Blíží se Světový den zasvěcených osob, který si tuto sobotu 2. února, na svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice), budeme připomínat již po 23. Podívejme se, kolik řeholníků a řeholnic žije v České republice a jaké řády u nás působí. Statistiky jsou aktualizované k 1. lednu 2019. Foto: Lucie Horníková / Člověk a Víra.
Co je řeholní řád a jak vzniká?
Řády (latinsky ordo) jsou nejstarší formou řeholního společenství. Každý řád se řídí určitou řeholí, tj. souhrnem předpisů, které upravují řeholní život a jsou témař často sepsané samotným zakladatelem řádu. Osoby, které do řádu vstupují, procházejí noviciátem, tj. zkušebním obdobím, kdy si v klášteře ověřují, zda se mohou a chtějí tomuto zasvěcenému životu věnovat až do smrti. Do řeholního stavu se vstupuje přijetím evangelijních rad, složením veřejných slibů chudoby, čistoty a poslušnosti. Tyto sliby jsou nejprve časné, skládají se na dobu ne kratší než 3 léta a nepřekračující 9 roků, a po nich následují slavné sliby, které znamenají trvalé zasvěcení se Bohu a setrvání v řeholním společenství.
Jaké názory a způsoby života se vyvíjejí v klášteře?
Ti, kdo se k tomuto způsobu života zavázali řeholními sliby, se označují jako mniši, mnišky, řeholníci, řeholnice, bratři nebo (řádové) sestry. Kongregace začaly v 16. století podle předpisů Tridentského koncilu vznikat; lišily se tím, že místo slavných slibů měly tzv. věčné sliby s menší závazností a většinou netrvají na odděleném životě v klášteře, ale usazují se ve městech a věnují se působení ve společnosti. Život v klášteře je rozšířeným způsobem života mnoha řádů; každé místní společenství řeholníků je podřízeno jednomu představenému a v čele celého řádu stojí opat primas nebo generální představený. V klášteře se řeholníci společně modlí, a to především liturgii hodin, která je veřejnou modlitbu církve sestavenou tak, aby Boží chvála posvětila celý průběh dne a noci.
Prostor je také pro chvíle ticha, meditaci, kontemplaci a adoraci. Středem života křesťanského společenství je společné slavení mše svaté. Život v klášteře kromě modliteb naplňuje také práce, společné stolování a chvíle rekreace. Vedle mnichů mohli být členy řádu i laičtí bratři (konvrši), kteří neskládali slavné sliby a vykonávali především manuální práci. Znakem zasvěcení a svědectvím chudoby je řeholní oděv, tzv. hábit, který je pro každý řád specifický.
Když se řády dělí podle zaměření a typu života
Každé řeholní společenství má vlastní zaměření (charisma) a typ apoštolátu; obvykle se zaměřují na milosrdnou službu trpícímu člověku, což se historicky realizovalo zejména v péči o nemocné a potřebné. Podle druhu se řády člení na mnišské, řeholní kanovníky, řády žebravé, řeholní kleriky a rytířské řády. Kontemplativní řády (např. benediktini, cisterciáci, trapisté, premontreáti, augustiniáni, karmelitáni) se věnují primárně modlitbě a rozjímání, často v přísné klauzuře; činné řády vykonávají apoštolát ve světě a jejich zajištění obživy bývá z klášterní produkce. Ošetřovatelské řády zahrnují alžbětinky, boromejky, františkánky a Sestry Matky Terezy a další, které pečují o nemocné a potřebné.
Řády a kongregace působící v Česku
V České republice působilo k 1. 1. 2019 celkem 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů. U nás žilo tehdy 656 řeholníků a 1.065 řeholnic, z toho 42 řeholních studentů bohosloví, 26 noviců a 17 novicek. Nejvíce řeholnic žije v Arcidiecézi Praha (283), následuje Diecéze Brno (212) a Arcidiecéze Olomouc (187), nejméně v Diecézi Plzeň (17). 29 sester studuje nebo pracuje v zahraničí. V ČR je celkem 95 mužských a 138 ženských řeholních komunit. Předsedou Konference vyšších představených mužských řeholí je P. Prokop Siostrzonek OSB a předsedkyní Konference vyšších představených ženských řeholí se stala S. Krista Chládková OP.
