díky tomu měli řadu nepřátel, a od nich byl jen krůček k pronásledování, zákazu a procesům - stačí připomenout podezření, jak je shrnul francouzský ministr zahraničí z let 1758-70 Étienne Francois: „Jezuité jsou schopni ovlivnit cokoli.“

Hon na jezuity, který v druhé polovině 18. století rozpoutaly některé katolické země v čele s Francií, Španělskem a Portugalskem, skončil v roce 1773, když papež Kliment XIV. zřídil krátkou přestávku, která řád po několika desetiletích obnovil. Poznejte historický vliv jezuitů v České republice, od barokní kultury po školství a rekatolizaci. Řád jezuitů byl založen 15. V Klementinu můžete navštívit Národní knihovnu a prohlédnout si místo dlouhodobých meteorologických pozorování, které začalo v polovině 18. století.

Jezuitská architektura a významné lokality v ČR

Církevní hierarchie může na první pohled působit složitě. Tituly jako papež, biskup, arcibiskup nebo kardinál se často skloňují ve zprávách, ale co přesně znamenají? Jak se volí papež, co je to konkláve, jak dlouho existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával? Malostranský chrám sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Katedrální chrám sv. Klimenta je jedním ze tří kostelů v areálu Klementina. Nechali jej vystavět v letech 1711-1715 jezuité, stavitelem Antoniem Luragem. Zvenku prostá stavba vyniká nákladností interiéru, cenné jsou především plastiky M. B. Brauna na šesti bočních oltářích a obraz od P. J.

Rozsáhlý prostor, do nedávné doby pokrytý asfaltem, je přeměněn na městský park s otevřenými travnatými plochami a bohatou výsadbou, kde naleznete nový mobiliář, vodní schody, místo na piknik i prostor pro kulturní akce. Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy. Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.

jezuitska_kontext_klementinum_praha

Přímo známé evropské poutní místo Svatá Hora u Příbrami stála více než 300 let a je jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Pražský hrad, tradiční sídlo českých panovníků a od roku 1918 také sídlo prezidenta, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Karlův most je bezesporu jedním z nejikoničtějších symbolů Prahy a zároveň nejstarším mostem, který překlenuje řeku Vltavu. Každý, kdo se jím prochází, vstupuje do živé kroniky české historie. Základní kámen položil sám císař Karel IV. Ferdinand I. Po bitvě u Moháče nastoupil na český trůn Ferdinand I. Habsburský. Měli spolu patnáct dětí včetně Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

Alois Jirásek byl učitel dějepisu a významná postava české historiografie; Havlíčkův Brod nese jeho jméno po smrti. Jan Nepomucký, barokní světec, je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních. Bohuslav Balbín, kněz a historik, se svým dílem řadí mezi přední obránce českého jazyka a národa. Vydejte se na kole, případně pěšky, po starobylé Svaté cestě, kterou vybudovali jezuité v 17. století. Dodnes můžeme vidět kapličky podél silnice z Prahy do Brandýsa nad Labem. Inspirován Ignácovými Duchovními cvičeními, vzniklo Tovaryšstvo Ježíšovo s cílem služeb a vzdělávání lidí po celém světě.

Ignác z Loyoly, narozený v baskické šlechtické rodině, prošel cestou transformace z válečníka na zakladatele jezuitů. Jeho cesta od rytířských snů přes zranění u Pamplony k hluboké duchovní proměně inspirovala založení řádu zaměřeného na vzdělání, duchovní růst a službu. Založení jezuitů sv. Ignácem z Loyoly v roce 1540 odstartovalo cestu služby, vzdělávání a hledání spravedlnosti. Naší silou je individuální doprovázení na cestě duchovního růstu, inspirované Ignácovými „Duchovními cvičeními“. Řád vznikl roku 1540 s jediným cílem - sloužit Bohu a lidem tam, kde je nejvíc potřeba. Jezuité se zavazují k bezvýhradné poslušnosti papeži a jsou připraveni být posláni na konec světa; proto musí neustále prohlubovat svou vnitřní svobodu. Jo, jezuité v minulosti založili tisíce škol a univerzit, působili na Dálném východě či v Latinské Americe a patřili mezi první Evropany, kteří pochopili kultury místních národů.

klementinum_praha_kategorie_knihovna

Jezuité vysvětleni za méně než 4 minuty

tags: #tovarysstva #jezisovo #stavby