Zámek Telč je jedním z nejvýznamnějších renesančních sídel v Moravě a jeho původ sahá do 2. poloviny 14. století, kdy páni z Hradce vybudovali v Telči gotický hrad, objekt ve tvaru písmene L, který měl především obranný charakter.
Osvícený Zachariáš z Hradce nechal v polovině 16. století starý hrad přestavět a rozšířit o nové renesanční paláce.
První fázi přestavby provedl Leopold Estreicher, stavitel z nedalekých Slavonic.
Z této doby pochází sgrafitová výzdoba Malé hodovní síně a Klenotnice.
K dalším pracím si Zachariáš z Hradce pozval zkušeného italského stavitele Baldassara Maggiho, který se podílel na výstavbě a výzdobě reprezentační palácové budovy s řadou renesančních sálů zdobených dřevěnými kazetovými stropy.
Zajímavým uměleckým dílem je štuková výzdoba kaple Všech svatých (1580), kde pod mramorovým náhrobkem odpočívá mecenáš této krásy Zachariáš z Hradce a jeho první manželka Kateřina z Valdštejna.
V roce 2023 byla ukončena rozsáhlá obnova financovaná z prostředků EU.
Zámek ve správě Národního památkového ústavu je přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů, vč. Kaple Všech svatých a dalších renesančních prostor.
Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho přitažlivost spočívá především v zachovaných interiérech, které byly citlivě udržovány majiteli k dědictví minulosti.
Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se odehrála především za vlády Zachariáše z Hradce, který získával moravská panství a z dědictví po otci Adamovi I. z Hradce.
O rok později v roce 1551 se Zachariáš zúčastnil proslulé výpravy českých velmožů do Janova a byl zde chválen za zbroj i družinu.
Přestavba telečského hradu probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů.
V některých interiérech se zachovaly starší tzv. sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou, které pocházejí od kameníka Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic.
Zatímco Zachariáš získal moravská panství, zdědil jeho bratr Jindřich panství jihočeská, s rodovým sídlem Jindřichovým Hradcem, a na obou zámcích působili během doby stejní architekti a umělci.
Přestavba zámku a další stavební podnikání byly finančně velmi náročné, avšak tehdy byly hospodářské poměry telčského panství a výtěžky z dolů na stříbro rozhodující.
Náročná renesanční úprava nejstarší části Telčského zámku byla podniknuta roku 1553, kdy Zachariáš z Hradce uzavřel manželství s Kateřinou z Valdštejna.
Nejmajestátnějším interiéremTelčského zámku je Zlatý sál, prostupující celý trakt nověji vystaveného renesančního severního paláce; nízké arkádové ochozy rámují renesanční zahradu.
Architektem, který vtiskl konečnou podobu celému areálu, byl pravděpodobně Baldassare Maggi z Arogni.
Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku, a tak se dnes Telč řadí k několika málo intaktně zachovaným českým a moravským renesančním zámkům.
Zámek se nikdy neprodával, nýbrž se dědil z rodu na rod.
Počátkem 17. století se Telč dostala do rukou členů rodu Slavatů.
Příslušnice rodu pánů z Hradce - Lucie Otýlie se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Slavatovské období připomínají na zámku především portréty.
Nejvýznamnější památkou tu zůstává rozměrná olejomalba zobrazující pražskou defenestraci roku 1618.
Ve městě stojí jezuitský kostel Jména Ježíš, který dokládá snahu Slavatů přivést obyvatele Telče ke katolickému vyznání.
Další majitelé panství - Lichtensteini z Kastelkornu a Podstatští z Lichtensteina - prováděli na zámku jen drobnější úpravy.
V 1. polovině 16. století Zachariáš z Hradce přestavěl gotický hrad na renesanční zámek a spolu s Janovskou cestou vstupoval do kontaktu s italskou renesancí.
V druhé polovině 14. a příkopem i proti městu působí gotické jádro, které bylo v renesanci rozšířeno o paláce a další hospodářské prostory.
V Divadelním sále tvoří strop kazety s malovanými maskarony (dokončena 1556), na stropě Rytířského sálu (1570) jsou zobrazeny Heraklovy činy a v Modrém sále (1561) vidíme alegorii čtyř živlů s výraznými dřevěnými vyřezávanými prvky.
Kaple Všech svatých s bohatou štukovou výzdobou a malbami byla dokončena v roce 1580 a interiér byl propojen s ostatními sály arkádovými chodbami.
V parku zůstal klasicistní skleník z 19. století a kolem zámku se rozkládá park se Zachariášovou lipou a renesanční oranžérií, kde potok spojuje Štěpnický rybník s Seminářským rybníkem.
Areál zámku dnes tvoří významnou památkovou rezervaci a je součástí chráněného komplexu Telče; park a krajina kolem zámku dotvářejí atmosféru renesančního sídla.
Autenticita samotných prostor a původní vybavení vtahují návštěvníky do dávné minulosti, kdy se na zámku obraceli k Bohu a k dobru rodového dědictví.
V roce 2024 byly naplánovány prohlídky zakončené večerním navštívením kaplí a renesanční zahrady, které zahrnují i doprovodné liturgické předměty z 17. a 18. století.
Areál bude přístupný v pátek 29. května od 20:00 do 22:00 hod.; vstupenky lze rezervovat na pokladně zámku každý den mimo pondělí a online na webu zámku.
