Žel. S určitostí lze tvrdit, že Varvažov je stará slovanská obec. Záhadou je, že první písemná zmínka o této vsi je až z roku 1521. V dalších stoletích se tu nic zvláštního nedělo a jistý obrat nastal v roce 1740, kdy tady byla objevena ložiska uhlí. Katastrofou pro ves byl až 30. srpen 1813, když během bitvy mezi napoleonskými vojsky a spojeneckou armádou celá ves vyhořela. Dnes je Varvažov poklidnou obcí, do které se lidé jezdí podívat na pomníky obětem výše uvedené bitvy. Tím prvním, který zde byl po uvedené bitvě postaven, je právě Pruský pomník. Stojí tu již od roku 1817 a byl navržen architektem a sochařem Karlem Schinkelem. Vysoký obelisk v novogotickém slohu je z litiny. Je umístěn na stupňovitém soklu a přibližně ve střední části je reliéf poprsí Bedřicha Viléma III. Nad ním je nápis k uvedené bitvě a jeho vrchol zdobí železný kříž. Původní sloup byl o něco nižší, k jeho zvýšení došlo v roce 1857. Při cestě k pomníku je zajímavý kamenný kříž, který se pomalu rozpadá. Za pomníkem je jakási „kamenná lavička“ a nechybí tady ani informace o pomníku a varvažovském střetnutí. Pomník byl odhalen 8. 9. 1817. Varvažov se nachází ve velice pestrém okrese Ústí nad Labem a je atraktivním a hojně navštěvovaným místem. Varvažov byl od svého počátku vsí, kde se toho moc nedělo. Vždyť první písemná zmínka je až z roku 1483. Ves až do roku 1580 patřila k panství Krupka. Pomník byl postaven na počest vítězství nad napoleonskými vojisky spojeneckou armádou Ruska - Pruska a Rakouska v roce 1813. Ve dnech 29. a 30. Turistická známka č. Bitva u Chlumce a Přestanova, ke které došlo v srpnu 1813, je často detailně zmiňována v různých materiálech, ale druhá, ke které došlo v září u Varvažova je téměř zapomenuta, a stojí v jejím stínu. U silnice vedoucí z Telnice do Nakléřova se dochovala novogotická kaple Ledebourů. Kaple byla součástí loveckého zámku postaveného hrabětem Adolfem Ledebourem v roce 1832. Bylo to jednoduché panské sídlo pro sezonní pobyt velice zajímavého architektonického řešení. Zámeček byl na konci II. světové války poničen a v roce 1950 vyhořel a již nebyl obnoven.
Krátký výšlap do Chlumce (Teplicko). Měla jsem chuť se někam podívat, ale ne daleko. Vybrala jsem si Chlumec, kde se odehrála 26. a 30. srpna roku 1813 bitva. Od počátku 19. století se začalo těžit hnědé uhlí v okolí Varvažova, Úžína a obce Dělouš. Solitérní výběžek Českého středohoří pod Krušnými horami. Zalesněný čedičový kopec se nachází 5 km severně od Ústí nad Labem v blízkosti dálnice D8. Dříve se mu říkalo Děloušský vrch. Dvacet pět metrů vysoký pomník, snadno rozpoznatelný už z přilehlé komunikace č. 13, stojí na úpatí vrchu Horka na východ od Chlumce. Návrh pomníku vytvořil architekt Julius Schmiedel. Oblasť okolo Chlumce prežila v minulosti snáď všetky vojenské ťaženia v Čechách, od bitiek za vlády Přemyslovců, husitské vojny, 30. ročnú, sedemročnú vojnu, prvú a druhú svetovú vojnu. Najväčšiou najkrvavejšou zo všetkých vojen bola ale napoleonská vojna v roku 1813. Práve k pamiatke tejto vojny postavili kamenný pomník - pamätník. Chlumec je asi najviac známy bitkou z roku 1813, má ale aj zaujímavú cirkevnú pamiatku, ktorou je krížová cesta postavená v klasicistickom slohu. Před vstupem do kostela sv. Havla v Chlumci, ukrytá pod statnými stromy se skrývá socha zraněného vojáka v nadžívotní velikosti. Tato socha byla vytvořena v sochařské dílně F. Renesanční náhrobky ve zdech kostela sv. Při prohlídce kostela svatého Havla v Chlumci (vice o kostelu zde) jistě každého návštěvníka zaujmou náhrobní kameny, které jsou zazděné jak z vnitřní, tak i z vnější strany ve zdech kostela.
