Paříž - Řada ženatých kněží a biskupů, kteří byli z obavy z perzekuce komunistického režimu v bývalém Československu potají vysvěceni, se dosud nevyrovnala s odmítnutím Vatikánu nechat je dál působit v římskokatolické církvi.
Uvedl to ve čtvrtek na svých internetových stránkách francouzský katolický list La Croix. Jeho podmínkou totiž bylo, aby se vrátili k celibátu. Jestliže z pohledu Vatikánu je otázka vyřešená, pro české katolíky jde o dosud nezacelenou ránu.
Jak před několika lety řekl pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk, za doby komunismu bylo tajně vysvěceno 160 kněží a 18 katolických biskupů. Podle údajů České biskupské konference bylo mezi nimi i více než 30 ženatých kněží.
Po sametové revoluci vznikla otázka jejich dalšího působení v římskokatolické církvi, která u svého duchovenstva manželství netoleruje. Prvním řešením bylo zařazení 22 z nich v roce 1997 do kléru řeckokatolického ritu, který celibát nevyžaduje.
Nechte se vysvětit znovu, vzkázal Vatikán. Zájemcům o rovnoprávný návrat do struktur římskokatolické církve Vatikán ale vzkázal, že se musejí nechat vysvětit znovu, a to navíc podmínečně. Cílem podmínečného svěcení („sub conditione“), obsaženého v podmínkách vydaných Vatikánem v roce 1992, bylo odstranění pochybností o platnosti mší či udělovaných svátostí, zvláště zpovědí, kněžími, jejichž tajným vysvěcením si nejvyšší úřad římskokatolické církve vlastně není zcela jist.
Tytéž podmínky ale někteří duchovní odmítli s tím, že si byli svým svěcením jisti a žádat o podmínečné „přesvědčení“ by podle nich bylo proti jejich svědomí. Někteří se proto rozhodli dál pokračovat v činnosti v rámci takzvané skryté církve.
Podmínkou byl rozvod. La Croix se zmiňuje například o Václavu Venturovi, který byl tajně vysvěcen v roce 1982 a který měl být „přesvěcen“ za podmínky, že se rozvede. Navíc u něho neexistoval ani písemný záznam aktu, vše se odehrávalo pouze za účasti důvěryhodných svědků.
Ventura přešel k řeckokatolické církvi, ale byl dočasně „zapůjčen“ církvi římskokatolické, která trpí nedostatkem kněží. Donedávna vedl v jižních Čechách pět až šest mší týdně a přijímal zpovědi. Vatikán ale neobnovil povolení, aby vykonával kněžskou funkci v římskokatolickém ritu. Tedy až na kardinála Vlka, který mu udělil výjimku ve své diecézi.
Otázku vyřeší až smrt. „Od Říma už neočekáváme nic,“ svěřuje se listu La Croix Jan Konzal, který byl tajně vysvěcen v roce 1972 a biskupem se stal v roce 1982. Ve svých 74 letech si už nemyslí, že by pro něho existovalo nějaké řešení.
Otázka ženatých kněží možná vyústí, jak podle La Croix podotkl nejmenovaný český katolický činitel, v „biologické řešení“.
