Vyšehradské kaple: Boží muka, Kaple Panny Marie Šancovské a Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Vyšehrad je domovem několika církevních památek, které dnes bývají přehlíženy, ačkoli v minulosti sehrály významnou úlohu v urbanismu a duchovním životě pražského opevnění. Nyní se podíváme na Boží muka, Kostel Stětí sv. Jana Křtitele a Kapli Panny Marie Šancovské, které stojí těsně vedle rotundy sv. Martina a tvoří součást historického kontextu Vyšehradu.

Boží muka u rotundy sv. Martina

Hned vedle rotundy sv. Martina se nalézají Boží muka. Není jasné, kdy byly přesně postaveny, ale nejpravděpodobněji na konci 18. století. Boží muka bývala stavba ve tvaru sloupu či pilíře se stříškou a sloup měl symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Dnešní novobarokní kaple vznikla na místě mnohem staršího kostela. V 80. letech 19. století byla doplněna o přístavbu a vznikla zde i Lurdská jeskyňka; objekt byl tehdy znovu vysvěcen. V současnosti nejvíce upoutá pozornost věžička v podobě osmiboké lucerny a na ní měděná kupole se zlaceným křížem nesený orlem s žezlem a lvem drženým v tlapě meč.

Od poloviny 19. století se již mohlo chodit na Vyšehrad na procházky. Lidový výraz pro opevnění zněl „jdeme na Šance“, tedy na hradby, pocházející z němčiny. Kaple vznikla a byla vysvěcena v kontextu fasády a úprav při obnovách Vyšehradu. Dřevěné detaily kaple a její nejvýraznější architektonické prvky tvoří součást novobarokní podoby, která byla završena v 19. století.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele a zbytky kaple

Pod levým bokem Kaple Panny Marie Šancovské jsou neuzamčená železná vrátka, která vedou na malý dvorek a k zbytku kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Podle písemných pramenů zde již v roce 1352 stála gotická kaple sv. Kříže, která sloužila jako farní kostel kolem něhož se rozléhal prastarý hřbitov, zrušený v 18. století. V 16. století byl kostel označován jako sv. Jana v hradebách. Po požáru byl vyhořen, poté vybudována kostnice a vznikla poustevna, sklady, zbrojnice, chlévy a nakonec i obydlí. Po dokončení nových barokních hradeb bylo započato s bouráním, avšak díky zásahu vyšehradského kanovníka byla destrukce zastavena a zbytek kostela zakonzervován.

Hned po částečné obměně se kaple stala součástí novobarokní úpravy Vyšehradu. Kaple byla postupně rozšířena a do jejího prostoru byla vložena Lurdská jeskyně. Přední část byla upravena podle návrhů architektů Antonína Bauma a Bedřicha Münzbergera a v roce 1882 byla kaple opět zpřístupněna pro církevní účely. Kaple byla zasvěcena Panně Marii Šancovské a nad vchodem byl umístěn zlacený nápis AVE MARIA.

Architektonicky jde o drobnou stavbu na téměř čtvercovém půdorysu s přístavkem na východní straně. Na vrcholu nízké střechy je osmiboká lucerna s měděnou kupolí, zlatou korouhoví a symboly královské koruny, žezla, lva a orla drženého mečem. Interiér kaple nese barokní klenbu s ornamenty a kaple má grotu vyvedenou východní částí, kde je umístěna soška Panny Marie Lurdské.

Kaple prošla v 19. století rozsáhlou rekonstrukcí. Počátkem 20. století a během dalších restaurací byla kaple doplněna o novogotické prvky, včetně oken a maleb. Stěny kaple vyzdobily významné díla, například malby Františka a Marie Urbanových a malby Karla Jobsta. Novogotické detaily, oltář a lavice vznikly podle návrhů Josefa Mockera a řezbářské práce prováděla pražská dílna Františka Mráze. Kaple se tak stala významnou součástí vyšehradského kulturního a sakrálního prostoru.

Historie a souvislosti s Vyšehradem

Vyšehrad je známý také díky gotické ikoně Panny Marie „Dešťové“; dřevěná polychromovaná socha představuje stojící Pannu Marii s Ježíškem a korunami z pozlaceného tepaného plechu. Původ sochy sahá do roku 1725, kdy ji zhotovil bavorský zednický tovaryš Michal Hoch a umístil do kaple Stětí sv. Jana, která byla částečně zbořena a zabudována do hradeb Vyšehradu. Postupně lidé u sochy prosili Matku Boží o přímluvu a zažívali uzdravení, což vedlo k vzniku dalších kaplí a úprav na hradech.

V souvislosti s rozvojem a znovuoživováním Vyšehradu prošla kaple v 19. století významnými změnami. V roce 1882 byla kaple opět zakoupena od vojenského eráru a navrácena původnímu církevnímu účelu; v roce 1887-1895 byla provedena výstavba novogotických oken a strop byl zaklenut. Kaple byla dále doplněna luxusním mobiliářem a dalšími prvky dle návrhů architektů Mockera a spolupracovníků.

Na Vyšehradu se také nacházejí další významné památky, včetně rotundy sv. Martina a dalších částí pevnosti, které dohromady vytvářejí historickou krajinu chráněnou jako součást památkové zóny. Záchrana a obnova těchto staveb byla výsledkem dlouhodobých snah vyšehradské kapituly a městských orgánů, která umožnila zachovat 18. a 19. století jako součást kulturního dědictví Prahy.

Turisté mohou dnes Vyšehrad navštívit podle praktických tras a ukázek, které spojují historické vyprávění s architekturou. Kaple Panny Marie Šancovské a Kostel Stětí sv. sv. Jana Křtitele spolu s Božími mukami tvoří ucelený obraz historického vývoje Vyšehradu a jeho slavné pevnostní sítě.

tags: #vysehradkaple #panny #marie #sancovni