Světlo pravé, přijď! Ó Živote věčný přijď! Ó Tajemství skryté, přijď! Ó Poklade, který nemáš jména, přijď! Ó Osobo, která unikáš lidskému poznání, přijď! Věčná bdělosti, přijď! Světlo, které nikdy nezapadá, přijď! Pravá naděje všech vykoupených, přijď! Vzkříšení mrtvých, přijď! Mocný, který svým čirým pokynem nepřestajně všechno tvoříš, měníš a obnovuješ, přijď! Naprosto nezbadatelný a nedotknutelný, přijď!
Ty, věčně nehybný, jenž jsi stále v pohybu a přicházíš k nám, kteří ležíme v propasti, ač sídlíš vysoko nad nebesy nade vším, přijď! Jméno, které nejvíc vzýváme a po němž nejvíc toužíme, o němž však nedokážeme zhola nic říct, co jsi, kdo jsi a odkud jsi, přijď! Ó Radosti věčná, přijď! Ó Věnci nevadnoucí, přijď! Purpure velikého Boha a Pána našeho, přijď! Plášti průsvitný jako křišťál, drahokamy zdobený, přijď! Útočiště nedostupné, Ó přijď!
Královský plášti z purpuru a pravice velebnosti nejsvětější, přijď! Má duše toužila a touží po Tobě, přijď! Hle, jsem sám, tedy Ty Samotný ke mně samotnému přijď! Oddělil sis mne a způsobil jsi, že jsem na zemi sám, tedy přijď! Ty ses stal mou touhou a způsobil jsi, abych toužil po Tobě, kterého nikdo nemůže dosáhnout, tedy přijď! Dechu a živote můj, přijď! Útěcho mé nehodné duše, přijď! Má radosti, slávo a věčná rozkoši, přijď!
Vzdávám Ti díky, neboť ses zde, uprostřed zmatku, přeměn a vírů sjednotil se mnou, a přestože zůstáváš Bohem povýšeným nade vše, přece ses stal vším ve všem. Ó Nápoji nevýslovný, který mi nikterak nemůže být vzat, Ty se ustavičně vléváš do rtů mé duše a bohatě prameníš ve studni mého srdce!
Ó Roucho třpytné, které spaluje démony! Oběti očistná! Svatými slzami, které Tvá přítomnost přehojně dává všem, ke kterým přicházíš, mne stále umýváš! Největší díky Ti vzdávám za to, že ses mi stal dnem bez večera a sluncem nezapadajícím! Nikde se nemůžeš ukrýt, neboť svou slávou naplňuješ světy: ani jsi se nikdy před nikým neskrýval, ale my se stále skrýváme před Tebou, protože k Tobě nechceme přijít!
Vždyť kde by ses mohl skrýt Ty, který nemůžeš odpočívat na jednom místě? Nebo proč by ses měl skrývat Ty, který nikým neopovrhuješ a nikoho se nebojíš? Můj milý Bože, učiň si ve mně stánek a přebývej ve mně až do mé smrti, neopusť mně nikdy, neodděluj se ode mne, svého služebníka, abych i já zůstal v Tobě, když budu umírat i po mé smrti, a tak kraloval s Tebou, který jsi Bůh nade všemi!
Zůstaň ve mně, Bože, a nenechávej mne samotného, aby, když přijdou mí nepřátelé, kteří stále chtějí pohltiti mou duši, našli ve mně i Tebe a museli navždy beze stopy zmizet a nezvítězili tedy nade mnou, když najdou v mé ubohé duši přebývat Tebe, který jsi nade všechny mocnější! Můj Bože, jako jsi na mne nikdy nezapomínal, dokud jsem ještě žil ve světě, a jako jsi mne bez mého vědomí vyvolil a z tohoto světa vytrhl a postavil sem před tvář Tvé slávy, tak mne chraň mocí svého přebývání ve mně, mne, který neochvějně zůstávám v dokonalé připravenosti, abych tak já, smrtelný, žil v ustavičném nazírání na Tebe, já, žebrák, vlastnil Tebe, který jsi vždy bohatý!
Tak budu mocnější než všichni králové země a okoušejíc a pijíc Tebe, věčně budu požívat nevýslovné radosti blaženosti! temnoty našeho rozumu a zbav nás hříchu a nevědomosti. Skrze Krista, našeho Pána.
Hlavní myšlenky k Ducha Svatému: devět klíčových bodů a jejich praktické aplikace
- Jedním z předpokladů přijetí daru Ducha Svatého je touha. Tato vnitřní žízeň je v nás již vyvolána skrytým působením Ducha Svatého, který nás skrze ni zve k větší otevřenosti pro Boží působení v našich srdcích.
- Ježíš Kristus otevírá pramen živé vody. On je ten, který s Otcem sesílá Ducha Svatého stále znovu na svou církev a na každého z nás.
- Pán Ježíš slíbil dar Ducha Svatého všem, kteří v něho uvěří. Duch Svatý v nás miluje Boha i lidi, je zdrojem naší naděje i víry. Projevuje se v našem životě různými vlastnostmi (srov. 4. Přijetí Ducha Svatého je úkon víry…
- Přijetí Ducha Svatého znamená rozejít se s hříchem. Život v dobrovolné závislosti na Bohu není snadný, ale je krásný.
- Dar Ducha svatého a ovoce Ducha. Ovoce Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost (Gal 5,22-23).
- Úloha Ducha pravdy. Až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. Chrání nás před lžemi a vede k odvaze čelit sobě samým (Jan 16,13).
- Usvědčování z hříchů a odpuštění. Démonstrovat způsob, jakým Duch vyzývá k pokání a novému životu, volá po spojení s Bohem a odpuštění.
