Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše. Hospodinovy oči hledí ke spravedlivým, uši naklání k jejich modlitbám, Hospodinova tvář je ale obrácená proti pachatelům zla.
Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý - odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka. Vezměte si celou Boží zbroj, abyste ve zlý den mohli odolat, všechno splnit a zůstat stát.
Kde je totiž závist a svárlivost, tam vzniká nepokoj a kdejaká špatnost. Zlomyslní mají v srdci jen faleš, mírumilovní žijí v radosti. Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá. Láska k penězům je totiž kořenem všeho zla; v honbě za nimi někteří zbloudili z cesty víry a sami si způsobili nesčetná muka.
Pamatuj na svého Stvořitele, dokud jsi ještě mlád, dříve než přijdou zlé dny a roky, o kterých řekneš: Nemám je rád! Pak tedy chraň svůj jazyk před zlem, ve tvých rtech ať není žádná lest. „Tak dobrá,“ řekl Hospodin satanovi. „Všechno, co má, ať je ve tvé moci. Jeho samotného se ale nedotkneš!“ A s tím satan od Hospodina odešel.
Žijte jako svobodní lidé, ne ovšem jako ti, kdo údajnou svobodou zastírají vlastní špatnost, ale jako Boží služebníci. Kdo by vám ublížil, když budete horlivě konat dobro? Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.
Nebuďte jako vaši otcové, ke kterým volali dávní proroci: ‚Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svých zlých cest, od svého zlého jednání!‘ Vy jste ale neposlouchali, vůbec jste si jich nevšímali, praví Hospodin. Neuchyluj se vpravo ani vlevo, své kroky vzdal od všeho zla!
Blaze vám, když vám budou zlořečit a pronásledovat vás a šířit o vás všelijaké zlé a lživé řeči kvůli mně. Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha. Není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil.
Zlé činy nejsou trestány rychle, proto má lidské srdce chuť páchat zlo. Hospodin Bůh si tehdy řekl: „Hle, člověk se stal jakoby jedním z nás, neboť zná dobro i zlo. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu života a nežil navěky.“ Proto Hospodin Bůh člověka vyhnal ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat.
Stůjte přepásáni na bedrech pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti a obuti připraveností kázat evangelium pokoje. Nadto vždy třímejte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého. Utíkej tedy od mladických tužeb a následuj spravedlnost, víru, lásku a pokoj spolu s ostatními, kdo vzývají Pána z čistého srdce.
A když Bůh uviděl, jak se zachovali a jak se odvrátili od svých zlých cest, slitoval se a přestože řekl, že s nimi naloží zle, upustil od toho a neprovedl to. Biblický verš dne Já sám přece vím, jak o vás přemýšlím, praví Hospodin.
Co je dobro a co zlo z pohledu biblické teologie
Říkáváme o něčem, že je to dobré, nebo špatné, a ani moc nepřemýšlíme o tom, proč tomu tak říkáme. Odedávna o dobru a o zlu diskutují filosofové a teologové. Dnes se filosofům a teologům do toho ani tolik nechce jako dříve. Potřebujeme dobré a zlé rozlišovat takřka na každém kroku. Zvláštní paradox: tak nesmírně samozřejmá velká nesamozřejmost.
V dějinách křesťanství se objevila myšlenka, že Bůh je dobro samo. Zatímco na světě je dobro po kouskách, Bůh je dobrem úplným. Proč ale o dobru vůbec mluvit? Stane se zaučováním do dobra někdo lepším? Alespoň nějaké nejasnosti zaplašíme. Křesťanství Boha s dobrem ztotožňuje. Kdo o něm řekne, že je dobrý, vlastně ho jen pochválí.
Zkusme alespoň nápovědu: Z Bible se ví, že Bůh stvořil svět dobře. Dobré dílo je projevem dobra tvůrce. Tudíž je dobře, že vůbec jsme. A že vůbec něco je. A to i když se něco pokazí. Jako stromy, co mají nést dobré ovoce, i člověk někdy selhává. Na obojím záleží, jak k tomu přistupujeme a zda konáme dobro s vděčností.
Zlo je být v rozporu s dobrem. Realita bývá složitější, ale jednoduchou zásadou pro křesťanský život je: nevzhlížet se v představě o tom, jak jsme dobří, ale opravdu a s vděčností směřovat vždy za dobrem a vyvarovat se zlého. Zlem je totiž dostávat se s dobrem do rozporu, kazit a ničit to, co je dobré. Kdo působí přírodní katastrofy? A dále - války a zbraně bývají zlem, i když mohou být v některých situacích prezentovány jako prostředek k obraně.
Zvážíme-li svět a lidské choices, vidíme, že dobro a zlo nejsou jen abstraktní pojmy, ale výsledky našich myšlenek a činů. Evangelií podle Lukáše ukazuje, že Bůh zná a pečuje o svůj lid a že nikdo není neviditelný pro Boží starost. Život lidí, touha po dobru a boje se zlem bývá provázány s otázkou smyslu bytí a volby mezi spravedlností a lhostejností.
Praktické souvislosti pro čtenáře
- Podstatou hříchu je nedůvěra v Boží dobrotu a autoritu, nikoli jen samovolné porušení zákona.
- Boží spravedlnost a milost dávají možnost odpuštění a nové začátky, pokud se obracíme k Němu s pokáním.
- Životní volby mezi dobrem a zlem formují naši povahu; láska je mocný motor konání dobra i odolnost vůči zlu.
- Rozlišování dobra a zla vyžaduje odvahu hledat pravdu, nejen potvrzovat vlastní pocity či kulturní tlaky.
- Podobně jako v příběhu Edenu, i dnes hraje důležité role svědomí, prostředí a vlivů, které formují naše činy.