Mezi řády působící v ČR se nacházejí benediktini, cisterciáci, trapisté, premontreti, augustiniáni, karmelitáni a další kontemplativní řády; mezi činné a kontemplativně činné řády patří např. salesiáni, jezuité, františkáni, klarisky a další. Školské řády a kongregace se zaměřují na výchovu a vzdělávání; zmiňují se například Piaristé, jezuité a řád Matky Terezy. Ošetřovatelské řády v ČR zahrnují alžbětinky, boromejky, milosrdné sestry svatého Karla Boromejského a další.
Jak staré je vstupování do řeholního života a jaké jsou věkové hranice?
Podle tradičních pravidel řeholního života, formace zahrnuje kandidaturu, postulát, noviciát a juniorát, které bývají doprovázeny chováním v komunitě a postupně stvrzenými sliby. Kandidatura je čas bližšího poznávání milujícího Boha a sebe sama; postulát je krátká fáze pro přípravu na noviciát; noviciát trvá obvykle 1 rok a je klíčovým obdobím formace. Juniorát začíná složením časných slibů na tři roky; po uplynutí těchto tří let následuje další tříletá období, po jejímž skončení sestra skládá sliby věčné a zasvěcuje svůj život Bohu. Důležité je, že formace nekončí po složení věčných slibů; pokračuje celoživotní proměna osobnosti a růst v modlitbě, komunite a službě.
Co se týká věku, neexistuje žádný pevný věkový limit pro vstup do fungujících řeholních společenství. Existují volnější formy zasvěcení (terciáři), které umožňují složení slibů v rámci určité kongregace i mimo klášter; dále jsou tzv. zasvěcené panny (společenství žen žijících ve světě, s plným zasvěcením) a volná společenství (např. FATYM). Některé komunity jsou novější a otevřené pro zájemkyně různých věkových kategorií; doporučuje se prohlédnout internet a navštívit konkrétní společenství.
Praktické poznámky pro zájemkyně
Přijímání do klášterního života u sestry zahrnuje vstup do postulátu (obvykle trvá nejméně 6 měsíců) a následné kroky do noviciátu. Po vstupu do klášteera čekatelka nosí specifický oděv, po dokončení zkoušky postupuje do noviciátu a v něm slibuje čistotu, chudobu a poslušnost. Následuje juniorát s třemi lety, po němž se sliby prodlužují a nakonec skládá sestra sliby věčné. Stavba formace a směřování k zasvěcení vyžaduje čas, odhodlání a duchovní vedení. Každá komunita má svoje specifika a podmínky, takže je vhodné zjistit možnosti a navštívit společenství, aby si budoucí řeholnice mohla vybrat podle svého povolání a životní reality.
Ve světle Den zasvěceného života a setkání s biskupy se na evropské úrovni věnuje pozornost ochranným opatřením a řešení obtíží v komunitách. Sestry a řeholní bratři se setkávají s biskupy během oslav dne zasvěceného života a prohlubují povědomí o životě ve světské společnosti i v klášterech.
Extras: hlavní seznam řádů podle zaměření
- Kontemplativní řády: benediktini, cisterciáci, trapisté, premontreáti, augustiniáni, karmelitáni
- Ošetřovatelské řády: alžbětinky, boromejky, františkánky, Sestry Matky Terezy
- Školské řády: Piaristé, jezuité, další školské sestry
- Rytířské a apoštolské řády: maltézští rytíři, dominikáni, servité, trinitáři, Vincentky, paulíni
- Ženské kongregace a spolky s různými zaměřeními: Klarisky, Minorité, Františkánky, Klariské komunity