- Svoboda v Duchu Páně. Kde je Duch Páně, tam je svoboda (2 Kor 3,17). Přijímání a udržování této svobody vyžaduje spolupráci s Duchem svatým a práci na vlastním odpoutání od závislostí.
- Abba, Otče! V Duchu svatém můžeme volat Abba, Otče, a vstoupit do něžné důvěrnosti s Bohem, která posiluje modlitbu a vztah s Otcem.
Duch Svatý se modlí v nás
Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, a Bůh, který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s ní. (Řím 8,26-27)
Jednou z velkých překážek v působení Ducha svatého v nás je naše neschopnost přijmout svoji slabost. Všichni jsme slabí, ale ne všichni si to umíme přiznat. Slabost považujeme za něco nepatřičného, odmítáme ji, a tím se uzavíráme Boží pomoci. Duch svatý nás povzbuzuje k modlitbě a postupně jako učitel modlitby nás krok za krokem učí modlit se. Ale nejen to, on se modlí v nás.
Musíme se učit přebývat v srdci, sestupovat do srdce, modlit se srdcem a žít v pokoji srdce. Dáme-li v modlitbě prostor Duchu svatému skrze ticho a naslouchání, on rozhoří naše srdce, upoutá naši pozornost na Krista a povede nás k tomu, abychom Ježíše oslavovali. Vede nás k důvěře a ke chvále, díky které překonáváme své slabosti a zotročení a můžeme zažít uzdravení a očištění. Duch svatý nás v modlitbě vede k poznání Otcovy vůle a k vytrvalosti a věrnosti v modlitbě.
Chválím Tě, Pane, za Ducha svatého, který se v nás modlí, který nás vede k Otci, který zná Boží vůli a přimlouvá se za nás ve shodě s ní. Děkuji Ti za dar modlitby a za chvíle, kdy prožívám radost z Boha a touhu konat, co se Bohu líbí. Promiň, že jsem častokrát neuposlechl Boží pozvání k modlitbě. Odpusť mou vzpouru, s níž jsem odmítal přijmout svoji slabost. Prosím Tě pomoz mi otevřít se Duchu svatému, aby se ve mně mohl modlit. Prosím Tě, Duchu svatý, přijď!
Dary Ducha svatého a služba v církvi
Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Jednomu totiž Duch dává dar moudrosti, jinému zas tentýž Duch poskytuje poznání, jinému se opět dostává víry od téhož Ducha, jiný zase má od téhož Ducha dar uzdravovat, jiný konat zázračné skutky, jiný promlouvat pod vlivem vnuknutí, jinému zase je dáno, aby dovedl rozeznávat, jakým duchem se co nese, jiný může mluvit rozličnými neznámými jazyky a jiný zase má dar, aby uměl vykládat, co tím jazykem bylo řečeno. To všechno působí jeden a týž Duch. On vhodně přiděluje každému zvlášť, jak chce. (1 Kor 12, 4-11)
Duch svatý nám dává zvláštní dary, kterými nás uschopňuje k něčemu, co nás přesahuje, co je nad naše lidské schopnosti. Tyto dary nemají za cíl naše posvěcení, jsou to dary pro službu ve společenství. Existuje mnoho těchto duchovních darů, kterými nás Duch svatý zahrnuje, aby stále oživoval svoji církev. Duch svatý tyto dary dává každému tak, jak chce. Tyto dary nejsou znamením svatosti nositele, ale svatosti Boží. Bůh je může udělit i hříšníkovi, který o ně prosí, a skrze něho pak konat svoje znamení. V tom je vidět Boží velikost a Boží zájem o spásu světa. Dary Ducha svatého hrají důležitou roli v duchovním budování církevní obce, v rozvoji společenství, a je třeba jim dát v našem životě to místo, které jim patří. Předpokladem pro přijetí darů a pro jejich správné užívání je pravidelný duchovní život ve společenství, oddanost Kristu, vzájemná jednota a opravdová láska. V Církvi potřebujeme jeden druhého s jeho zvláštním obdarováním a službou.
Církev potřebuje nás, lidi ochotné sloužit Bohu a druhým lidem, ale ochotné ne z vlasní cesty, nýbrž v jednotě Ducha. Dary Ducha svatého jsou určeny pro službu ve společnosti a pro růst církve. Společně máme budovat tělo Kristovo a žít v lásce, která vyústí do služeb podle darů každého z nás.
Jak nechat Ducha svatého vést váš život?
V závěru nelze opomenout, že Letnice a související novény k Duchu Svatému nabízejí rámec pro každoroční obohacení víry a procházení skrze dary a ovocí Ducha. Letnice neboli slavnost Seslání Ducha Svatého jsou křesťanským svátkem, který se slaví 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Letos tato slavnost připadá na neděli 8. června. Od 30. května se společně modlíme novénu k Duchu Svatému. Texty k rozjímání: DEN 1 - Touha po Bohu. DEN 2 - Ježíš Kristus. DEN 3 - Dar Ducha a ovoce Ducha. DEN 4 - Duch pravdy. DEN 5 - Usvědčování z hříchů a odpuštění. DEN 6 - Svoboda. DEN 7 - Abba, Otče! DEN 8 - Duch Svatý se modlí v nás. DEN 9 - Dary pro službu v církvi.
Já osobně vyhledávám v praxi modlitbu a očekávání, že Duch Svatý mi otevře srdce pro Boží působení a učí mě žít v pokoji a pravdě. Proto vyhledání a rozpoznání darů Ducha svatého v církvi zůstává klíčovým krokem k plnému zapojení do Božího díla na zemi, aby se Ježíšovi následovníci stávali světlem pro svět a působili svým dílem v souladu s boží vůlí.