Chlumec: památky a architektura
Je málo míst v naší zemi, o kterých je první zmínka před rokem 1000. Kdy došlo k osídlení tohoto místa se již asi nedozvíme, ale první připomínka je z roku 993. Památník se nachází na východní straně města, nedaleko silnice č. 13. Je obklopen zajímavým parkem s několika velmi hezkými starými stromy. Kostel sv. Kostel je prvním objektem, ke kterému se návštěvník města zřejmě vydá po zaparkování. Byl postaven mezi roky 1847 až 1852. Stavělo se na místě původního renesančního kostela podle návrhu J. Katze a A. Schmöcha. Svatyně je trojlodní, zakončená půlkruhovým presbytářem. Po původním kostele zbyly pouze náhrobní kameny, které jsou zazděny ve zdi presbytáře. Kostel je doslova skryt v zeleni. Překvapí množstvím oken a okének. Málo kdo ví, že se 29.8.1813 u Chlumce uskutečnila největší bitva Napoleonských válek na území Čech. 15 000 ruských vojáků zadrželo 3 násobnou přesilu francouzské armády. V boji zde padlo 12 000 mužů. Chlumec - kostel sv. Dominantou mesta Chlumec ležiaceho na úpätí Krušných hor v okrese Ústí nad Labem je rímskokatolícky farný kostol sv. Havla. Stojí na mieste pôvodného kostola už z roku 1359, ktorý bol zasvätený sv. Gotthardovi. Tento kostol v roku 1590 nechal vtedajší majiteľ panstva Petr Kolbl prestavať v barokovom slohu. Kostel sv. Na místě dnešního kostela sv. Havla stál dříve v Chlumci gotický chrám sv. Gotharda, který byl postavený už před rokem 1359. Výše jmenovaná kaple patří k nejhezčím barokním památkám města Chlumce. Nachází se na vrcholu Horka (313 m.n.m.), severovýchodně od města. Chlumec je mestečkom v severnej časti Českej republiky na úpätí Krušných hor v okrese Ústí nad Labem. Místo s názvem Chlumec je situováno v okrese Ústí nad Labem v přírodě, která ještě úplně nepodlehla vlivům civilizace. Vesnice na hřebeni Krušných hor nad Nakléřovským průsmykem, jenž odděluje Krušné hory od sousední Děčínské vrchoviny. Vypravil jsem se za historií a památkami největší bitvy napoleonských válek na území Čech, která se zde odehrála 29. a 30. srpna 1813. Více www.bitva u Chlumce. Autobusem jsem dojel do Varvařova, kde je začátek naučné stezky a je zde pruský a rakouský památník. Krupka leží v Severních Čechách, severním směrem od města Teplice. Krupka je označována jako naše nejstarší hornické město, v jehož okolí se těžil cín. Velice zajímavý skalní útvar známý jako Malé a Velké Tiské stěny, které se táhnou nad vesnicí Tisá (západně od Děčína) po celé její délce. Ústí nad Labem leží v severních Čechách, východním směrem od města Teplice.
Kaple Ledebourů na cestě do Chlumce patří k dalším zajímavostem. U silnice do Chlumce stojí novogotická kaple Ledebourů, součást loveckého zámku postaveného hrabětem Adolfem Ledebourem v roce 1832. Zámeček byl na konci II. světové války poničen a v roce 1950 vyhořel a již nebyl obnoven. Návrh pomníku a jeho význam souvisí s bitvou u Chlumce a Přestanova v roce 1813, která v okolí Varvažova zanechala trvalé stopy v pamětní architektuře.
Další pohledy na bitvu u Chlumce a její památky
Chlumec je asi nejvíce známy bitkou z roku 1813, má ale i zaujímavú cirkevnú pamiatku, ktorou je krížová cesta postavená v klasicistickom slohu. Před vstupem do kostela sv. Havla v Chlumci, ukrytá pod statnými stromy se skrývá socha zraněného vojáka v nadžívotní velikosti. Tato socha byla vytvořena v sochařské dílně F. Renesanční náhrobky ve zdech kostela sv. Při prohlídce kostela svatého Havla v Chlumci jistě každého návštěvníka zaujmou náhrobní kameny, které jsou zazděné ve zdech kostela. Nejstarší pomník bitvy u Chlumce a Přestanova nechal svým vojákům postavit podle projektu Karla Friedricha Schinkela pruský král Friedrich Wilhelm III. Odhalen 8. 9. 1817 za přítomnosti velitele pruských vojsk v bitvě, generála Friedricha von Kleist. Novogotický pomník byl postaven na popud pruského krále Bedřicha Viléma III. na počest pruských vojáků, padlých v bitvě u Chlumce a Varvažova r.1813. Od roku 1857 je pomník zakončen obeliskem s železným křížem na vrcholu.
