Irský básník Yeats chápal dějiny jako sérii protínajících se spirál, trvajících 2000 let, a jeho obraz Druhého příchodu vystihuje chaos dnešní doby, který se blíží apokalyptický netvor s tvarem lva těla a hlavou člověka. Tento netvor má pohled prázdný a nelítostné slunce, a pomalu se blíží k Betlému, což v křesťanské tradici znamená návrat Krista ve chvíli zkoušek a zjevení (Mt 24, 31-46).
“Konec věku, při kterém vždy nastane zjevení charakteru následujícího věku, je reprezentován velkou odstředivou silou jednoho víru a dostředivou silou druhého. V současnosti se vír života odstředivě rozpíná, na rozdíl od období před narozením Krista, kdy se dostředivě zužoval. Momentálně dosáhl téměř největší možnou expanzi. Zjevení, které se blíží, však nabude charakter z opačného pohybu vnitřního víru. Celá naše vědecká, demokratická, fakta shromažďující heterogenní civilizace patří do vnějšího víru a nepřipravuje své pokračování, ale zjevení, které přijde jako blesk.”
Celá tato představa je doplněna o Yeatsovu reflexi z jeho knihy A Vision, kterou spolu se svou ženou rozvinul prostřednictvím tzv. návštěv a automatického psaní. Yeats tvrdil, že jeho žena byla často ovlivněna duchy, kteří přišli, aby popsali univerzální systém cyklického zrození, založený na tzv. kole života. Jedná se o Sansárů, tedy neustálé znovuzrození známé zvláště ve východních náboženstvích (hinduismu, buddhismu a džinismu). V těchto naukách je koloběh života strastiplný a únik z něho je možný prostřednictvím poznání pravé skutečnosti.
William Butler Yeats (1865-1939) byl jedním z nejvýraznějších představitelů irské kulturní renesance na přelomu 19. a 20. století. Dublinský rodák, básník, dramatik i esejista, působil jako výrazný lyrik s hlubokou reflexí a silně ovlivněn starou keltskou mytologií i ezoterickými proudy. Yeats je považovaný za jednoho z největších básníků anglického jazyka a v roce 1923 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
V jeho díle se prolínají vlivy Williama Blakea, mystiky a irského folklóru; výkonnou složkou je představa, že svět materiálního a svět idejí se vzájemně ovlivňují. Yeatsova mystická poezie, včetně souboru Rosa Alchemica, naznačuje základní prvky velkého zasvěcení a zkoumá vztah křesťanství a pohanských mýtů. Staré keltské balady oživují jeho tvůrčí jazyk a otevírají cestu do nitra duše.
Jeden z klíčových motivů Yeatse spočívá v tom, že jeho dílo odráží boj mezi bílým a černým magickým proudem, jantarovým světlem a temnotou; současně vyjevuje jeho zájem o irský folklór, mystiku a ezoterické vědy. Po roce 1887 se stal členem řádu Zlatý úsvit, kde byl poznamenán jako Bratr Démon Est Deus Inversus, což se promítlo do jeho literárního i mystického výrazu. Příběhy a eseje, jako Rosa Alchemica, Klanění králů a Desky zákona, ukazují vliv esoterických vlivů na Yeatsovu poezii a prózu.
Vydání souborů a edic Yeatsových děl je široké; například výběr poezie a prózy, které zahrnují přes 150 básní, divadelní hry a eseje, poskytuje komplexní pohled na jeho estetiku a myšlení. Tento obraz Yeatse doplňuje i obrazová literatura - publikace s fotografiemi a ilustracemi, které propojují Yeatsovu Irskou krajinu a jeho texty. Images of Ireland představují vizuální průřez Yeatsovou tvorbou a doprovází jej výběrmi z jeho veršů, her a esejů.
Yeatsův život a dílo jsou úzce spojeny s Irskou národní obrodou a s dramaturgií, kterou pomáhal formovat (Irish National Theatre, Abbey Theatre). Jeho práce odrážejí kulturní a politické proudy té doby a zároveň vykládají hlouběji jeho psychologické a filozofické vsuvky. Z pohledu literárního dědictví je Yeats považován za jednoho z největších romantických a symbolických básníků 20. století, jehož dílo se dodnes čte a interpretuje v kontextu irské identity a mystiky.
Na základě zlomových textů a poznámek Yeatsovy doby vznikají závěrečné reflexe o Druhém příchodu a o tom, jak se v dnešní době rozpíná vnější vír věků a jaké zjevení se může opakovaně objevovat. Obrazy netvora, který kráčí po poušti a který se dívá na svět nelítostně, slouží jako symbol pro znepokojení moderní civilizace, jejíž vědecké poznání a demokratické struktury nemají zjevně dovětek ve vnitřním zjevení. Záhada a tma zůstávají, a i když světlo nad polem Boozovým nebylo v minulosti známo, dnešní čtenář nachází paralely v Yeatsově vizi a jejím duchovním rámci.
Klíčové myšlenky a související kontext
- Časová osa dějin podle Yeatse: opakující se cykly života a zjevení, kdy současnost reprezentuje expanzi vnějšího víru a blížící se vnitřní vír zjevení.
- Druhý příchod jako symbolické zrcadlo společnosti a jejího duchovního stavu, nikoli jen historické předpovědi.
- Vliv A Vision a Sansárů na Yeatsovu interpretaci cyklů zrození a duchovních zákonitostí.
- Propojení irské mytologie, keltského dědictví a ezoterických tradic s jeho poezií a dramatem.
- Historický význam Yeatse pro irský národní obrození a jeho role v kulturním rozvoji Irska.
Jeho dílo tak spojuje metafyziku, politiku a literární tvorbu do komplexního obrazu, který rezonuje s otázkami lidského bytí, vědění a víry. Druhý příchod se stává klíčovým interpretativním rámcem pro pochopení kulturního a duchovního kontextu Yeatse a jeho vlivu na irskou identitu a literární dědictví.
