Rusko a Ukrajina se v sobotu navzájem obvinily z poničení dřevěného kostela Všech svatých v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že ruská armáda dělostřelecký útok na Svatohorskou lávru, pravoslavný klášter u Svjatohirsku, podnikla záměrně. Před boji se podle něj na místě ukrývalo asi 300 civilistů včetně 60 dětí. Podle Moskvy kostel při ústupu naopak vypálili ukrajinští vojáci. "Okupanti přesně vědí, který objekt ostřelují," napsal Zelenskyj a zdůraznil, že ruská armáda si byla dobře vědoma, že se v klášteře ukrývají civilisté.
„Ale ruská armáda klidně klášter ostřeluje, stejně jako zbytek Donbasu a stejně jako jakýkoli jiný object, na nějž dosáhne. “Poprvé byl (kostel) poničen v době sovětské vlády. Pak opraven. A nyní ho vypálila ruská armáda,“ poukázal na pohnutou historii místa Zelenskyj. Ruské ministerstvo obrany ale podle agentury RIA Novosti uvedlo, že kostel zapálili ukrajinští vojáci, kteří stříleli z kulometů do dřevěných stěn zápalnou municí. Rusko podle Kyjeva klášter ostřelovalo už ve středu 1. června. Při tomto útoku podle agentury Unian zemřeli tři řeholníci, dva muži a jedna žena; čtvrtý člověk svým zraněním podlehl později. Ruské rakety podle Unian klášter zasáhly i 9. května.
Dnes poničený kostel byl vysvěcen v roce 1912. Na jeho místě stál dříve kamenný kostel, který se do dnešní doby nezachoval. agl ank Nad ránem 15. června vzplála střecha pravoslavného Uspenského chrámu v klášterním komplexu Kyjevsko-pečerská lávra. Byl součástí masivního útoku, který Rusko podniklo na Kyjev a další města a který čítal 70 balistických raket a přes 600 dronů. Během dne se jej podařilo uhasit, zachráněny jsou díky pohotovosti zdejších mnichů i starobylé ikony a relikvie.
Ruské ministerstvo obrany údery potvrdilo, explicitně ale odmítlo odpovědnost za zapálení kostela. Podle Moskvy jsou na vině vadné americké protiraketové střely Patriot, které Ukrajině dodaly západní země. Zelenskyj pozval Putina na stretnutie. Ten odpovedal dronovými útokmi. Ruský vůdce Vladimir Putin odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na osobní stretnutí. Ukrajinský lídr ho v otevřeném listě vyzval na ukončení války.
Kyjevsko-pečerská lávra, rozsáhlý komplex pousteven, kostelů a muzeí z 11. století zapsaný na seznam UNESCO, je spojen s počátky křesťanství na Kyjevské Rusi, a tedy i s východoslovanskou státností. Je zde totiž mimo jiné pochován zakladatel Moskvy Jurij Dolgorukij a předrevoluční ruský předseda vlády Pjotr Stolypin. I sami obyvatelé Kyjeva toto místo vnímají jako baštu ruské přítomnosti. Proto je útok „barbarským činem proti jednomu z nejposvátnějších míst východního křesťanství“, jak vyjádřila velvyslankyně Evropské unie na Ukrajině Katarína Mathernová. Ta zároveň připomněla, že v pondělí „se střetly dvě vize budoucnosti Ukrajiny“.
Rusko svůj útok na Ukrajinu od počátku odůvodňuje ochranou křesťanství a pravoslavné církve. Fakta mluví jinak: jen ukrajinská databáze „Náboženství v plamenech“ registruje od února 2022 na 740 poškozených nebo zničených náboženských objektů. „Rusko se celé roky snažilo přesvědčit mezinárodní společenství, že jeho zvláštním posláním je ochrana pravoslaví, tradičních hodnot a věřících. Sledujeme tu ale ještě jiný příběh.“
Samotný Uspenský chrám vyhodili v roce 1941 sověti do povětří, obnoven byl roku 1995 se získáním samostatnosti Ukrajiny. Jen krátce předtím však byl celý areál převeden do rukou Ukrajinské pravoslavné církve navázané na Rusko, konkrétně na Moskevský patriarchát, řízený nyní Putinovým spolupracovníkem patriarchou Kirillem. Spolupráce s ruskou rozvědkou i sexuální aféry. Kdo je zadržený metropolita Ilarion? Na první pohled to vypadá jednoduše: ruského duchovního z Karlových Varů zadržela česká policie, protože ve svém autě převážel drogy. Ilarion Alfejev je ale víc než probelematická osoba.
V roce 2019 vznikla autonomní národní Pravoslavná církev Ukrajiny; Moskva její status neuznala. Jedním z neuralgických bodů současného válečného konfliktu je úsilí Ukrajiny převést pod vlastní církev nejen náboženský život, ale i církevní majetek. Hned několik trestních řízení je vedeno proti vedoucím místní promoskevské komunity Pavlovi, známému i jako „Paša Mercedes“.
V dalších souvislostech se objevují i historické poznámky o Přerově, kde byla pravoslavná komunita spojena s myšlenkou přestěhování dřevěného kostela po Podkarpatské Rusi. Příběh Kollarda a jeho vliv na ukrajinskou duchovní scénu a historii Přerova ilustruje načasování a složitost migrací a kulturních výměn mezi Ukrajinou a Českem.
Další aktuální zpravodajství zahrnují situaci ve městech Kyjev, Charkov a Dnipro, kde ruské útoky zasáhly civilní infrastrukturu i duchovní objekty. V Kyjevě byl zasažen Kyjevskopečerská lávra; evakuace ikon a relikvií byla nezbytná pro zachování kulturního dědictví. Zpravodajství doplňují i vyjádření českých představitelů, kteří odsoudili útoky a vyzvali k podpoře Ukrajiny a dalším sankcím proti Rusku.
Také se v textu objevuje reflexe role církví v konfliktech a jejich schopnosti prostřednictvím historických odkazů a současných událostí reagovat na bezprecedentní násilí.
“Get Out, Zelensky!”: Massive Kyiv Protest Erupts As Russian Strikes Rock Ukraine
V kontextu kulturního a náboženského dědictví stojí za zmínku, že Kyjevsko-pečerská lávra je zapsána na seznam UNESCO a že její historický význam je spojen s počátky křesťanství na Ukrajině a s chráním tradic pravoslaví ve střední Evropě.
tags: #ukrajina #bene #protestantsky #kostel